Kapři už jsou při chuti

Podle mého názoru je teď ten správná čas, abychom vyrazili na kapry. Hlavně pokud chceme chytit nějakého opravdu velkého nebo si užít větší počet záběrů. Ryby zaregistrovaly určitě nastupující pozvolné oteplení a shánějí se po potravě mnohem intenzívněji. Možná je to dáno i tím, že za nějaké dva měsíce nadejde pro ně čas výtěru, ale ta jarní aktivita je každopádně tady, tak ji neprošvihněme. Vím o tom, že mnozí rybáři se těší na ulovení největších (a hlavně nejtěžších) kaprů v červnu, kdy jsou ryby plně obtěžkané jikrami nebo mlíčím a dosahují tehdy značně větší hmotnosti než kdykoli jindy v roce, ale zneužívat toho k dosažení či překonávání osobních rekordů mi přijde trochu nefér. Zdolávat, měřit a vážit ryby, které mají momentálně starosti hlavně se zachováním druhu není ani při maximální šetrnosti a opatrnosti zrovna sportovní, nezlobte se na mě. Možná mě za tenhle názor někdo bude odsuzovat nebo mi ho bude vyvracet, ale podle mého je správný čas k lovu kaprů právě teď. A potom samozřejmě na podzim, kdy ryby opět zvýší zájem o potravu, ovšem to bude zase způsobeno snahou o nahromadění energie na zimu.

Na řekách i na stojatých vodách

Na řekách chytám moc rád a věřím, že pokud zvolíme správné místo, podaří se nám přelstít na přelomu dubna a května opravdu pěkné kapry. Ryby opouštějí (byť někdy jen krátkodobě) hluboká a klidná místa, vydávají se vyhledávat potravu tam, kam jim ji proud unáší. Krmení na tekoucích vodách se od zakrmování na stojáku dost odlišuje, to si musíme vždy uvědomit. Jde o to, že díky působení proudu nezůstane delší dobu krmná směs ani krmné koule na jednom místě, dojde k jejich rozpadu a pozvolnému odnášení vodou. Ovšem pokud budeme přemýšlet o tom, jak proudění pod hladinou funguje a kam se tedy naše krmení bude přesunovat, můžeme se postupně ze zakrmeného místa posunovat dál tak, abychom měli stále nahozeno v místě, kde je největší šance na kontakt s rybou. Vhodné je zakrmit nad úplavem nebo tišinou a nahazovat do míst, kde se unášená krmná směs bude usazovat a kam ji ryby budou sledovat.

Na stojatých revírech vybíráme místa, která slibují přítomnost ryb a krmit můžeme buď do jednoho či dvou míst, nebo se pokusit ryby stáhnout zakrmením v jakémsi pásu. Ten má tu výhodu, že když ryby narazí na krmnou stopu (kapři nejsou ani na stojáku statičtí a většinou projíždějí určitý úsek), budou ji sledovat a pokud v těchto místech máme nahozeno, je velká pravděpodobnost, že najdou i naše nástrahy. Na obou koncích "krmné linie" můžeme zvýšit množství krmení a tam potom také směřujeme svoje nástrahy. Někdy zjistíme na stojáku aktivitu kaprů nebo línů i podle kalení dna a vystupujících bublin, potom ani nemusíme nijak intenzívně krmit, ale hlavně neotálíme a nahodíme do takových míst dřív, než se ryby přesunou jinam.

Krmení na tekoucí revíry

Krmná směs pro použití na tekoucích vodách by měla být o něco kompaktnější, než je ta, kterou používáme na rybnících nebo nádržích, protože jinak by k jejímu rozptýlení došlo zbytečně brzo. Navíc by měla obsahovat i více zátěžové složky (písek, drobný štěrk a podobně), aby propadla ke dnu a tam se nějakou dobu udržela. Jednou z důležitých složek je samozřejmě partikl, tedy určitě kukuřice (povařená a namačkaná), řepka a jako doplněk se hodí konopné semínko nebo "tygří ořechy" (šáchor jedlý). Dále je důležitou složkou samozřejmě strouhanka, přidáme trochu staršího pečiva (plesnivé nebo zkyslé ani náhodou, jen bychom ryby odradili!), které se ve vodě dobře uvolňuje a vytváří krmný mrak. Do krmení přidáme trochu složky, kterou poté nastražíme na háček - mohou to být třeba zlomky bolilies, pelet, těstoviny, nasekané žížaly nebo nějaký ten aromatický hnojáček.

Čím zakrmit na "stojáku"?

Na stojatou vodu použijeme řidší krmnou směs; pokud ji potřebujeme dostat dál od břehu, pomůžeme si rozpustným sáčkem z PVA nebo můžeme chytat s krmítkem, které zaručuje, že nástraha se bude nacházet v bezprostřední blízkosti krmení. Na menší vzdálenost snadno nahodíme uhnětené koule krmné směsi, s množstvím to ale nepřehánějme, jinak se ryby zasytí krmením a zájem o naše nástrahy pak už bude vlažný nebo třeba vůbec žádný. Dbejme také na to, že s dipy a dalšími silně aromatickými složkami to nesmíme přehánět, protože tyto vůně se ve vodě šíří velmi rychle a při větší koncentraci už nebudou mít efekt přivábení ryb, je spíš znejistí a odradí. Mnohdy postačí trocha anýzového prášku nebo stará dobrá vanilka.

Lov v poklidném nadjezí

Téměř stojatá voda v nadjezí je něco mezi tekoucí řekou a stojákem. Zakrmení vydrží na místě déle, stejně je ale vhodné zakrmovat kousek nad místem, do kterého chceme nahazovat. Při volbě nástrahy je třeba myslet na to, že po zimním období může být na dně poměrně silná vrstva zetlelého listí nebo nános bahna, hlavně tam, kde neprošla jarní zvýšená "sněhová voda". Pokud počítáme s takovým dnem, volíme nástrahy, které nezapadnou do bahna nebo kalu a budou tak pro kapry snadněji k nalezení. Vhodnou montáží pro tato místa je nastražení lehčích bolilies nebo chlebové střídky, případně dalších nástrah, které se budou držet těsně nade dnem. Pomocí malé kuličky polystyrénu ale můžeme udržet nade dnem i těžší nástrahu, případně sestavíme ze dvou menších kuliček boilies vznášejícího se "panáčka" - stačí když k jedné potápivé kuličce boilie přidáme jednu plovoucí.

Kde je najdeme

Kapři se pozvolna vydávají za potravou i do mělčin, ideálním místem je často zlom mezi mělčinou a hlubším profilem dna, případně svažující se místa. Za slunečných dnů se i velcí kapři občas pohybují nedaleko od břehu, především pokud je trochu zvýšená hladina. To znamená, že se na břehu musíme chovat opravdu tiše a vyvarovat se zbytečných pohybů, i hladový kapr se může vyplašit a když poplašeně prchá do bezpečí hloubky, většina hejna se vydá za ním. Jaro v rozpuku je čas, kdy máme šanci ulovit ty největší kapry, kteří se v revíru vyskytují, je ale třeba zapřemýšlet se nad výběrem lovného místa a uvědomit si, že ryby mohou být úplně jinde, než kde jsme je úspěšně lovili na podzim.