Kormorán velký

V 19. století vlivem pronásledování zmizel z mnoha evropských zemí. Od 70.let minulého století se díky ochraně začal opět rozšiřovat a zvýšila se i početnost. V současnosti hnízdí v Evropě více než 310 tisíc párů. Severnější populace se v zimě přesunují jižněji, ostatní jsou stálé.
U nás jsou zaznamenány první pokusy o zahnízdění v roce 1938 na jižní Moravě. První stálá kolonie vznikla až v roce 1982 na střední Novomlýnské nádrži, o rok později na Třeboňsku. V dalších letech se počty rychle zvyšovaly, maximum párů u nás hnízdilo v roce 1989 – 710. Od roku 1987 jsou počty kormoránů regulovány, tento stav trvá i v současnosti. V letech 2001-03 na našem území hnízdilo 200-232 párů – 117-139 v jižních Čechách, 81-85 na jižní Moravě a 2-8 párů jinde.

V České republice se kormoráni pokoušeli neúspěšně zahnízdit již v minulosti, první stálá kolonie vznikla na jižní Moravě až v roce 1982. Od té doby počty hnízdících ptáků nejdříve prudce narůstaly, ale později zpět prudce poklesly, proto je ohroženým druhem. Kormoráni osídlili také další oblasti (jižní a severozápadní Čechy, Poodří). V letech 2001 – 2003 hnízdilo na našem území 200-232 párů, což je výrazné snížení proti 500 – 660 párům v letech 1985 – 1989; pokles byl jistě způsoben regulací početnosti. V roce 2010 u nás v šesti koloniích hnízdilo přibližně 350 párů kormoránů. Během zimního období k nám pak zavítalo 10 000 – 15 000 ptáků ze severských zemí.

Způsob života

Hnízdí na mořském pobřeží a v ústích řek, v poslední době se vyskytuje i ve vnitrozemí např. na Balatonu nebo v oblastech s větším počtem vodních nádrží (přehradní nádrže či rybníky) , kde jeho hejna páchají velké škody rybářům na nasazených rybách. Proto je mnohde povolena jejich regulace odstřelem. Hnízdí pospolitě ve velkých koloniích na listnatých stromech v dubnu až červenci jednou ročně. Hnízdo je vystavěné z větví a klacků.
Samice snáší 3 – 4 světle modrá vejce.
Živí se výlučně rybami s velikostí především v rozpětí 10 až 20 cm. Lovy kormoránů jsou vysoce organizované, kormoráni umí hlasitým plácáním křídel nahánět ryby po rybníce (nádrži) z jedné strany na protější břeh a pak je na malém prostoru u břehu masivně loví.
Kormorán velký je částečně tažný pták, někdy přezimuje u nás u nezamrzajících vodních plochách.

Rozmnožování

Kormoráni hnízdí v koloniích na skalnatých ostrovech, často i na stromech. Kolonie se mohou za příznivých podmínek rychle rozmnožit na stovky a tisíce párů. Koncem zimy získávají nakrátko svatební šat s bělavým peřím na hlavě, na krku a na šíji a s péřovou chocholkou vzadu na hlavě. Tato ozdobná péra však vypadávají už během hnízdění. Na hnízdě tokající kormoráni mávají trpělivě a pomalu křídly. Ke stavbě hnízda používají větve a vystýlají hnízdní kotlinku rákosem a jinými z vody vytaženými rostlinami. Působením ptačího trusu po několika letech odumírají stromy, na nichž kormoráni hnízdí.Kormoráni často hnízdí ve smíšených koloniích s volavkami popelavými. Hnízdí v květnu a kladou obvykle 4 až 5 vajec. Ta jsou jemně světle modrá, avšak potažená křídovitou bílou vrstvou. Sezení začíná už po snesení prvního vejce, trvá 23 až 24 dnů, hnízdo staví a na vejcích sedí oba rodiče.

V menším množství hnízdí kormoráni i na mnohých ptačích skalách severních moří. Tady obsazují většinou úpatí ptačích hor, kde ve výklencích a dutinách skal staví hnízda z mořských řas. Mláďata mají husté tmavě šedé prachové peří a poté, když jsou schopna letu, přepeří se do skromného tmavě hnědého peří mladých ptáků.

Potrava

Kormoráni jsou specialisovaní rybožraví ptáci. Denní spotřeba potravy je asi 750 g. Na rozdíl od ostatních veslonohých promáčí se peří kormoránů při potápění až na kůži, proto je do vody zahání jen hlad. Když se potopí, sedí dlouho s rozepjatými křídly a mávají jimi ve větru, aby uschli. Na vodě plavou v typické póze s vysoko vztyčeným krkem a lehce vztyčeným zobákem. Pod vodou se dovedou odrážet oběma nohama najednou i střídavě pádlovat, nebo přiloží obě nohy k sobě, takže působí jako veslo. Kromě toho si ptáci pomáhají i křídly. Během hnízdění rybaří kormoráni až ve vzdálenosti 10 km od hnízda. Mimo dobu hnízdění se potulují. Část ptáků, hnízdících ve střední Evropě, přezimuje v okolí Středozemního moře.