Letošní mistrovství Evropy v muškaření očima státního trenéra

Letošní ME v muškaření hostilo Portugalsko. Přinášíme podrobné shrnutí celého průběhu šampionátu, které nám zaslal státní trenér Ivan Vančura.

Z posledních výjezdů do této destinace jsme věděli, že to bude závod na křišťálově čistých vodách, kde se bude chytat malé množství ryb – převážně pstruhů obecných. Náš tým byl sestaven jednak z ostřílených matadorů Tomáše Starýchfojtů, Luboše Rozy a Miloslava Hosenseidla, a jednak ze dvou nováčků v seniorské reprezentaci - Martina Vlka a Samuela Piekara. Tento tým doplňovali trenér státní reprezentace Ivan Vančura a manažer reprezentace Jiří Pejchar.

Na přípravný kemp jsme si dali týden. Za tuto dobu jsme chtěli projít tréninkem na všech řekách, které se měly při závodech chytat – byly to řeky Zezere, Paul a Alva + jezero Rossim. Po příletu do Porta jsme se přesunuli na ubytování, které jsme zvolili u řeky Zezere. Zde byly vytyčeny dva sektory. Hned druhý den po vyzvednutí licencí jsme vyrazili na dolní tréninkový úsek Zezere.

Potvrdil se nám křišťálově čistý tok, kde však nebylo mnoho vody, a ještě méně ryb. Rozhodili jsme se na dvě skupiny, kdy jedna šla chytat níže po proudu, abychom měli vůbec kde chytat. Po téměř čtyř hodinách tréninku byl jediný Tomáš s jediným hodnotitelným úlovkem. Ostatní bohužel nechytli hodnotitelnou 20 cm rybu. Po tréninku proběhla ještě obhlídka několika závodních úseků na této řece, ale v podstatě jsme na nich neviděli hodnotitelnou rybu.

Druhý den jsme již měli naplánovaný trénink na řece Alva, která byla vzdálená cca 2 hodiny autem od našeho ubytování. Na této řece již v minulosti proběhly některé šampionáty. Na tuto řeku jsme měli domluveného místního Guida – Joaoa, který bydlí v její blízkosti a dost často na ní chytá i různé portugalské závody. Opět nás přivítala křišťálově čistá a poměrně ledová voda, protože umístění závodů na této řece je pod přehradou.

Joao nám ukázal několik vzorů místních úspěšných mušek, některé vzory nám i dal na odzkoušení. Pak už jsme se rozdělili do třech part a rozešli se podle jeho pokynů po tréninkovém úseku. Alva je mnohem vodnatější než Zezere. Je tvořená především dlouhými klidnými a hlubokými táhlinami, které spojuje vždy kousek proudu nebo jízek. Na konci tréninku, kdy jsme se sešli u aut, jsme zjistili, že ani tady na této řece to s úlovky není tak jednoduché. Podařilo se však již chytit více hodnotitelných ryb. Na tomto tréninku opět nejvíce ryb nachytal Tomáš, který měl dvě hodnotitelné ryby. Polovina týmu stále však byla bez hodnotitelné ryby. Po tréninku na Alvě jsme se vydali po jejím toku s průvodcem Joaem, aby nám ukázal závodní úseky a něco nám k nim řekl.

Třetí den jsme si koupili povolenky na říčku Paul, která měla být dle propozic tou nejmenší závodní řekou. Opět jsme vytvořili dvě skupiny, kdy jedna šla trénovat na horní a druhá na dolní tréninkový úsek. Ani zde však na nás nečekalo žádné překvapení v podobě chycení více ryb. Tomáš chytil 3 hodnotitelné ryby, já dvě a Martinovi jedna utekla. Ostatní členové byli opět bez hodnotitelné ryby. Po tréninku jsme opět věnovali čas projetí si alespoň některých dostupných závodních úseků a jejich obhlédnutí.

Čtvrtý den jsme vyrazili na jezero Rossim, které je v horách ve výšce 1 400 m nad mořem. Nádherné jezero o rozloze 35 ha s křišťálově čistou vodou a sedmi malými přítoky. Vzhledem k nadmořské výšce a poměrně silnému větru zde byla opravdu zima. V závodě se zde měl hodnotit pstruh a jelec. Na tréninkovém úseku jezera jsme strávili necelých 5 hodin. Za tuto dobu jsem nejvíce ryb chytil já – 6 tloušťů a jednoho pstruha. Ostatním se podařilo chytit několik hodnotitelných tloušťů. Na tomto jezeru jsme si udělali ještě jeden trénink. Při něm nám ale foukal extrémně silný vítr a bylo zataženo. Aktivita ryb tak byla téměř nulová a nám se po třech hodinách podařilo chytit pouze jednoho tlouště a jednoho pstruha.

Po projití si všech tréninkových úseků na všech řekách a jezeru jsme postupně dovazovali úspěšné mušky. Během tréninkového týdne jsme zjistili, že do řek Zezere a Paul organizátor postupně sadí ryby. Jednalo se o potočáky o délce 30 – 45 cm. Tyto ryby byly vysazeny vždy do nadjezí, kde bylo nejvíce vody a kde se ryba měla šanci udržet. Na konci přípravného týdne, kdy jsme se věnovali důkladnějšímu projetí úseků na řece Zezere, jsme však zjistili, že ryby byly vysazené jen do některých míst – tedy do těch přístupných kolem mostů. To znamená, že na horním toku Zezere to bylo cca do 5 míst z jedenácti a na spodním úseku to bylo pouze do dvou míst z jedenácti. Toto se nám následně i potvrdilo v samotném závodě, kdy bylo hned po prvním kole jasné, kde jsou ryby dosazené a kde ne.

Vzhledem k tomu, že jsme na tréninkových úsecích moc ryb nepochytali, rozhodli jsme se ještě pro jeden trénink na řece Mondego, která sice nebyla závodní, ale aspoň jsme měli možnost si zde ověřit naše mušky a techniky lovu. Rozděleni do třech skupin jsme se rozešli po toku a po zhruba pěti hodinách se opět sešli. Nejlépe si zachytala skupina Tomáš + Martin + Jirka, která chytila opravdu dost ryb a některé i poměrně pěkné. To klukům nejen zvedlo náladu, ale zároveň potvrdilo naši týdenní snahu a volbu mušek. Poslední den byl věnován pouze dovazování mušek a přípravě jednotlivých závodníků.

V pondělí 22. 5. jsme se přesunuli do města Covilha na oficiální hotel mistrovství. V ten samý den proběhla porada kapitánů, kde byly upřesněny některé detaily, nejen organizační, ale i časové. Následovalo losování, my jsme si vylosovali číslo 10. Po této poradě proběhlo oficiální zahájení za účasti představitelů města a regionů, zástupců FIPS Mouche a samozřejmě samotných týmů, kterých se na tomto mistrovství sešlo 11. Samotné zápolení na závodních úsecích probíhalo v pěti dnech od úterý 23. 5. do soboty 27. 5. Každý ze závodníků tak v těchto pěti dnech prošel některý ze závodních úseků na horním toku řek Zezere, Alva, Paul, spodním toku Zezere a na jezeru Rossim. Trenér Ivan Vančura se rozhodl pomáhat závodníkům na řece Alva a manažer Jirka Pejchar strávil celé závody na jezeru Rossim.

Hned od prvního dne bylo jasné, že kdo dostal nalosované úseky s nasazenými rybami, bude chytat dost ryb. Ti, kteří toto štěstí mít nebudou, budou bojovat o každou rybku. Nebylo tedy výjimkou ani překvapením, že se na některých úsecích hned v prvním kole vůbec nechytla hodnotitelná ryba.

První kolo nám los nepřál a my se nasazeným rybám vyhnuli - oproti například francouzskému týmu. Tomu samozřejmě i odpovídaly naše výsledky po prvním kole, kdy jsme skončili šestí s umístěním 32 a 16 nachytanými rybami. První kolo vyhráli Francouzi s umístěním 15 a celkovým počtem ryb 50. Z našich kluků se nejvíce podařilo zachytat Samovi, který byl na řece Alva třetí.

Druhé kolo se bohužel neslo ve stejném duchu a my se opět na vysněná nasazená místa nedostali. Tam řádili Francouzi, Španělé a Slováci. Po druhém kole jsme klesli na 7. místo s celkovým umístěním 68 a 32 chycenými rybami. První zůstali Francouzi s umístěním 34 a 76 rybami. Nejlepším výsledkem byl Tomáš na jezeru Rossim, kde byl druhý v tomto sektoru.

Třetí kolo už jsme se i my dostali alespoň na dvě nasazená místa a začali jsme dotahovat ztrátu z předešlých kol. Po třech kolech jsme tak byli na průběžném pátém místě se součtem umístění 91 a počtem 60 nachytaných ryb. Ve vedení byli stále Francouzi stíháni Španěly a Slováky. Nejvíce se dařilo Lubošovi, který byl první ve svém sektoru na řece Paul.

Čtvrté kolo se neslo ve znamení změny počasí a nejmenší aktivity ryb. Na jezeru Rossim nikdo ze závodníků nechytil ani jednu rybu. I na řekách bylo hodně závodníků bez ryby. I přesto, že jsme se opět vyhnuli nasazeným rybám, byli jsme po čtvrtém dni na průběžném 4. místě s umístěním 125 a 74 chycenými rybami. Bylo nám jasné, že na první dva týmy – Francouze a Španěle – už nedokážeme náskok dohnat, ale finský tým před námi byl ještě na dostřel. A i mezi jednotlivci jsme měli dva závodníky, kteří atakovali stupně vítězů – Tomáš byl průběžně 4. a Luboš 7.

Pátý a zároveň poslední den byl rozhodující. Na dvou řekách jsme konečně dostali top místa, která jsme skvěle využili a kluci zde výborně zachytali. Na jezeru se Lubošovi podařilo chytit dvě ryby, což bylo hodně dobré. I přes to, že jsme měli úžasný finiš a poslední kolo všichni kluci zachytali skvěle, nepodařilo se nám finský tým přeskočit – i když to bylo opravdu těsně.

Skončili jsme tedy na 4. místě se součtem umístění 141 a celkovým počtem ryb 107. Medaile si rozdělila družstva: Francie na 1. místě se součtem umístění 111, Španělsko se součtem umístění 130 a Finsko se součtem umístění 139. V jednotlivcích skončili naši reprezentanti na 5. místě Tomáš Starýchfojtů, na 7. místě Luboš Roza, 19. místo Samuel Piekar, 32. místo Martin Vlk a 47. místo Miloslav Hosenseidl.

Gratulujeme českému týmu ke krásnému umístění na mezinárodním šampionátu, děkujeme za reprezentaci a přejeme mnoho úspěchů do další závodní činnosti.