Kdy po kterém streameru sáhnout?

U nás se začaly streamery používat ve větší míře až koncem minulého století, především na pstruhových vodách, v současnosti se ale jejich pole působnosti značně rozšířilo. Slouží i k lovu dravců na mimopstruhových vodách, chytají se na ně dravci od okounů, tloušťů a bolenů až po kapitální štiky nebo candáty, v zahraničí i hlavatky, lososi, tajmeni a další dravé ryby.

Co je to streamer?

Tyto nástrahy bývají vázány nejčastěji z peří a nejrůznějších přírodních i syntetických materiálů. Zpravidla se jedná o napodobeniny drobných rybek nebo dalších vodních živočichů. Setkat se ale můžeme i s takzvanými "fantastickými" vzory, tedy s takovými, které nemají v živočišné říši konkrétní předlohu a slouží spíš k vyvolání přirozeného dravčího reflexu, který rybu vyprovokuje k atakování nástrahy. U streamerů se často používá i materiálů v nápadných reflexních a fluorescenčních barvách, lesklých lamet nebo dalších dráždivých prvků, mnohdy nechybí ani výrazné epoxidové oči..

Váží se nejčastěji na větší pevné jednoháčky ze silnějšího drátu s očkem, na pstruhových vodách samozřejmě bez protihrotu. Někdy se se streamery setkáme v nezatíženém provedení, což jsou nástrahy pro lov v mělkých místech nebo cíleně pod hladinou. Nezatížené streamery ale můžeme případně dopravit do střední části vodního sloupce nebo až ke dnu pomocí vhodně zvolené šňůry, pomocné zátěže na návazci nebo sbirulina.

Další variantou jsou streamery se zátěží v tělíčku nebo s kovovýma činkovýma očima, které klesají pod hladinu značně rychleji, ovšem pokud je nahazujeme s muškařským prutem, už to není ono "pravé ořechové". Streamery s velkou jigovou nebo navlékací zátěžovou hlavičkou jsou pak vhodné pouze pro použití s dvouručními muškařskými pruty nebo ještě lépe s lehkým vláčecím náčiním.

Dvojdílné streamery se používají na velké streamery pro lov velkých dravců. Jedná se o pohyblivé, ale v tahu pevné spojení dvou jednoháčků za sebou, což je vhodné pro lov velkých ryb, u nichž by útok ryby mohl směřovat do poloviny těla nebo do jeho zadní části a tudíž by ryba háček mohla s velkou pravděpodobností minout. Ke spojení slouží nejčastěji silnější vlasec, šňůra nebo ocelové lanko.

Vedení streameru

Velkou výhodou streamerů (především těch s minimálním zatížením) je bezesporu to, že nástrahu můžeme vést střídavou rychlostí a především chvílemi velice pomalu, výrazně pomaleji, než běžné vláčecí nástrahy. A právě takové zastavení na místě a jemné zaškubání nástrahou mnohdy vyprovokuje i velké, zkušené pstruhy, mazané samotářské okouny, velké tlouště a další ryby, na které se snažíme cílit. Na muškařském nebo ultralehkém vláčecím náčiní máme skutečně dokonalý kontakt s nástrahou a tudíž zaznamenáme i ten nejjemnější kontakt a dokážeme zaseknout právě včas. Jednoháček streameru snadno pronikne do rybí čelisti (až na zubatou štičí tlamu, která i se streamerem vyžaduje značně razantnější zásek) a v případě, že by se ryba utrhla i s nástrahou, nehrozí u ní sešití tlamy a následný úhyn.

Při vedení streamerů využíváme na tekoucích revírech proudění a přírodních překážek stejně, jako je to mu při lovu s běžnými vláčecímu nástrahami, snadno můžeme i měnit hloubku vedení streameru (byť jen v omezeném rozmezí podle použitého typu a jeho zatížení). Na stojatých vodách bývají streamery překvapivě účinné za čisté vody a za nižšího stavu, protože nedělají ve vodě takový rozruch, jako klasické vláčecí nástrahy. Ono je sice dobré, když dravec z velké dálky vláčecí nástrahu zaregistruje, ale pokud se jedná o zkušenou rybu, která se již v rybářskými nástrahami setkala, zůstane často jen u sledování a obhlížení nástrahy nebo dokonce rybu chodem nástrahy vyplašíme.

Při správném vedení se streamer chová velmi přirozeně, vlní se a zmítá podobně jako prchající nebo poraněná rybka. To platí především o streamerech z poddajných přírodních materiálů v kombinaci s jemným peřím marabu. Když si takový streamer vyzkoušíte v mělké vodě pod nohama, abyste viděli jeho chod, často se stane,m že se k němu přidruží hejno drobných rybek.

Útočí dravci na oči nástrahy?

Znám mnoho rybářů, kteří při vláčení zastávají teorii, že u streamerů (a údajně i u woblerů) se dravec při útoku zaměřuje primárně na oči a proto používají výrazné nalepovací oči. Ty se vyrábějí nejčastěji z epoxidu nebo z odolného plastu a často o ně během chytání (nebo několika ulovených rybách) nástraha přijde. Protože mi ale stejně dobře fungovaly i streamery bez očí, často vážu vzory bez nich, případně je nahrazuji peřím (nejlepší je pochopitelně těžko obstaratelné peří Jungle Cock, ale dobře poslouží i barevně podobná pírka). Rozhodně ale streamer s nalepenýma očima vypadá moc pěkně, zda je však budete používat, to už záleží jen a jen na vás...

Který streamer kdy a na kterou rybu?

Téměř vždy se snažíme napodobit drobné rybky nebo vodní živočichy, vyskytující se v dané lokalitě. Ale ani "metoda šoku" není někdy beznadějná. Ovšem podle mého je napodobení přirozené potravy tou nejlepší cestou k úspěchu. Záleží vždy hodně na barvě, správné velikosti, a také na prezentaci nástrahy. Těch důležitých faktorů je víc, ale to by se tohle povídání stalo až moc obsáhlým. Takže se zaměřme jen na ta nejdůležitější...

Barva steameru

Zvolená barva by se měla řídit kromě napodobovaného druhu potravy, dále je nutné přihlížet také ke zbarvení vody, intenzitě slunečního svitu, hloubky vody a typu dna. Streamery (stejně jako umělé mušky a vlastně všechny vláčecí nástrahy) totiž nevypadají pod hladinou stejně za odlišných světelných podmínek. Lze v zásadě vycházet z toho, že streamery v jasných, výrazných barvách se hodí k použití především za slunečných dnů, zatímco za šera nebo za podmračených dnů tyto vzory nebývají zdaleka stejně účinné.

Výběr streameru s ohledem na počasí

Pro slunečné dny se nejlépe hodí streamery se zlatými a stříbrnými prvky (lametami, kroužkováním, střapci, třásněmi apod.), protože sluneční světlo se na nich odráží a vznikají tak záblesky, které upoutají pozornost dravců.

V podmračeném počasí a za ranního nebo večerního šera je efekt lesklých prvků minimální a lépe fungují tmavé streamery. Při podmračeném počasí se však dobře osvědčují jasné a nápadné fluorescenční barvy na nástrahách díky působení UV záření.

Výběr streameru podle zbarvení vody

Dalším velmi důležitým faktorem je právě průsvitnost nebo zbarvení vody. Tato vlastnost se během sezóny často mění a proto si musíme zvědomit, že nástraha, která před pár dny skvěle fungovala, může najednou na stejném místě zůstat rybami zcela nepovšimnuta.

Dokonale čirá voda znamená, že nejúčinnější budou pravděpodobně streamery v co nejvěrohodněji napodobených přírodních barvách. Dravec si totiž i při poměrně rychlém útoku na zdánlivou kořist může nástrahu podrobně prohlédnout (i když na to moc času nemívá) a proto je v této situaci věrohodné napodobení skutečné rybky ideální volbou. Odpovídat by měla i velikost. Nejčastější zbarvení je kombinace šedé, hnědé nebo olivové ve hřbetě a bělavé na břišní (spodní) straně streameru. Tady bych se přimlouval i za nějaké ty výrazné oči.

Do nazelenalé vody (s níž se setkáme nejčastěji v pozdním létě a začátkem podzimu) jsou vhodné streamery, na nichž jsou zastoupeny dva odlišné barevné tóny. Jeden nenápadný, přírodní a druhý odstín živější, nápadnější. Kromě volby různých barevných kombinací jsou vhodné i streamery, navázané z takzvaného "grizzly" peří, které má na sobě výrazné příčné proužky a peří "badger", které bývá pruhované podélně. Právě kombinace dvou rozdílných až kontrastních barev totiž rybě umožní snadněji detekovat nástrahu ve vodě, která viditelnost na větší vzdálenost trochu omezuje.

Má-li voda nahnědlé zbarvení, použijeme tmavé streamery, vázané s doplňky v pestrých barvách s případným použitím fluorescenčních prvků. Hodně tmavé nebo vyloženě černé streamery se osvědčují i při lovu za tmy (pochopiteně s ohledem na to, jak nám dovolí Rybářský řád). S jednoduchými černými streamery jsme byli mnohokrát s přáteli úspěšní i při lovu mořských pstruhů na dánském a švédském pobřeží.

Co se děje v hloubce s barvami?

Je třeba si uvědomit, že pokud lovíme ve větší hloubce, vzhledem k tomu, jak vodou prochází světlo a ultrafialové záření, budou se jasné barvy a jejich viditelnost pozvolna měnit. Sice se dodnes neví přesně (někteří vědátoři sice tvrdí, že to přesně vědí, ale snad každý z nich má jiný názor), jak ryby barvy vnímají a jak je tomu s ohledem na hloubku, ovšem lze vycházet z toho, že světlo o krátké vlnové délce proniká jen do horních vrstev vodního sloupce. Co to pro rybáře tedy znamená?

Tolik oblíbené červené doplňky umělých mušek i vláčecích nástrah (tagy, kroužkování, třapečky nebo třeba "plandátka" na trojháčcích) ztrácejí už v hloubce kolem dvou až tří metrů na účinnosti. Je to dáno tím že červená barva se začíná jevit spíš jako tmavě hnědá až černá a původní dráždivý efekt se tak rychle vytrácí. Se zvětšující se hloubkou postupně ztrácejí původní barvu i prvky oranžové, následně žluté, zelené a modré. Ve větší hloubce (od 10 metrů dále) jsou nejlépe viditelné nástrahy v černé barvě, které neztrácejí svou viditelnost až do nějakých 30 metrů. A tak hluboko už své streamery nabízíme jen opravdu mimořádně.

Pro lov ve velkých hloubkách se proto přidávají ke streamerům chrastící nebo rotující prvky (většinou umístěné těsně před nástrahu), které svými vibracemi dokáží rybu na nástrahu lépe upozornit.