Když není splávek vidět

Ani plavačkáči nezůstali ve vývoji stát na místě, objevují se stále nové typy splávků, nové montáže i další zajímavé vychytávky. Některé ale vlastně ani tak nejsou úplnými novinkami, jen je prostě některý z rybářů objevil ve starších knihách, časopisech nebo se dali inspirovat vyprávěním pamětníků. A hned tady zase nový způsob, jak rybám nabídnout nástrahu a jak rozeznat záběr za pomoci splávku. Jednu takovou jednoduchou fintu bych vám rád představil, pokud to vyzkoušíte, možná tenhle způsob nastražení zaujme i vás. Jedná se o chytání se splávkem, který není vidět a přece vám oznámí záběr ryby.

Hodí se pro chytání poblíž břehu

Spousta rybářů žije v jakémsi hluboko zakořeněném bludu, že největší ryby jsou vždy daleko od břehu, uprostřed přehrady, rybníka nebo řeky, prostě tam, kam jen těžko dohodíme a kde máme velký problém zaregistrovat záběr. Na některých vodách to sice platí (může to být způsobeno charakterem dna nebo přílišným ruchem na břehu), ovšem najdou se mnohé revíry, kdy je to zbytečné - pěkné ryby ulovíme i kousek od břehu. Jedná se především o místa, kde je už u břehu větší hloubka, vede tu původní koryto, poblíž jsou porosty leknínů nebo dalších vodních rostlin, případně jiné přírodní překážky pod hladinou. Abych nezapomněl, tento způsob lovu se hodí pro stojaté vody, od malých rybníčků až po rozlehlé pískovny. Taková místa ryby přímo milují a s trochou opatrnosti si na nich dobře zachytáme. Ale abych se dostal k tomu potopenému splávku...

Fyzikální zákony platí stále

Splávek se vyrábí z takového materiálu, aby byl lehčí než voda a tudíž mohl nést nejen nástrahu, ale případně i potřebnou zátěž, která nám umožní daleký odhoz nebo spolehlivé vedení nástrahy u dna v proudu. Ovšem to, že je splávek vytlačován díky své nízké měrné hmotnosti ke hladině, lze využít i při trochu odlišném způsobu lovu na plavanou. S jinými nástrahami by to totiž tak dobře nešlo (respektive asi vůbec), ale pro lov na těsto je tenhle zlepšovák skvělý. Splávek totiž po záběru ryby vyplave na hladinu nebo se dá vlasec do pohybu a záběr signalizuje špička prutu. Jak takovou sestavu připravit a jak s ní lovit?

Dlouhý prut je výhodou

Pokud použijeme delší prut, můžeme nástrahu umístit co nejblíž ke špičce, takže lze nahodit bez toho, abychom riskovali, že nástraha spadne z háčku. Ta musí držet pohromadě až do chvíle, než ji najde ryba, jinak by totiž signalizace záběru nefungovala. Použijeme tužší těsto, které uhěteme do pevné formy, aby na háčku dobře drželo a nerozpouštělo se ve vodě. Na tenký vlasec navlékneme napevno lehký splávek a dovážíme ho těstem tak, aby se úplně potopil, tedy aby těsto dopadlo na dno. Žádnou zátěž nepoužíváme, splávek volíme poměrně malý, prostě takový, aby ho taktak potopila kulička těsta ve velikosti, vhodné pro kapří tlamku. Vyvážení musíme vyzkoušet, těsta nesmíme dát zbytečně moc (to bychom nepoznali záběr) ani málo (to by se nástraha nedostala až ke dnu a splávek by se nepotopil). Vhodné je lovit na místech, kde není příliš vysoká vrstva bahna a zetlelého listí, do kterého by nástraha mohla zapadnout, ideální je tato sestava pro pískovny a podobná místa se stojatou vodou. Když si změříme předem na lovném místě hloubku, podaří se nám nastavit splávek tak, aby byl jen malý kousek pod hladinou, to je úplně nejlepší.

Záběr se projeví trochu nezvykle

Vlastně jen jde o to si na trochu atypický projev záběru zvyknout - když ryba sebere nástrahu, většinou anténka vystoupí nad hladinu, případně se i celý splávek položí na hladinu, jak to známe například ze záběrů cejnů. Pokud se ryba s nástrahou rovnou rozjede (a kapři to umějí, o tom není pochyb), dojde k napnutí vlasce a tudíž se pohne i špička dlouhého prutu - to znamená okamžitě zaseknout! Tento způsob funguje spolehlivě a pokud máme dobře zakrmeno, záběr zjistíme okamžitě. Velkou výhodou je to, že nástraha leží zcela přirozeně na dně a přitom je mírně nadlehčována vztlakem, působícím na splávek.

Vhodná vnadicí směs

Krmná vnadicí směs by měla obsahovat shodné látky jako těsto, na které budeme chytat, ovšem navíc do ní přidáme i látky které se budou při styku s vodou snadno uvolňovat a tak pomohou vytvořit krmný mrak. Ze základních složek by v krmení neměl určitě chybět kukuřičný šrot (pokud ho nemáme, můžeme použít i ječný), hrubší strouhanka, pro zvýšení atraktivity můžeme přidat i konopné nebo lněné semínko (povařené a lehce rozmačkané). Zvýraznění krmného mraku dosáhneme přidáním antuky nebo jílu, případně postačí i kopaná hlína. S aromatickými dipy a boostery to raději nepřehánějme, kapku můžeme raději před nastražením rozetřít do těsta, které umístíme na háček. Můžeme si samozřejmě koupit i hotovou krmnou směs, pokud nemáme čas nebo chuť na domácí přípravu. Krmení zvlhčujeme vždy až u vody, budeme tak nosit s sebou o něco menší zátěž. Postačí udělat malé kuličky a prohodit kolem lovného místa - jak už jsem zmiňoval, lovíme většinou jen několik metrů od břehu.

Jaké krmení?

Nejvhodnější bude poměrně tuhé těsto, které dobře drží na háčku. Namáčkneme ho na háček tak, aby vytvořilo jakousi hruštičku, do níž se ukryje i ramínko háčku. Obyčejné krupicové těsto je poměrně měkké, ale můžeme ho také v případě nouze použít, lepší je ale těsto s o něco hutnější konzistencí.

Jak si takové těsto rychle připravit? Tady jsou dva recepty, které mají kapři moc rádi - a pokud si je ještě trochu vylepšíte podle svého... no, potom uvidíte sami, co to udělá:

Základní těsto

Do misky rozklepneme a rozšleháme jedno vejce, k němu přidáváme strouhanku a hrubou mouku v poměru přibližně 6:4 (za průběžného promíchávání) tak dlouho, až těsto získá téměř gumovitou konzistenci. Použitím žlutého, červeného nebo béžového potravinářského barviva můžeme udělat nástrahu ještě barevně o něco přitažlivější. Těsto uchováváme v ubrousku, vydrží i několik dnů, když ho doma uložíme do chladničky.

Medové těsto s anýzem

Med a anýz do těsta vždycky dával můj táta...a kapři mu tu baštili ostošest, tak ho vyzkoušejte taky:

Ječmen je třeba nechat trochu naklíčit a potom krátce zasušit (například v troubě), následně upražit a umlít v mlýnku na kávu nebo rozdrtit v hmoždíři. Potom smícháme drť s vychladlými vařenými bramborami (oloupanými) a přidáme trochu mouky. Hněteme, až se nám podaří získat poddajnou hmotu, kterou vyválíme na placku. Tu pokapeme anýzovým olejem (jen pár kapek!), potřeme lehce medem a potom vše zapracujeme. Nakonec vytvoříme z hmoty šišku nebo knedlík a necháme odležet.

Když tohle u nás doma zavonělo, vždycky jsem věděl, že druhý den jdeme na ryby a už jsem nemohl dospat.