Lipani jsou vzácní

Elegantní ryba, která je v našich tocích čím dál vzácnější - to je lipan podhorní. Najdeme ho ve spodním úseku pstruhového pásma a v navazující části toku, označované často jako pásmo lipanové. Nevyskytuje se ve všech povodích, ovšem byl občas s úspěchem nasazen do toků, kde původní populace nebyla, místy se dobře přizpůsobil. Ale i tak stavy lipanů stále klesají a jen málokterý revír se pyšní dokonce samovýtěrem této krásné ryby. Rybářsky je lipan vysoko ceněn, především muškaři ho považují za jednoho z opravdu hodnotných soupeřů. Na mnoha revírech se už lipani dočkali zvýšení lovné míry nebo celoročního hájení, ovšem velkou pohromou se (krom jiných) stala stále vyšší intenzita náletů kormoránů, pro které je právě lipan snadnou a oblíbenou kořistí.

Kde budeme na podzim lipany hledat

S pozvolným ochlazením se lipani přesunují z proudnějších úseků do klidněji tekoucích partií. Najdeme je především na začátku a na konci větších tůní, v menších tocích se drží někdy v nejhlubším místě a jejich přítomnost prozradí jen stíny, které se pomalu pohybují po dně. S polarizačními brýlemi však často můžeme hejno lipanů sledovat a vycházet z pozorování jejich aktivity při volbě vhodných mušek. Lipan totiž dokáže být pěkně vybíravý a rybáře někdy skutečně potrápí až neskutečným způsobem, Však mnozí muškaři dobře vědí, že na zkušenou, opatrnou rybu vystřídají třeba všechny vzory z krabičky a jsou bez záběru, nebo se krasavec s roztaženou hřbetní ploutví jen tak jedenkrát zvedne, aby si nabízené napodobeniny prohlédl a dál je spolehlivě ignoruje. Sbírajícím rybám nabízíme suché mušky (plovoucí po hladině), je to úžasný zážitek, sledovat stoupající rybu, která se konečně rozhodla nabízenou nástrahu vzít a elegantně ji nasát. Mokrá muška (potopená pod hladinou) bývá úspěšná jen v některých obdobích, spíše se hodí pro chytání začátkem léta. Nejúspěšnější bývá rozhodně lov na nymfy, vždyť právě larvy jepic, chrostíků, blešivci, kamomilové a další živočichové a organismy, vyskytující se především u dna, jsou základem lipaní potravy.

Volba vhodné nástrahy je velmi důležitá

Ačkoli na mimopstruhových vodách je možné lovit lipany i na nástrahy živočišného nebo rostlinného původu, zůstaňme u umělých mušek. Lipan má poměrně malou tlamku a dává většinou přednost drobným soustům, z toho můžeme spolehlivě vycházet. V úvahu tedy připadají suché mušky ve velikosti 16 a menší (klidně až po 22 nebo 24, pokud si na to troufnete), mokré mušky velikosti 14 až 18 a nymfy ve stejné velikosti včetně mikronymf a v poslední době oblíbených "perdigone". To jsou nymfové mušky, které mají kvůli lepšímu klesání a lákavému vzhledu poměrně tenké tělíčko opatřeno vrstvou průhledného laku a připomínají drobnou bižuterii. Jaké vzory vybrat? Ze suchých mušek pro podzim určitě Iron Blue Dun (ocelová jepka), Blue Dun (modrá jepka), Willow Fly (vrbovka), F-Fly (Fratnikova chýřenka) a další podle hmyzu, který se u vody momentálně vyskytuje. Kdo si umí umělé mušky uvázat, je rozhodně ve výhodě. Jako mokré mušky se osvědčují Tup´s (nepostradatelná), Black Zulu (černá Zulu), a opět Iron Blue Dun (ocelová jepka) i Willow Fly (vrbovka). U nymf můžeme sáhnout po napodobeninách larev chrostíků ve schránkách, celoročně účinné Pheasant Tail Nymph (nymfa z bažantího ocasu) nebo po nymfách s límečkem ze CDC, které svým jemným pohybem často bývají záchranou v případě, že o jiné nymfy ryby nejeví pražádný zájem. A pochopitelně již zmíněné vzory i jako mikronymfy pro lov s francouzským návazcem. Právě technika lovu u dna je velmi účinná a přináší výsledky i v obdobích, kdy je aktivita ryb poměrně nízká. Při lovu lipanů používáme to nejjemnější náčiní, pruty kategorie AFTMA 3 až 4, koncové návazce nejsou výjimkou ani v síle 0,12 - 0,10 mm.

Lipan není zdaleka tak opatrný jako pstruh

Na rozdíl od pstruhů není lipan zdaleka tak plachý, při zahlédnutí rybáře neprobíhá bleskový únik do úkrytu, hejno spíš jen znejistí a popojede na vzdálenější stanoviště. Tam po chvíli pokračují ryby ve shánění potravy, ovšem někdy jsou již přece jen o trochu opatrnější a nedůvěřivější. Takže ani při lovu lipanů bychom se neměli chovat příliš nápadně a raději se kryjme spolu s tím, že se vyvarujeme zbytečného brodění a nesnažme se za každou cenu dostat až do bezprostřední blízkosti ryb. Pokud totiž rybu vidíme, jistě i ona ví o naší přítomnosti a velký, zkušený lipan už nebude zdaleka tak důvěřivý jako jeho mladší konkurenti v hejnu. Jakmile ryby znervózní, začnou projíždět tůní a pohybovat se sem a tam, je lépe si místo zapamatovat, jít chvíli zkoušet štěstí jinam a vrátit se později.

Trpělivost, vytrvalost, zručnost a pořádná porce štěstí

Při lovu lipanů občas zažijeme především při suchém muškaření doslova martyrium, kdy se ryba na každou trochu rozumně nabídnutou mušku vyjede podívat, aby se hned pod ní zastavila a pomalu zase klesla bez záběru ke dnu, při druhé nabídce se možná zvedne do poloviny vodního sloupce a dál už na naši nástrahu prostě nereaguje. Po změně mušky se to celé může opakovat, až vystřídáme třeba i celý obsah muškovnice. Jindy prostě přijdeme k vodě a lipani berou s důvěrou i několik odlišných vzorů, jejich nálady jsou často nepochopitelné a nevypočitatelné. Na menších vodách máme značně větší šanci lipana přelstít, ovšem ti největší se vyskytují především na velkých, úživných tocích. Vůbec nejlepší podmínky nachází lipan pod přehradami, kde se vypouští chladná spodní voda, na těchto sekundárních pstruhových a lipanových pásmech dorůstá běžně i velikosti přes čtyřicet centimetrů. Opravdu trofejní lipan potom měří až k padesáti centimetrům, tuto hranici překoná jen málokterá ryba. Lipan je totiž poměrně krátkověký a dožívá se jen vzácně vyššího věku než pěti let.