Inzerovat zde
Inzerovat zde
Inzerovat zde

Kuňka obecná

Kuňka obecná je obojživelník z čeledi kuňkovití. Je ohroženým druhem žab ČR. Je nazývána také kuňka ohnivá (dříve ropucha ohnivá, žába ohnivá). Kuněk u nás žijí dva druhy: kuňka obecná a žlutobřichá. Liší se hlavně zbarvením spodní strany těla – obecná má oranžově mramorované břicho a oranžové barvy je u ní poměrně málo, kuňka žlutobřichá má mramorování žlutavé a žluti je v poměru k černé části břicha víc. Ale jsou to znaky, které mohou klamat. Oba druhy kuněk jsou si tak blízké, že se v přírodě kříží a v některých oblastech se dokonce nacházejí spíš kříženci než čisté druhy.

Inzerovat zde

latinsky: Bombina bombina
řád: žáby
čeleď: kuňkovití
potrava: hmyz, červi, pavouci, komáři a podobně
délka života: Průměrná délka života se v přírodě pohybuje kolem 16 – 18 let.
pohlavní dospělost: 3 rok
doba rozmnožování: květen – červenec
běžná velikost: 45-55 mm

Vzhled

Dorůstá délky 4,5–5 cm. Tělo je zploštělé a končetiny relativně krátké. Poměr těla a hlavy je větší než 3 : 1, čenich je výrazně zaoblený. Ušní bubínek není viditelný. Dobře viditelné jsou obloukově zahnuté parotidní žlázy za okem. Oči jsou vystouplé, oční zornice srdcovitého či trojúhelníkovitého tvaru.
Kůže je charakteristicky bradavičnatá. Kožní bradavičky jsou zaoblenější a celkově spíše jemnější na pohled i na dotek oproti kuňce žlutobřiché. Na hřbetě jsou zakončeny tupě, na vrcholu s malou černou špičkou.

Zbarvení svrchní strany těla bývá proměnlivé, tmavě šedé s drobnými černými skvrnami nebo s tmavohnědými skvrnami, tmavozelené se zelenými skvrnami, někdy i trávozelené s drobnými tmavými skvrnami. Celkově bývá kuňka obecná tmavší než kuňka žlutobřichá.

Břicho je tmavé – černé až šedočerné – s typickým oranžovým, oranžovočerveným až oranžovožlutým skvrněním. Oranžová barva nepřesahuje 50 % pokrytí břicha, tmavá barva převažuje. Tmavé skvrny na břiše bývají hustě posety drobnými bílými tečkami. Kresba na břiše je u každého jedince specifická. Prsty na předních i zadních končetinách jsou zespodu tmavé.

Samci jsou menší než samice, mají mírně větší hlavu a vyvinutý párový podhrdelní rezonanční měchýřek. V době páření se jim vytvářejí černé zrohovatělé plošky na vnitřní straně předních končetin (zpravidla zasahují na první a druhý prst), tzv. svatební polštářky. Slouží samcům při páření k přichycení na těle samice v oblasti beder (amplexus inguinalis).
Pulci obou druhů kuněk mají dýchací otvor (spiraculum) na břiše. Tím se liší od pulců ostatních druhů našich žab.

Samci kuňky obecné se ozývají ve dne i v noci pomalým, pravidelným a silným houkavým kuňkáním, nosově znějícím „unk-unk-unk” (přepisováno také jako „uuh-uuh-uuh“). Hlas působí melancholicky. Volání má frekvenci nižší než 40× za minutu (na rozdíl od kuňky žlutobřiché, jejíž volání je rychlejší).

Rozšíření

V ČR byla prokázána ve 48,7 % kvadrátech síťové mapy. Poměrně souvislý výskyt z oblasti Českomoravské vrchoviny a Čech je oddělen od oblasti na severovýchodní Moravě v povodí Odry. Neobsazené čtverce na pomezí Čech a Moravy odráží spíše nedostatek údajů z těchto míst než přirozený stav výskytu. Kuňka obecná byla v ČR nejčastěji zjištěna v nadmořské výšce 158-550 m.n.m. nejvyšší lokalita výskytu leží v nadmořské výšce 732 m.

Ve světě se vyskytuje od východní poloviny Německa na západě až po jižní část Uralu. Na severu zasahuje až do jižního Švédska, na jihu do severozápadního Řecka. Je známa i z asijské části Turecka.

Připojené obrázky

Rybostroj Zděněk Řeřucha Šéfredaktor Zachytame.cz

Sdílet tento článek

Inzerovat zde

Komentáře Kuňka obecná

Zatím nebyl vložen žádný komentář. Buďte první!

Vložit první komentář