Když se experimentování povede

„Když máš málo krmení a vaříš, jak se říká z vody, tak tam zkrátka naházej všechno co je po ruce, aby se zvětšil objem krmení a mohl si odchytat ještě pár hodinek.“ Jo, tak tímhle sem se přesně řídil, a světe div se, ono to bylo ještě lepší než předtím. Do krmení přišla strouhanka, která ho nádherně nadlehčila, peletky, které k mému údivu bezproblémově vypadávali z krmítka, zbytek kukuřičky a zbytek všech možných šrotů, zejména kukuřičného a řepkového. Tahle směsice přinesla prvního kapříka. Jasně může to být také o čase, mírné změně tlaku, kterou jsem ani nezaznamenal nebo zkrátka o tom, že mé místo našli kapři až po nějaké době… To už se zkrátka nedozvím a jediné co vím je, že mi to udělalo obrovskou radost.

Velmi rád přistupuji k různým experimentům, doma si dokonce sám krmení připravuji a míchám, používám vícero různých složek, které fungují v různých podmínkách a na různých revírech. Časem člověk získá i ten pověstný čich co by mohlo krmení vypomoci a co by ho naopak mohlo úplně zabít, jen vám mohu všem doporučit, nebojte se toho a zkuste si taky něco svého namíchat, zaexperimentovat. Pokud vám to časem půjde, budete schopni si namíchat vlastní a to nejlepší krmení na různé revíry a do různých podmínek, nehledě na to, že ušetříte i pár kaček navíc. Tak ať to pořádně voní a jezdí přátelé.