Lov kaprů na kritických místech

Kapři vyhledávají především klidná místa s dostatkem potravy a i když při vyhledávání potravy projíždějí větší nebo menší okruhy po okolí, rádi odpočívají na místech se spolehlivým úkrytem. Tady ryby také přijímají potravu a mnohdy se zde dočkáme záběru. Kapří stanoviště se nacházejí velmi často právě v bezprostřední blízkosti vázek a terénních překážek, porostů vodních trav nebo padlých stromů i zbytků staveb, tudíž musíme počítat s určitým rizikem. Boj s větším šupináčem nebo lyscem nebude jistě snadný, ovšem právě tady se můžeme dočkat záběru jinak velmi opatrných a zkušených ryb, takže proč to nezkusit?

Myslet jako kapr

Když se snažíme vyhledat výše zmíněná místa, kde se ryby cítí bezpečně a kde se zdržují velkou část dne, musíme se na situaci podívat z pohledu ryby. Pod vodu sice většinou moc hluboko nevidíme, ale hloubku si můžeme změřit pomocí sonaru nebo jednoduše pomocí zátěže, nahozené do různých míst až na dno. Přitom zjistíme i charakter dna - mírný nános spadaného listí nebo slabá vrstva bahna není na závadu, místům se zapáchající vodou a vystupujícími páchnoucími bublinkami se raději vyhneme. Například podemleté kořeny stromů, zasahující až do vody, to bývá velmi dobrý úkryt i pro ryby, v takových místech je třeba se ke břehu přibližovat se zvýšenou opatrností, abychom kapry a další ryby nevyplašili. Mnohdy se totiž drží v bezprostřední blízkosti břehu. To platí i pro místa, kde se nad vodu sklánějí převislé větve keřů a stromů, tady ryby hledají úkryt i potravu, padající občas i z větví v podobě neopatrného hmyzu. Pokud je v místě proud, sledujeme, kam unáší drobné částečky, tam se totiž bude ukládat i vodou nesená potrava, která je pro ryby přitažlivá. Kapři se s oblibou drží i u ostrůvků, to je místo, na které rozhodně nezapomínejme! Malý ostrůvek může znamenat velké kapry.

Přesně nahodit je základ

V blízkosti překážek a vázek (obeznaných i předpokládaných) musíme krmit i nahazovat s maximální přesností. Nejprve si vhodné místo s rozvahou vybereme, ono to totiž zase tak jednoduché není. Nechceme jistě nahazovat přímo do závady, ale pokud budeme příliš opatrní a nahodíme daleko vedle, ryby už nemusejí naši nabídku tak snadno objevit. V blízkosti překážek je vždy lepší nahazovat na menší vzdálenost. Přináší to s sebou hned několik výhod:

• Na malou vzdálenost použijeme menší zátěž nebo splávek a tudíž dopad celé sestavy do vody nebude tak rušivý
• Na kratší vzdálenost nahodíme vždy s větší přesností, o tom není pochyb
• I zakrmení je na malou vzdálenost jednodušší a přesnější
• Záběr rozeznáme přesněji a dokážeme rychleji reagovat (platí to pro sledování splávku, feederové špičky i klasického čihátka)

Při lovu na krátkou vzdálenost je třeba dodržovat při pohybu na břehu maximální opatrnost, určitě se to vyplatí.

Pokaždé ale není možné lovit jen nakrátko, potom můžeme pro přesné nahazování využít například často opomíjeného klipování vlasce. Příprava k nahození je sice o něco komplikovanější, taková pečlivost se ale většinou vyplatí! Budeme totiž lovit přesně tam, kde jsme si zakrmili a odpadá pracné "strefování" do zvoleného místa.

Se zaklipovaným vlascem se musí umět nahazovat

Při nahazování se zaklipovaným vlascem je třeba počítat s určitým odpružením zátěže při napnutí vlasce na konci odhozové dráhy. Proto je vhodné v okamžiku napnutí vlasce trochu povolit, potom bude zátěž klesat ke dnu prakticky kolmo. K takovému povolení postačí krůček nebo dva směrem vpřed, při nahazování se tedy postavíme tak, abychom mohli po napnutí vlasce popojít. Není-li to možné, vyřešíme to nakloněním prutu do strany po odhození a při napnutí vlasce špičku uvolníme směrem k místu dopadu zátěže na hladinu. Tento postup je důležitý především při lovu v hlubších partiích.

Na větší vzdálenost určitě pletenku

Pokud zasekáváme na větší vzdálenost, má pletená šňůra bezpochyby hlavní výhodu v tom, že u ní není prakticky žádný průtah a zásek "sedí" skutečně spolehlivě. Do unikající ryby se tak můžeme opřít a snažíme se ji v první části souboje navést mimo překážky a vázky. Ovšem to "odvrácení" ryby v první fázi zdolávání nesmí být v žádném případě příliš silové, spíš se snažíme únik ryby jen lehce ovlivnit tak, aby zvolila pro svůj výpad odlišný směr, tedy mimo kritické místo. Po záseku právě kapr směřuje téměř stoprocentně do nejbližší závady a navíc je ještě plný sil. To bývá kritický moment, který často rozhoduje o tom, jak se celý souboj s rybou bude dál vyvíjet. Při lovu na krátkou vzdálenost proto bude naopak lepší volbou vlasec, u něhož můžeme počítat s určitou průtažností, kterou při tlumení prvních výpadů ryby vždy uvítáme. Bezesporu se vyplatí mít s sebou i náhradní cívku, abychom mohli zvolit monofilní vlasec nebo pletenou šňůru podle aktuální situace a potřeby.

Přece jen trochu "přitvrdíme"

Pro lov v bezprostřední blízkosti překážek budeme přece jen potřebovat o něco důkladnější náčiní než například na pískovně s dokonale čistým dnem. Použití pevnějšího kmenového vlasce (nebo šňůry) a především odolného návazce s olovem na samostatném závěsu je vhodným řešením, často se vyplatí i sáhnout po delší hadičce proti zamotání montáže. Vždy je třeba myslet i na to, že se ryba s montáží může utrhnout a pokud k tomu dojde právě ve vázce, je tu riziko uváznutí kapra "napevno", čemuž se chce každý sportovní rybář rozhodně vyhnout. S důkladností náčiní to zase nemusíme přehánět, je ale dobré vědět, jaké ryby v dané lokalitě můžeme očekávat a podle toho sestavu zvolit. Zbytečně silný návazec samozřejmě může kapra i jinou rybu od záběru odradit, ale pokud počítáme s trofejními rybami, raději se smíříme s menším počtem záběrů, než abychom potom jen smutně sledovali, jak si kapitální ryba z našeho vlasce "upletla tričko".

U překážek raději baitrunner nepoužijeme

Abychom zabránili rybě odjet s nástrahou do závady, volíme spíš nastavení brzdy rovnou pro zásek a jen malý průvěs u čihátka. To znamená, že oblíbené baitrunnery nejsou při chytání v bezprostřední blízkosti vázek a dalších závad vhodné, i tyto navijáky lze ale nastavit snadno na "normální režim". Lovíme-li na feeder, postačí pohotový zásek, také na plavanou neotálíme se zásekem a rybu pokud možno po zaseknutí směrujeme pryč od vázky. Často postačí mírné zvýšení tahu pomocí brzdy a naklonění prutu do strany, rozhodně to v žádném případě nebudeme zkoušet hrubou silou! Tak se nebojte blízkosti závad, možná právě tam na vás čeká trofejní ryba. Už kvůli tomu, že v takových místech moc rybářů neloví a ryby tu mívají klid...