Lov na dírkách s krmením

Chytání Pstruhů na dírkách je neuvěřitelná zábava. Pstruzi to jsou zkrátka skuteční bojovníci a na jemné náčiní váš čekají vždy adrenalinové zážitky a u velikých exemplářů nikdy nekončící souboje. Jednu zimu jsem vyrazil na jeden nejmenovaný soukromý revír a vyvrtal si několik dírek nepříliš vzdálených od sebe. Chytal jsem na splávky a používal nástrahy jako masné červy, hnojáky a různé obalovací pasty. Do jedné dírky jsem nasypal pár masných červů pro zakrmení a do druhé mikro peletky. Moc rybářů, kteří by krmili na dírkách není a myslím si, že je to veliká škoda, protože když jsem krmil tak jsem byl vždy úspěšnější než všichni okolo. 

Nachytal jsem několik Pstruhů a v závěru mi přišel záběr z dírky kam jsem právě sypal mikro peletky. Bylo to nekompromisní a tak jsem jen přizdvihl jemný proutek a sledoval kvílející cívku. Ryba mi během minuty vymotala téměř všechen vlasec a pak se urvala, rázem bylo po radosti. Hned mi bylo jasné, že toto Pstruh nebyl a pravděpodobně se jednalo o Jesetera nebo většího Kapra. 

Na další výpravu už jsem se mnohem lépe připravil. Dokonce se mi ta jízda natolik zalíbila, že jsem měl nakoupeny i různé měkčené pelety a byl jsem připraven na experimentování. Opět jsem si rozkrmil dvě dírky, ale tentokrát cílem nebylo ulovit Pstruha, ale rybu, která mi tu před pár dny upadla. Na masné červy chodí opět záběr za záběrem v podobě Pstruhů a druhá dírka s větší měkčenou peletkou zůstává nedotčená. Po hodince a půl vyměňuji masné červy za hnojáky a záběry od Pstruhů trochu ustupují. Konečně mám čas překontrolovat prut s měkčenou peletkou a tak ho přizdvihávám a najednou se mi rozjíždí cívka. Nástrahu jsem měl položenou na dně, takže předpokládám, že to ryba nasála a čekala na místě a ani se nikam nepohla. Prstama přibrzďuji cívku a po prudkém výpadu, kdy mi ryba odmotala asi tak třicet metrů vlasce jí konečně zastavuji. Poučil jsem se z předchozích nezdarů a na cívce mám 25mm silon a tak se toho nebojím a pořádně se do svého proutků opírám. Po patnácti minutovém souboji konečně zdolávám neuvěřitelně krásného osmdesát centimetrů dlouhého Jesetera. A už vím co jsem doma zapomněl... podložku. Následuje tedy rychle focení a vypuštění ryby zpět. 

Použít selektivní nástrahu a krmení, které přiláká tyto krasavce se tedy vyplatilo, ačkoliv jsem na záběr čekal téměř celé dvě dlouhé hodiny. Za těn zážitek to ovšem stálo. Opět spoustím nástrahu ke dnu a na druhý prut také dávám měkčenou peletu. Na tu mě ovšem do deseti minut přichází záběr a opět od Pstruha. Tady ta dírka je zkrátka nějaká zakletá... Krátce po sobě vytahuji ještě tři Pstruhy a pak prut vytahuji, abych vymyslel co udělat jinak. V tom se rozjíždí druhý prut, opět neuvěřitelný cvikot cívky a tak rychle přibíhám a u toho padám na kluzkém ledu na záda. Nic méně ryba na prutě je a já ji zdolávám. Tentokrát opěř Jeseter, který měří 72 centimetrů. 

Ještě hodinku chytám a potom to balím, jelikož už se stmívá a pořádně se ochladilo. O týden později mi volá kamarád, jestli bych nechtěl vyrazit na noc na soukromý revír, kde je povoleno právě chytat na ledu i v nočních hodinách. Přes den jsem v práci a tak neváhám a říkám, že na noc mi to vyhovuje a můžeme vyjet. Kamarád jede s cílem ulovit nějakého dravce a já samozřejmě zůstávám u své aktuální osvědčené taktiky. Vybaveni světlama a velmi teplým oblečením usedáme již k vyvrtaným dírkám a začínáme chytat. Já si opět rozkrmuji jeden flek mikro peletkama a druhý flek nadrceným boilies s příchutí kraba, které se mi osvědčilo při chytání Jeseterů i v létě. Za necelou půl hodinku Jára vytahuje krásnou štiku a tak je řada na mě. Já jsem však dvě hodiny bezrybka a pomalu si říkám, že dnes to asi nepůjde. Měním měkčenou peletku na háčku za hnojáka a zkouším to znovu, jestli se na mém místě nevyskytuje třeba nějaký ten Pstruh nebo Okoun. Přichází záběr a opět je to krásná jízda. Rychle zapínám čelovku na hlavě a tentokrát chytám u veliké díry takže mohu mnohem pohodlněji rybu zdolávat. Souboj už trvá deset minut a najednou vidím veliký hřbet a opět velmi pěkného Jesetera. Po dvaceti minutách ho konečně dostávám na podložku a naměřuji sto pět centimetrů. Opět naprosto skvělý zážitek. 

Ve zbytku noci už nepřišel žádný záběr a tak se uchylujeme k odchodu. Tuto taktiku jsem dále zkoušel i na jiných revírech a né všude jsem byl úspěšný. Je potřeba vybrat revír, kde je četná osádka Jesetera, tam to funguje opravdu velmi dobře. Pokud vás tedy přestanou Pstruzi bavit, tak toto selektivní chytání vám nabízí možnost jak se dostat k opravdu krásným rybám. Budu se na vás těšit opět u dalšího článku.