Leknín bělostný

Leknín bělostný se liší od leknínu bílého především uspořádáním žilek na listech (je to vidět lépe ze spodu listů). Najdeme ho především ve středně živinami bohatých vodách s rašelinovým dnem. Dnes je poměrně vzácný, patří mezi silně ohrožené druhy.

Rozpoznávací znaky

Leknín bělostný má čepel listů dlouhou do 30 cm širokou do 27 cm. Hlavní žilky laloků především v první třetině obloukovitě prohnuté. Kvete bíle a to od června do konce srpna. Leknín bělostný se liší od leknínu bílého především uspořádáním žilek na listech (hlavní žilka listových laloků je především v první třetině obloukovitě prohnutá, což je vidět lépe ze spodu listů).

Výskyt

Roste v severní a střední Evropě. Dále v Zakavkazsku, Kazachstánu, či v jihozápadní Sibiři. V Česku roste nejhojněji v rybničních pánvích a v údolích velkých řek.

Obecně

Vyšší vodní rostlina kořenující na dně, s listy plovoucími na hladině. Kvete bíle od června do konce srpna. Roste v mírně tekoucích, nebo stojatých vodách, všude tam, kde nejsou časté vlny.

Je dnes vzácná, proto také chráněná zákonem v kategorii silně ohrožený druh rostliny.