Když ryby mlaskají...

Letní čas je ideální pro lov kaprů a dalších ryb, které se s oblibou za teplých dnů krmí potravou z hladiny. Není to samozřejmě hlavní ani jediná složka jejich potravy, ale díky aktivitě u hladiny si ryb snadno všimneme, tudíž dokážeme s velkou přesností lokalizovat jejich stanoviště a většinou nám to nedá, abychom se je také nepokusili přelstít. Lov z hladiny s použitím plovoucích nástrah má kromě vysoké efektivity i velkou přednost v tom, že nabízí pořádnou porci adrenalinu proti klasickému "posezení nad pípáky".

Proč lovit z hladiny

Na přelomu jara a léta začíná období, kdy se ryby velmi často zajímají o potravu, která se vyskytuje na hladině. Může se jednat především o hmyz, některé druhy ryb se intenzivně zajímají i o rostlinstvo a tam, kde jsou lidé zvyklí krmit kachny, labutě a další vodní ptáky zbytky pečiva, se ryby také rychle naučí využít situace a nějaké to sousto získat pro sebe. Lov z hladiny je možný prakticky po celý den, někdy je to dokonce jediná opravdu účinná technika za parných letních dnů i kolem poledního, kdy se záběru u dna často prostě nedočkáme. A plovoucí nástrahy fungují dobře až do podzimního ochlazení, udělejme si tedy na ně čas a zkusme nějakou tu rybku ošálit. Plovoucí nástrahy můžeme udělat ještě atraktivnější například použitím dipu nebo jiného prostředku, který uvolňuje do vody pachovou stopu a tak ryby upozorní na přítomnost naší nástrahy mnohem dřív, než ji zaregistrují zrakem. Lovit z hladiny lze na stojatých i tekoucích revírech, byť použitá technika i montáže se mohou občas podle konkrétních podmínek odlišovat.

Naši dědové tomu říkali chytání "na mlaskačku"

V zásadě jde o to, že musíme pokud možno nenápadně dopravit plovoucí nástrahu do míst, kde se ryby zdržují nebo ji tam nechat snést proudem. Pokud chceme nahodit jen několik metrů od břehu, vypadá to na první pohled snadné, ovšem se zvětšující se vzdáleností je to stále větší oříšek. Naštěstí existuje i spousta pomůcek a technik, jak si poradit. Podle toho, jakým způsobem a jak daleko budeme nástrahu dopravovat, musíme zvolit odpovídající prut a vlasec, hodně záleží i na typu, hmotnosti a velikosti zvolené nástrahy. Opomenout bychom neměli ani krmení a hlavně budeme co nejvíc dbát na to, abychom byli u vody pokud možno téměř neviditelní a ryby si tak zbytečně nevyplašili. To znamená nenápadné oblečení bez křiklavých nebo příliš světlých barev a leklých prvků, opatrný pohyb na břehu a většinou jemné náčiní. Ale podívejme se na celou problematiku lovu z hladiny trochu podrobněji a vezměme to hezky jedno po druhém...

Plave třeba chleba nebo rohlík...

Co nabídnout jako plovoucí nástrahu? Výběr je mnohem rozmanitější, než by si člověk vůbec pomyslel. Nejsnadněji dostupná je samozřejmě kostička z chlebové kůrky, kousek rohlíku, veky nebo housky či jiného pečiva. Požadovaný tvar a velikost získáme utržením v ruce nebo odstřižením pomocí nůžek, případně nakrájením nožem. Volně trhaným kouskům dávám osobně přednost, rybám je to ale asi skutečně jedno, pečivo se stejně po namočení zdeformuje a ztratí původní tvar. Když už jsme z toho pečiva, dám vám jeden šikovný tip:

Gumička? Ano, obyčejná gumička!

Myslím takovou tu tenkou gumičku, kterou ženy a dívky používají nejčastěji k sepnutí vlasů. Pokud nemáte po ruce žádnou krasavici, které byste jich pár nenápadně uzmuli, pořídíte je v drogerii - za pár korun celý sáček. Stačí ty nejtenčí o malém průměru, jsou pružné, poddajné a dokonale poslouží k tomu, aby nám pomohly podržet nástrahu. Především rohlíky a bílé pečivo se totiž snadno po namočení rozpadají, tudíž by nástraha nevydržela na háčku moc dlouho nebo by ji mohly všetečné malé bílé rybky během chvilky "rozebrat". Takže postačí vzít kousek rohlíku (pro většího kapra je vhodná tak třetina z běžného pečiva) a před aplikací háčku ve dvou směrech kolmo na sebe navléknout zmíněnou gumičku. Vznikne tak něco, co trochu připomíná zmenšený poštovní balíček; gumička nedovolí rohlíku, aby se rozdrobil. Potom opatrně v rohu propíchneme "balíček" háčkem a nakonec ho zachytíme za gumičku na kraji nebo uprostřed v místě křížení gumiček (je to vcelku jedno, to už je vyzkoušené). Použijeme větší háček, ryba ho spolu se změklým rohlíkem snadno nasaje. To platí i pro amury, kteří běžně jdou spíš po menších soustech, ale dokáží vsrknout i pořádně velký kus namočeného rohlíku jako nic, namočený je totiž velmi poddajný. Pokud používáme chléb, vždycky volíme sousto tak, aby jeho součástí byla i kůrka, samotná střídka se příliš rychle drobí a rozpadá. Gumička při záseku nijak nevadí, zajistí nám ale to, že se háček z nástrahy neuvolní a bude v soustu pořád spolehlivě držet.

Pro zakrmení použijeme buď rybářský prak, nebo kousky pečiva dopravíme na požadované místo zavážecí loďkou. Na tekoucích vodách je vhodné prokrmovat i v průběhu lovu a mezi návnadu nahazovat i kousek, skrývající háček. Na stojáku se ryby často sjedou a i když jako první dorazí ty malé, všetečné, které musejí být u všeho jako první, jejich hemžení upozorní i ty větší, že je tady něco k snědku. Házení kousků pečiva rukou není úplně optimální, protože prudkými pohyby si ryby můžeme snadno poplašit. Při nastřelování kousků rohlíku nebo chleba prakem to jde skvěle a dostřelíme překvapivě daleko, je to takové připomenutí klukovských let. Nebo vy jste opravdu, ale vážně, nikdy neměli vůbec ani jeden prak? To mi nepovídejte...

Abychom lehkou nástrahu nahodili dostatečně daleko, většinou ji těsně před nahozením namočíme, letí pak mnohem dál. Pro opravdu daleké náhozy na rozlehlých vodách můžeme použít i odpadávací zátěže. Dobrým pomocníkem je samozřejmě i kulové plovátko nebo speciální průběžné plovátko pro hladinové chytání, ale zase u nich musíme počítat s poměrně nápadným dopadem do lovného místa, což někdy zažene i celé hejno ryb na poměrně dlouhou dobu. Čím lehčí a méně nápadný dopad nástrahy na hladinu bude, tím lépe. Na tekoucích vodách můžeme využít proudu, stejně jako v místech u přítoků, v takovém případě to máme o něco jednodušší.

Boilies a pasty

V nabídce rybářských obchodů najdeme také plovoucí boilies nejrůznějších barev a příchutí, velikostí i tvarů. Nemusí to vždy být ta tradiční kulička, plovoucí bolilies a peletky se vyrábějí i v podobě válečku nebo placičky, pro lov "na mlaskačku" je důležité hlavně to, aby dobře plavalo. Toto bolies se nejčastěji označuje jako POP-UP a kuličku nastražíme stejným způsobem, jako to děláme při lovu na položenou nebo na feeder, tedy na krátký vlas mimo háček. Pokud používáme kuličky, které mají menší průměr než 13 milimetrů, můžeme klidně nastražit i dvě současně. Několik kuliček použijeme také k zakrmení, na požadované místo návnadu dopravíme pomocí kobry nebo praku, i tady se hodí zavážecí loďka, máte-li ji k dispozici. Použít lze i zakrmovací raketu, ale její dopad může být dost rušivý a proto bych ji příliš nedoporučoval. Ona i ta zavážecí lodička dělá slušný rozruch.

Co se týče barev, pro lov z hladiny můžeme použít boilies v kterékoli barvě, velmi dobře fungují hlavně tmavší odstíny. Někdy ale překvapí i fluorescentně zbarvené kuličky, které můžeme na hladině i snadno sledovat. Jenže po zakrmení boilies stejné barvy stejně za chvíli nevíme přesně, která kulička je ta s háčkem, občas tudíž zásek vyjde naprázdno nebo musíme sledovat pohyb vlasce.

Takzvané "rohlíkové boilies" je měkčí a ryby ho výborně přijímají, navíc skvěle plave a je i cenově dostupné. Výborné jsou rohlíkové boilies se šňůrkou, u kterých odpadá složitější montáž - jen háček zachytíme za šňůrku a můžeme nahodit.

Zajímavou nástrahou, která je mezi rybáři poměrně méně známá, je plovoucí pěna, vhodná k lovu prakticky všech kaprovitých ryb (kromě bolena, samozřejmě). Můžeme ji buď jednoduše napíchnout na háček, nebo ji na raménko háčku upevníme pomocí speciálního převleku, připomínajícího rovnátko, ale opatřeného otvorem pro vložení kousku pěny. Pěnu lze samozřejmě nabídnout rybám i mimo háček tak, jako nastražujeme běžně kuličky boilies. Aby byla pěna pro ryby hodně přitažlivá, můžeme ji ještě lehce nadipovat, materiál je měkký a snadno atraktor nasaje. Není ale vhodné do dipu přímo pěnový váleček namáčet, raději na něj nanesme jen malé množství atraktoru pomocí špejle nebo vatové tyčinky, nadměrné dipování by ryby mohlo spíš odradit.

Místo plovoucí pěny lze jako náhražku použít i kostičku molitanu nebo kousek z lehké mycí houby, důležité je, aby se nástraha udržela i s háčkem na hladině. Že bude z větší části ponořená, to je v pořádku, dipování můžeme provést stejně jako u kupované pěny. U pěny musí být zásek dostatečně pohotový, ryba svou chybu pozná velmi brzo.

Příležitost i pro muškaře

Nemusíme použít muškařské vybavení, postačí malé kulové plovátko a kaprům, amurům i dalším rybám můžeme nabídnout z hladiny běžné mušky ve větších velikostech nebo navázat napodobeninu kostičky chleba či pro amury třeba i imitaci rákosového lístku. Dobře se osvědčují palmerové mušky s hustěji vázanými nožkami po celém těle, případně napodobeniny brouků (Red Tag, Orange Tag, Witch), vždycky se vyplatí rozhlížet se kolem, co kde létá nebo leze a může tudíž spadnout do vody.

Použít lze i skutečný hmyz (luční koníky, motýly, housenky, brouky), ovšem je to nástraha velmi křehká a razantnější nához prostě neustojí, takže tyto pro ryby zcela přirozené a věrohodné nástrahy dokážeme uspokojivě nabídnout většinou jen nepříliš daleko od břehu.

Pro lov z hladiny jsou neocenitelným pomocníkem polarizační brýle, za slunečného počasí využijeme i čepici se štítkem nebo rybářský klobouk s širší krempou.

PRO a PROTI

Velkou výhodou je každopádně to, že můžeme vyrazit nalehko, nepotřebujeme žádné zvláštní vybavení a pokud se na lov chceme plně soustředit, bohatě vystačíme s jedním prutem. Čekat na záběr podle pohybu špičky nebo s čihátkem či zvukovým signalizátorem je sice také možné, ale osobně dávám přednost sledování nástrahy a samotného záběru zrakem, i zásek pak bývá mnohem pohotovější a jsme tudíž většinou úspěšnější. Ačkoli když vám pod kouskem rohlíku zakrouží pořádný amur nebo se pod ním pozvolna vynoří velký kapr, to je někdy docela nervák, aby člověk nezasekl zbytečně brzo a aby zase sen správný okamžik nepropásl. Nástrahy jsou dostupné a můžeme si vybrat z velké škály těch použitelných.

Hlavní nevýhodou tohoto způsobu lovu je trochu problematické dopravování lehoučké nástrahy na větší vzdálenost, pokud si nechceme ryby u hladiny vyplašit. Ale neváhejte a někdy to "na mlaskačku" zkuste, pokud už tedy tuhle techniku dávno nepraktikujete.