Inzerovat zde
Inzerovat zde
Inzerovat zde

Lov tresek tmavých pomocí přívlače

11. 07. 2017
Článek o mořské přívlači a výpravě za velikými kelery z přelomu června a července.

Inzerovat zde

Před pár dny jsme se vrátily z výpravy ze středního Norska, kterou mohu označit za jednu z nejlepších a hlavně nejzáživnějších, co jsem kdy zažil. Může za to především ryba, která se jmenuje treska tmavá a přezdívá se jí keler. Další přezdívkou, kterou se tato ryba může pyšnit je přezdívka torpédo a tato přezdívka jednoznačně vypovídá o tom, že se jedná o opravdu bojovnou a zároveň velmi rychlou rybu.  Na přívlačový prut do dvou set gramů se pobavíte s kusem měřícím například pouhých šedesát centimetrů. Když vám ovšem na nástrahu skočí keler, který má přesný dvojnásobek, tedy sto dvacet centimetrů, budete jen s úžasem a velikým adrenalinem v žilách sledovat mizící pletenku z cívky. Častokrát se vám taky stane, že už budete opravdu v koncích a to nejen se silami, ale například i s pletenkou ve vašem navijáku. Kdybych měl bezprostředně zapisovat postřehy ze soubojů s kelery přes metr, určitě by mi nestačilo pár stran papíru, možná i celý zápisníček a tak se raději zaměřím na informace, které by pro vás mohli být přínosné a třeba tak pomohu i někomu dalšímu splnit si sen o opravdu veliké tresce tmavé. Navíc mnohem lepší variantou je, když si člověk vyzkouší souboj s tak krásnou rybou na vlastní kůži, než aby slyšel podrobnosti o stylu boje této ryby z druhé ruky. Tak pojďme na to.

Výbava pro lov velikých kelerů

Možná nyní uslyšíte pár otřepaných frází a budete si připadat, jako když stojíte v obchodě u prutů a vedle vás stojí prodavač, který se vám za každou cenu snaží vecpat do ruky něco, co stojí mnohem více než je vlastně vaše cenová představa. Zkusím se v následujícím obsaju článku jako prodavač nechovat, nic méně musím konstatovat jednu důležitou věc. Ve většině případů se za kvalitu zkrátka platí a v případě, kdy máte v plánu ulovit pomocí přívlačového prutu tresku tmavou, která má přes sto centimetrů, potom hold musíte být připraveni na to, že vaši peněženku zkrátka trochu odlehčíte. Nic méně co se týče dlouhodobého hlediska, tak to není až tak hrozné a možná budete docela mile překvapeni z několika následujících vět. Když to shrnu, tak potřebujete kvalitní prut, naviják, pletenou šňůru, karabinky, jigové hlavičky, trojháčky, gumové nástrahy a pilkery. U prvních třech zmíněných věcí se jedná více méně o dlouhodobou investici, která vám vydrží při slušném a normálním zacházení i několik let, takže proč si hlavně za kvalitní prut a naviják nepřiplatit… Teď si ale možná představujete ohromnou částku za karabinky, jigové hlavičky, trojháčky, gumové nástrahy a pilkery. Paradoxně na těchto věcech oproti jiným rybolovným technikám budete docela šetřit. A to z toho důvodu, že kelery budete lovit ve většině případů na hloubkách od padesáti metrů a více. No a na těchto hloubkách už mnohem méně dochází ke ztrátám nástrah vlivem vázek. Příkladem mohu být v letošním roce i já. Tím, že jsem se celou výpravu zaměřil jen na kelery a chytal na hloubkách od padesáti do dvou set metrů, utrhl jsem za celou výpravu pouze jednu nástrahu. Prakticky jsem si vystačil s jednou krabičkou karabinek, třemi pilkery, dvěma pilkiny a pěti gumovými nástrahami osazenými hlavičkami od šedesáti do sto gramů. Zbytek věcí jsem s sebou ani na loď netahal a nechal je na chatě. To už je docela příjemná informace, že ano? Nic méně když už jsem tyto výše zmíněné hračky takhle naťukl, měl bych k tomu říct i něco více. U všech věcí nutných pro lov velikých kelerů nebudu mluvit o značkách, jelikož to nejsou důležité informace a navíc každému sedí něco jiného a nerad bych tak případně kecal někomu do výběru.

Přívlačové pruty

Mezi nejvhodnější přívlačové pruty mohu zařadit ty, které jsou v gramáži od 50 do 200 gramů. V minulosti jsem začínal s Norskou přívlači s pruty do 60 gramů, které jsem běžně používal i pro přívlač v Česku. Ale po zkušenostech s pruty pro těžší přívlač v mořském rybolovu jsem rychle od používání těchto jemnějších prutů upustil. Prut by měl být zároveň o délce maximálně 2,6 metrů, jelikož se vám s takto krátkým prutem bude na lodi mnohem lépe manipulovat a především nebudete ohrožovat někoho dalšího z vaší posádky. S tím ohrožováním to myslím opravdu vážně, jelikož jsem zažil jednu výpravu s nejmenovaným kolegou, který byl na moři poprvé a navíc měl prut v délce zhruba třech a půl metrů a zcela upřímně vám mohu říct, že rybolov a pobyt s ním na lodi byl opravdový horor.

Navijáky

Používám naviják o velikosti cívky 3000 s návinem 200 až 300 metrů vlasce 0,25 mm. Já osobně používám pletenku, což v případě mořského rybolovu považuji téměř za nutnost. Je nutné pamatovat na to, aby měl naviják kvalitní zpracování, kovovou cívku a kvalitní brzdu, na kterou je spolehnutí a která nijak neprokluzuje. Výpady velikých kelerů jsou totiž natolik silné, že nějaký plastový naviják by se také mohl v mžiku rozpadnout.  Sestavu, kterou jsem nyní popsal, mohu jednoznačně doporučit, jelikož ji mohu označit za nejvyváženější pro mořskou přívlač ze člunu. 

Nástrahy

Jelikož se keleři z pravidla zdržují ve vodním sloupci na hloubkách od padesáti metrů a výše, potom je nutné šáhnout po nástrahách, které mají alespoň padesát gramů. Jednoznačně mohu doporučit gumové nástrahy v imitaci malých kelerů, které mají z pravidla černou nebo šedivou barvu. Ty osazujeme hlavičkami od 50 do 100 gramů. Jak už jsem zmínil výše, vyplatí se šáhnout po kvalitě nikoliv po kvantitě. Mimo gumových nástrah mohu doporučit také pilkery nebo pilkiny. Zejména u pilkrů je nutné se zaměřit na pevnost háčků, jelikož spousta firem opatřují své pilkry kroužky i trojháčky, které jsou pro lov větších kelerů absolutně nepoužitelné. Proto ještě před výpravou do Norska téměř všechny pilkery osazujeme kvalitnějšími kroužky i trojháčky. Při úvodních návštěvách Norska se nám totiž několikrát stalo, že trojháček z pilkeru se při výpadu větší ryby narovnal a my pak mohli jen litovat toho, že jsme ho nevyměnili.

Hledání velikých kelerů

Základy máme za sebou a nyní se můžeme zaměřit na informace, které vás budou zajímat dozajista nejvíce. Nic to ovšem nemění na tom, že bych výše popsaným informacím nedával dostatečný důraz a váhu.

Místa u rybích sádek

Všichni dobře víme, že menší kelírky ulovíme téměř kdekoliv. S těmi většími už je to ale logicky mnohem složitější. Tím nejznámějším a nejnavštěvovanějším místem pro lov velikých kelerů jsou rybí sádka. Tedy ne přímo rybí sádka, ale místa okolo nich, která jsou vzdálená od těchto zařízení, alespoň sto metrů. U rybích sádek můžete opravdu narazit na velmi pěkné kelery. Mnohdy i na trofejní kusy. Můj osobní názor je ovšem takový, že opravdové monstrum tresky tmavé, která už je naprosto obrovská a má něco za sebou nenajdete u rybích sádek. Taková ryba už se zde zkrátka nebude zdržovat, jelikož zde sama pro sebe uvidí veliké riziko. Navíc tyto rybí sádka jsou ve většině případů umístěny hluboko ve fjordech a to nejsou zrovna místa, kam by se chtělo velikým kelerům cestovat. Nic méně netvrdím, že tu nemohou být. Kelery okolo metru zde dozajista máte možnost chytit. Pokud se jedná, ale o kusy okolo 115 či 120 cm, myslím, že se bude jednat o opravdovou náhodu. Ve většině případů je téměř jedno, na jaké hloubce okolo těchto rybích sádek budete lovit. Tresky tmavé jezdí okolo těchto sádek téměř všude a tak na ně můžete narazit na třiceti metrové nebo taky sto metrové hloubce. Abych byl ovšem trochu přesnější, tak největší šanci budete mít, pokud budete lovit v hloubkách od padesáti do sto padesáti metrů. Při lovu v blízkosti rybích sádek je nutné pamatovat také na to, abychom dodržovali pravidla vydaná norským rybářským institutem. Mimo jiné nesmíme zapomínat na to, že tyto sádka jsou nějakým způsobem ukotveny a pod vodní hladinou se tak skrývá veliké množství lan, o která můžete velmi často trhat své nástrahy. Celkově místa okolo rybích sádek mohu, co se týče lovu velikých kelerů označit za velmi dobrá, ale nemohu je doporučit úplně, protože jak už jsem říkal, myslím si, že na opravdové keleří monstrum zde nenarazíte.

Podmořské hory

Za mnohem lepší místa osobně považuji šelfy a podmořské hory. Z pravidla jsou tato místa docela otevřená a tak je není možné navštěvovat pravidelně, ale jen a pouze v případě, kdy je příznivý vítr a nejsou veliké vlny ani drift. V jakékoliv lokalitě lze najít hned několik podmořských hor. A podmořské hory jsou místa, která mohou skrývat opravdu veliké ryby všeho druhu. Co se týče kelerů tak ty je nejvhodnější hledat právě okolo těchto podmořských hor. Občas se vám může stát, že nějakého velikého kelera chytíte přímo na podmořské hoře například na 38 metrech, přitom všude okolo je metrů 150. Mnohem více času ovšem veliké tresky tmavé tráví právě okolo těchto podmořských hor. A tak se vyplatí mnohem více objíždět hrany, kde to z menší hloubky padá právě do té větší. Právě v těchto místech většinou velicí keleři parkují. Často se může stát, že objedete celou podmořskou horu a nenarazíte ani na jednoho pořádného kelera. Potom právě v těchto místech keleři zrovna nejsou a tak se vyplatí zajet k další podmořské hoře a opět zahájit objížďku a lov. Někdy se ovšem vyplatí udělat ještě jeden objezd této podmořské hory, ale zajet vždy ještě o něco dále na větší hloubku. Kolikrát se mi stalo, že přímo u hran, kde jsem je lovil zrovna keleři nebyli a až potom co mě drift odtáhl asi o kilometr dál od hrany a podmořské hory, tak mi přišel záběr. Potom mi bylo jasné, že velicí keleři se právě pohybují o něco dále od mé oblíbené podmořské hory. Vliv na to, kde právě jsou má i příliv a odliv. To mne docela překvapilo, jelikož bych to od tresky tmavé nečekal, spíš od tresky obecné či tresky polak. Nic méně ještě nemohu s určitostí říct, jaký vliv to na kelery má. Co mám odpozorováno, tak v případě kdy je odliv, tak se keleři stahují na větší hloubky, tudíž o něco dále od podmořských hor. V případě, kdy je příliv, dařilo se mi je lovit přímo na hraně u podmořské hory. Občas i přímo na ní. Tyto informace ovšem berte s rezervou, jelikož ne vždy to bylo jednoznačné, ale ve většině případů tomu tak bylo. Popisované kruhy kolem podmořských hor, které dělám, mohu jednoznačně každému doporučit. Bylo by nesmyslné zahazovat jedno místo, pokud bychom udělali jeden či dva drifty a neměli úspěch. Kolikrát trávím opravdu spoustu času objížděním a chytáním. Nic méně když na ně třeba po dvou hodinách narazím, tak to stojí za to.

Dalším keleřím místům se budu věnovat zase v dalších výpravách a třeba objevím opět něco nového, s čím se s vámi budu moci podělit.

Na závěr bych chtěl ještě podat několik tipů a rad ohledně přípravy pro hledání kelerů.

Nezbytným pomocníkem pro vás bude echolot s GPS, kterými už je dnes v Norsku vybavena téměř každá loď. Doporučuji si na echolotu s GPSkou zapnout funkci zaznamenávání vašich tras. Budete tak vidět co jste procestovali a pokud vám přijde záběr, budete se moci vrátit zpět a udělat znovu ten samý drift. Další šikovnou věcí bude ukládání waypointů. Je dobré si uložit úspěšná místa, jelikož i přes to, že veliké tresky tmavé celkem rychle migrují, často se také na místech, kde jste je ulovili znovu objevují. A tak na ně můžete vyrazit i v dalších dnech vaší výpravy.

Různé podmořské hory si můžete najít pomocí webové stránky Gulesider.no, kde si vyhledáte oblast, ve které budete lovit a poté stisknete tlačítko sjøkart. Následně se vám zobrazí mapa hloubek a vy tak budete moci hledat podmořské hory a další různá místa pro lov velikých kelerů ještě před výjezdem na moře. Pokud si nebudete jisti, že na tato místa dorazíte přesně, opět si můžete z mapy na webu vytáhnout GPS souřadnice těchto míst a poté je naťukat do echolotu s GPS.

Přeji spoustu úspěchů na rybách v Norsku a těším se na vás zase u jednoho z dalších článků.

Připojená videa

Rybostroj Zděněk Řeřucha Šéfredaktor Zachytame.cz

Sdílet tento článek

Inzerovat zde

Komentáře Lov tresek tmavých pomocí přívlače

  • Jiří Hrabec před 3 lety

    Zdar kolego, hezky napsáno. Jaké jsou dobré velikosti gum a pilkerů?

  • Evžen Göndör před 3 lety

    Noc hezké video krásně popsané . Dotazy co je to za prut? Děkuji

Vložit nový komentář