Inzerovat zde
Inzerovat zde
Inzerovat zde

Kde se skrývají velcí pstruzi?

09. 05. 2018
Když se vydáme na pstruhy, chceme samozřejmě chytit nějakou velkou rybu. Co je to vlastně "velký pstruh"? Tahle definice se může podle typu, úživnosti a zarybnění revíru značně odlišovat. Na chudých horských potůčcích je za velkou rybu a hodnotný úlovek považován už pstruh kolem pětatřiceti centimetrů, na větších podhorských tocích s vyšší úživností jsou za trofejní ryby zpravidla považováni pstruzi, přesahující svou délkou pětačtyřicet centimetrů a na některých sekundárních revírech nebo stojatých pstruhových nádržích se uloví občas i mohykáni v délce kolem padesáti až šedesáti centimetrů. Ale i tohle rozdělení je jen orientační a přibližné.

Inzerovat zde

Když se vydáme na pstruhy, chceme samozřejmě chytit nějakou velkou rybu. Co je to vlastně "velký pstruh"? Tahle definice se může podle typu, úživnosti a zarybnění revíru značně odlišovat. Na chudých horských potůčcích je za velkou rybu a hodnotný úlovek považován už pstruh kolem pětatřiceti centimetrů, na větších podhorských tocích s vyšší úživností jsou za trofejní ryby zpravidla považováni pstruzi, přesahující svou délkou pětačtyřicet centimetrů a na některých sekundárních revírech nebo stojatých pstruhových nádržích se uloví občas i mohykáni v délce kolem padesáti až šedesáti centimetrů. Ale i tohle rozdělení je jen orientační a přibližné.

Není pstruh jako pstruh

Kromě původní formy, označované jako PSTRUH POTOČNÍ, se v našich revírech setkáváme i s nepůvodními druhy, na které už jsme si dávno zvykli. Je to především populární PSTRUH AMERICKÝ DUHOVÝ a můžeme sem klidně zařadit i SIVENA AMERICKÉHO, který žije v podobných podmínkách a je pstruhům velmi blízký. Aby to ale nebylo zase tak jednoduché, vyskytuje se u nás mnoho vypěstovaných i importovaných linií pstruha duhového, které se občas docela výrazně odlišují, navíc se vysazuje i oblíbená, uměle odchovávaná forma pstruha potočního (kterou známe pod označením KOLOWRAT), vyznačující se rychlým růstem, importovaná z Rakouska poprvé po roce 1970. Dále je často vysazován i pstruh potoční, importovaný z Itálie, používaný i pro intenzívní výkrm. Takže pokud narazíme na vysazené ryby mimořádných rozměrů, nemusí to vždy být "přírodní ryba", která opravdu vyrostla v řece a mezi rybáři se jako úlovek hodnotí nejvýše. To se týká i ryb (zejména duháků) na privátních revírech, kde pro zvýšení zájmu zákazníků jsou často vysazovány velké ryby, odchované k tomuto účelu nebo vyřazené z chovu.

Potoky a menší říčky

Na malé vodě najdeme velkého pstruha poměrně snadno, jdeme kolem vody, berou nám menší pstruzi, případně i další rybky a najednou nic... ani ťuk, dlouhý úsek je jako bez života. To je jeden z příznaků přítomnosti opravdu velkého predátora, který dokáže příslušníky vlastního druhu nekompromisně požírat jednoho za druhým. Pokud to není štika (je-li  na horní části toku nebo na přítoku rybník, ani tuto variantu nelze vyloučit), máme co dělat s velkým, nelítostným tečkovaným dravcem, před kterým utíká všechno živé v potoce. Ulovit takovou rybu ale nebývá snadné, i když o ní víme, velký potočák je přes značnou spotřebu potravy opatrný a loví především v noci. Takže hodně opatrně, za ranního šera nebo s nástupem tmy máme největší šanci, nezdržujme se v proudcích a prochytejme hlavně velké hlubší tůně a vymletá místa pod břehem. Plížit se po kolenou není žádná hanba, velký, zkušený pstruh se snadno vyplaší a potom už nezabere ani náhodou. Nástrahu je vhodné vybrat podle toho, co v revíru žije, napodobujeme nejčastěji drobné rybky, myši, žabky a další živočichy. Lovit můžeme s muškařským prutem i na přívlač, mějme s sebou dostatečně prostorný podběrák a vždy pečlivě nastavenou brzdu. Souboj s velkým pstruhem na menší vodě většinou netrvá příliš dlouho, ale i tak to bývá nezapomenutelný zážitek. Vysazení velcí duháci se na malých vodách rychle prozradí, protože se neukrývají a tak zpravidla končí svůj svobodný život dřív, než se stačí pořádně "rozkoukat".

Na větší vodě to bývá z velké části náhoda

Vhodná místa lze sice vytipovat, ale pravděpodobnost úlovku pstružího velikána moc vysoká nebývá. Hluboké jámy pod jezy a v řečišti jsou totiž známy i dalším rybářům, takže taková ryba dostává pořádné "školení" a než doroste kapitálních rozměrů, už zná naše nástrahy nejspíš lépe, než mnozí rybáři. Vytrvalost ovšem přináší nejen růže, ale někdy i velkou rybu, kdo tedy bude ochotný strávit den po dni na takovém nadějném místě, kde už se pár velkých pstruhů ulovilo, možná se dočká. Ale lze to zkusit i jinak, velký pstruh totiž často doroste tam, kde má klid a ohrožuje ho jen relativně malý počet rybářů. To znamená lovit v těch většinou muškařů i vláčkařů úmyslně vynechávaných místech, v království vázek, na prakticky téměř nepřístupných místech a také tam, kam silnice nevede, ba dokonce ani polní cesta. Procházka zvíci několika kilometrů v brodicích kalhotách nebo s batohem plným vybavení není pro každého, potom bývá právě ulovení velkého pstruha zaslouženou odměnou. Hlavně si nezapomeňte vzít s sebou fotoaparát, abyste si mohli neobyčejné setkání s kapitálním dravcem uchovat vzpomínku.

Jezera, nádrže a zatopené lomy

Hledat velké pstruhy na rozlehlých plochách nebývá snadné, největší naději na trofejního potočáka máme u přítoku nebo vtoku malých potůčků, na hraně původního koryta a často také v blízkosti zatopených staveb nebo do vody padlých stromů či keřů, prostě v blízkosti úkrytu. Nejlepší čas je určitě brzo ráno a hlavně navečer, těsně před ukončením lovu. Velcí duháci mnohdy projíždějí po dlouhé, vcelku pravidelné trase, mimoto a s oblibou vyhledávají i místa, kde jim do vody něco dobrého spadne. Pokud se například nesmí chytat pod hrází nebo v jiném vyhrazeném úseku, zvyknou si na krmení od zvědavců a dělají tam rybářům s oblibou provokativní představení.

Klepnout nebo vyfotit a opatrně pustit?

Ale ano, radujme se z každého pstruha, velkého i malého, hlavně však přemýšlejme nad tím, zda si rybu ponechat nebo ji vrátit do vody, ani tohle dilema totiž není úplně jednoduché a černobílé... Nasazení duháci a siveni v konzumní velikosti (i ti větší) mají posloužit především jako úlovek k ponechání pro rybáře, kteří si občas rádi nějakou rybku od vody odnesou a pochutnají si na ní. Není na tom nic špatného, je to podle Rybářského řádu a pokud se vše provádí s rozumem a citem, nedochází k poškození přirozené rovnováhy ve vodě. Potočák si jako ohrožený, kdysi tak hojný původní druh, určitě zaslouží naši úctu a ohleduplnost, ale jak se rozhodnout při ulovení kapitálního mlíčáka na malém potůčku? To už si každý musí rozhodnout sám...

Připojené obrázky

Rybostroj Zděněk Řeřucha Šéfredaktor Zachytame.cz

Sdílet tento článek

Inzerovat zde

Komentáře Kde se skrývají velcí pstruzi?

Zatím nebyl vložen žádný komentář. Buďte první!

Vložit první komentář