Když se přehnané nakupování rybářského vercajku vyplatí

Inzerovat zde

Petrův zdar přátelé, čím dál častěji na sobě pozoruji, že i pár hodinek u vody s lehkou výbavou, mi dokáže vykouzlit úsměv na tváři a alespoň na malý okamžik vymést z hlavy neustálé starosti i povinnosti. Rybaření by se dalo určitě nazvat plnohodnotnou terapií. S tím, že cenová kalkulace vzhledem ke spotřebovanému krmení a neustálé potřebě nakupovat nové serepetičky, by se vyrovnala desítkám sezení u kvalifikovaného odborníka přes psychické problémy.

Za ty dlouhé roky co se věnuji tomuto milovanému koníčku jsem zkrátka nikdy nedokázal odolat pokušení zakoupit rybářskou výbavu, kterou využiji při nejlepším jednou za rok. Teď ovšem přišel ten moment, kdy se má dlouholetá nákupní horečka skutečně vyplatila. Jak, že se to mohlo stát? Doma jsem zapomněl krabičku s návazci, silony, háčky a veškerou bižuterií, jelikož jsem si poctivě připravoval u televize koncové návazce a následně vše nepoctivě nechal ležet na tom proklatém stole.

Po příjezdu k vodě jsem tedy marně hledal onu krabičku. Po deseti minutách přemýšlení jsem si však uvědomil, že kdesi u rezervy kola v autě, by měla ležet náhradní krabička s veškerou potřebnou výbavou, která mi zrovna schází. Jakmile jsem ji našel, začal jsem sám sebe plácat po ramenou a v duchu si říkal, že se konečně vyplatil ten moment přebytečného nakupování rybářského vercajku.

Tímhle úvodním řešením nastalé situace jsem sice ztratil půl hodiny času. Ryby mi to však vynahradily svojí skvělou aktivitou, jelikož do mého krmného místa vtrhly jako uragán, ihned po zakrmení. Zažil jsem tak několik nádherných hodinek intenzivního rybaření, kdy se mi splávek potápěl do několika vteřin po nahození.

Přeji vám přátelé, ať vás tyto zapomnětlivé chvilky obcházejí obloukem. Pomalu, ale jistě asi začneme brousit háčky a organizovat přívlačové krabičky na šestnáctého června ne? To by pak bylo nemilé, kdybychom ty poctivě seřazené nástrahy hned první den nechaly doma.