Inzerovat zde
Inzerovat zde

Lov kaprů v dálce 1. díl

23. 03. 2022
Někdy se kapři zdržují opravdu daleko od břehu a potom není jednoduché, jak jim nabídnout nástrahu, zakrmit lovné místo a i samotný zásek na vekou vzdálenost přináší značné komplikace, stejně jako následné zdolávání. Chytat na velkou vzdálenost je zapotřebí hlavně na jezerech a údolních nádržích.

Někdy se kapři zdržují opravdu daleko od břehu a potom není jednoduché, jak jim nabídnout nástrahu, zakrmit lovné místo a i samotný zásek na vekou vzdálenost přináší značné komplikace, stejně jako následné zdolávání. Chytat na velkou vzdálenost je zapotřebí hlavně na jezerech a údolních nádržích. Budeme potřebovat odpovídající vybavení, správnou montáž a zvládnout techniku dalekých hodů. Nejde to hned, ale s přibývajícími "odházenými" hodinami se naše výkony určitě budou zlepšovat, dohodíme dál a s větší přesností. A někdy prostě opravdu musíme nahodit zatraceně daleko, chceme-li se dočkat záběrů vytoužených ryb... Kapři se velice často pohybují za hranicí běžného dohozu a potom musíme řešit, jak jim nástrahu dopravit. Daleké hody jsou v takovém případě asi nejschůdnějším řešením.

Vybavení pro daleké nahazování

Existují speciální pruty, určené pro extrémně daleké hody a určitě s nimi dosáhneme lepších výsledků, než s běžným vybavením. Začněme od volby vhodného prutu. Délka se pohybuje nejčastěji mezi 11 až 13 stopami (330 až 420 cm), typickým poznávacím znakem je i poměrně dlouhá(někdy dělená) rukojeť, kdy sedlo navijáku je umístěno v horní části. To na fyzikálním principu páky umožňuje plně využít energii, vloženou rukama do náhozu. Co se týče vrhací zátěže, na těchto prutech bývá uvedena v librách (lb), což může být pro neznalé trochu matoucí. Výpočet totiž nespočívá pouze v převedení liber na gramy, ale výsledný údaj (neptejte se mě proč) se ještě dělí 16. Pro lepší orientaci uvádím tabulku, je ale třeba mít na zřeteli, že údaje jsou u různých výrobců uváděny často dost odlišně. Ale lepší něco, než nic, nemám pravdu?

Tabulka označování akce "dalekonosných" prutů:

Označení

(lb)

Optimální zátěž (g)

Maximální zátěž (g)

1

23

28

1,25

28

35

1,5

34

43

1,75

40

50

2

45

57

2,25

51

64

2,5

57

71

2,75

62

78

3

68

85

3,25

74

92

3,5

79

99

3,75

85

106

4

91

114

4,25

96

121

4,5

102

128

4,75

108

135

5

114

142

Vhodná hodnota pro daleké nahazování s poměrně těžkou montáží (k té se dostaneme později) by se měla pohybovat v rozmezí 3 - 3,5 lb. Volíme totiž zátěže o hmotnosti kolem 200 gramů, nezřídka i vyšší, takže prut musí být schopný takovou zátěž zvládnout. Při výběru vhodného prutu bychom měli vycházet i ze svých fyzických dispozic a zvládnutí techniky nahazování. Volíme pruty s akcí, soustředěnou do špičky, pruty s parabolickou akcí by nám daleké hody spíš jen komplikovaly.

U prutů je velmi důležitá i velikost, kvalita a rozmístění i počet oček. Nechci tvrdit, že je to rozhodující faktor, ale spolu s akcí prutu a použitým vlascem nebo šňůrou i očka výrazně ovlivňují dálku odhozu a v neposlední řadě i jeho přesnost. První očko (tedy to první hned od navijáku) by mělo mít průměr nejméně 5 centimetrů, dalšími očky už prochází vlasec nebo šňůra víceméně ve "srovnaném" tvaru. Velké očko není problém při transportu, pokud je odnímatelné nebo sklopné, na což je u mnoha prutů pro daleký odhoz výrobci brán zřetel. Očka s kvalitní keramickou nebo teflonovou vložkou jsou nejlepší volbou. Rukojeť prutu by měla být z neklouzavého materiálu, zaručujícího spolehlivé a dostatečně pevné uchopení.

Co se týče navijáků, dbejme na to, aby ukládání vlasce nebo šňůry bylo co nejdokonalejší, protože to výrazně ovlivňuje i snadné odvíjení při odhozu. Kónická cívka se při lovu na velkou vzdálenost jeví rozhodně jako nejvhodnější řešení, při odhozu totiž u ní dochází k výrazně menšímu tření. Že musí být okraj cívky bez jakéhokoli poškození, o tom snad ani není třeba se zmiňovat. Naviják nemusí být z těch největších, to délku hodu neovlivní, ovšem navijáky s malou kapacitou nebo hodně malým průměrem cívky nejsou vhodné. To platí především při používání vlasce, který přece jen i u nejkvalitnějších výrobků vykazuje větší tvarovou paměť, než je tomu u pletených šňůr. Naviják ve střední velikosti s dostatečně hlubokou cívkou je optimální volbou, protože při odhozu nevytváří velké smyčky a nebrzdí tak v očkách uvolňující se vlasec třením. Délka vlasce a šňůry by měla vycházet z charakteru revíru a cívka navijáku musí být správně zaplněna. Tedy zaplněna, ale ne přeplněna, tím si totiž nepomůžeme k delším hodům, spíš se budeme potýkat se smyčkami vlasce nebo šňůry, padajícími z méně utažené cívky.

Vlasec nebo pletenku?

Ono to je těžké rozhodování, každá z variant má své klady a zápory a vychází mi to tak nějak vyrovnané. Dobrá, opravdu kvalitní pletenka s kruhovým průřezem umožní při dobře zvládnuté technice házení delší hody než vlasec, hlavně ale má minimální průtažnost (skoro by ser dalo říct nulovou), takže i na velkou vzdálenost můžeme záseku dodat potřebnou razanci. Ale s tím se objevuje i při "ostřejším" zdolávání větší riziko vyříznutí ryby (hlavně s tvrdšími pruty), navíc se na ni chytá snadno kdejaká nečistota a u kvalitních pletených šňůr nebývá ani cena nijak lidová.

Klasický monofilní vlasec bychom měli pro daleké hody vybírat také velmi pečlivě, rozhodně ne žádný levný s výraznější tvarovou pamětí, to by se na dlouhých hodech velice negativně projevilo. Ovšem stejně musíme volit průměr minimálně 0,22 mm, v očekávání velkých ryb nebo možných vázek klidně i 0,25 až 0,30mm, s hladkým povrchem a opravdu kvalitní. Takže ve srovnání s "pletenkou" to cenové srovnání nakonec vychází tak nějak nastejno. Pro nahazování s těžší zátěží (která je pro dosažení dlouhých hodů prakticky nezbytná) je třeba i tak použít šokový návazec, může to být šňůra nebo monofil, to už je na každém z nás. Jako šokový návazec používám většinou monofil o síle 0,35,mm, někdy i 0,40mm (pro hodně těžké montáže), i návazec z pletenky (nejlépe potápivé) je ale skvěle použitelný. Setkal jsem se i s doporučeními, že je dobré předem celý vlasec namočit, prý to umožní mnohem delší hody. No, vyzkoušel jsem to - a rozdíl byl nepatrný, takže s tím se už dávno nezdržuji. Při použití pletenky jako šokového návazce je třeba dávat pozor na to, aby olovo nebo jeho závěs nepoškodily její strukturu, často ji tedy v kritických místech musíme kontrolovat.

Jak krmení dopravit daleko a s velkou přesností

Na velké vodě by to bez krmení byla jen sázka do loterie, navíc nejspíš s malou šancí na úspěch. Krmit je prostě potřeba. Abychom ryby skutečně přilákali třeba i z velké vzdálenosti, chce to použít atraktivní a tudíž kvalitní krmení, nejlépe se osvědčují boilies a pelety, případně krmné koule s hodně pevnou konzistencí. Hodně záleží i na tom, jakým způsobem krmení dostaneme "do vody".

Nejjednodušším řešením je použití pramice, rybářského kajaku, bellyboatu nebo jiného spolehlivého plavidla. Ne na každém revíru je to ale povoleno, takže napřed se o tom musíme ujistit. A druhá věc je dostupnost plavidla, nejčastěji tedy možnost vypůjčit si ho. Chceme-li v krmení pokračovat i v průběhu rybolovu, znamená to vypůjčení na delší dobu a to už nemusí být zrovna levné. Na mnoha domácích i zahraničních revírech je ale použití těchto plavidel zakázáno, potom musíme hledat jiné řešení. V letních měsících se dá zavezení krmení provést i s použitím obyčejné nafukovací matrace, není to ale nic, o co by člověk většinou nějak moc stál a chtěl si to během chytání několikrát zopakovat.

Další zajímavou variantou je použití zavážecí loďky. Pokud ji máte, jste ve výhodě, ovšem ani zavážecí loďky nejsou povoleny všude, napřed je třeba se ujistit, že nebudete mít problém s rybářskou stráží, případně s provozovatelem nebo majitelem revíru. Loďky moderního typu jsou opatřeny i systémem GPS, takže zakrmovat můžete opakovaně stále na vybraných místech s maximální přesností.

V poslední době se objevily i drony, upravené pro zakrmování a zanášení nástrah na požadované místo. Dron by ale mohl být rybářskou stráží považován za ekvivalent zavážecí loďky, i v tomto případě je tedy třeba zjistit situaci.

Když už je řeč o těch dronech, neodpustím si jeden loňský zážitek. Pán vybalil z objemné krabice dron a když se kolem něj sešel hlouček zvědavců (v němž jsem nechyběl ani já), vysvětloval, jak má dron posledního typu, jak vyřešil uvolnění zavěšené návnady i nástrahy tak, že dopadnou do jednoho místa, jak se toto místo uloží do paměti dronu a ten bude opakovaně schopný na stejné místo dodávat další krmné dávky a případně znovu zanést i nástrahu. Krásně to vyprávěl, až jsem skoro čekal, že vytáhne letáky nebo brožurky a začne nám nabízet, abychom si takový dron také koupili. Ale ne, přednáška skončila, pán se chopil páček dálkového ovládání a dron se vydal nad hladinu. Už se blížil na vyhlédnuté místo...když tu... (Ano, přesně jako v pohádkách, napínavých knihách i filmech - předně v ten dramatický moment to přišlo, nevymýšlím si!) Dron se zakýval a na hladině bylo vidět, jak se pod nárazy větru (kde se vzal, tu se vzal, prostě najednou začalo pořádně foukat) naklonil na stranu, poklesl a došlo k tomu, co se v takové situaci muselo stát. Dron zavadil některou z rotujících vrtulí o hladinu, zašplouchalo to a pak už jsme jen sledovali, jak pomalu klesá pod hladinu. Majitel se pokusil přitáhnout ho pomocí vlasce, kterou dron nesl na místo určení, ale závěs se uvolnil a vlasec s nástrahou bylo možné bez odporu vytáhnout. No, bylo nám ho líto, ale pomoci jsme mu nikdo nedokázali. Nakonec se pán vydal shánět nějakou loďku a dlouhé bidlo, na břehu si hromádkou kamenů označil přibližně místo, kde se nešťastná příhoda udála a odjel. Ale příběh má i šťastný konec. Kolega, který byl na revíru chytat o několik dnů později mi vyprávěl, že tam dojel nějaký chlapík s nafukovacím člunem (podle popisu to byl opravdu majitel utopeného dronu) a po šátrání bidlem s hákem na dně svůj postrádaný technický zázrak vylovil. Jestli ho vysušil, zkontroloval a opět ho používá, to už nevím, ale já prostě do dronu určitě investovat nebudu, i když by to mohlo být občas opravdu zajímavé...

Velmi dobře lze zakrmit (překvapivě i na skutečně neuvěřitelné vzdálenosti kolem 150 metrů!) zakrmovací raketou. Nahazujeme ji speciálním tvrdým prutem, který se většinou označuje jako "spodový". Záleží na velikosti po naplnění krmnou směsí tedy na celkové hmotnosti rakety. Hmotnost velké rakety i s náplní může činit i více než 200 gramů.

Na některých revírech je možné (skvěle to šlo třeba na mělkých jezerech v Maďarsku) zabrodit v brodicích kalhotách (nebo v létě jen tak v kraťasech či plavkách) hodně daleko od břehu, nahodit a potom s otevřeným překlápěčem navijáku dojít ke břehu a tam uložit prut do vidliček.

Viděl jsem dokonce nadšence, který s igelitovou taškou s krmením v zubech zaplavával až na krmné místo, ovšem k tomu se také každý neodhodlá a určitě bych to nikomu nedoporučoval.

Připojené obrázky

Rybostroj Zděněk Řeřucha Šéfredaktor Zachytame.cz

Sdílet tento článek

Inzerovat zde

Komentáře Lov kaprů v dálce 1. díl

Zatím nebyl vložen žádný komentář. Buďte první!

Vložit první komentář