Kapraři, nezaspěte!

Váhat letos v březnu s vycházkami na kapry, to by byla opravdu škoda. Tyhle ryby by byly při chuti i po tuhé zimě a protože se žádná tuhá zima vlastně ani nekonala, zajímají se o potravu tak, jak tomu běžně bývá až někdy koncem dubna a začátkem května. Vyjíždějí do mělčích míst a jednotlivě i v hejnech je můžeme zastihnout, jak se krmí často i nedaleko od břehu. Mnozí rybáři sice tvrdí, že není třeba pospíchat, ale když kapři berou, je přece třeba chodit k vodě! Kdoví, jak tomu bude o něco později, může přijít určitý útlum a kdo nechodil na kapry v březnu, zalituje. Počasí nám už docela přeje (i když vzít si k vodě pláštěnku se většinou nedá považovat za chybu), nástup jara už je ale znát ve vzduchu a tak žádné sezení doma. Hurá k vodě!

Kdy budou při chuti

Zjara kapři na většině revírů bývají při chuti už od časných ranních hodin, krmí se přes den a někdy se shánějí po potravě i navečer, hodně ovšem záleží na stálosti počasí. Pokud je setrvalý tlak a fouká mírný větřík, ryby budou nejspíš opravdu aktivní po celý den, v případě prudkého poklesu nebo vzestupu tlaku ale kapři i ostatní ryby někdy den nebo dva "stávkují" a potravu nepřijímají. Takže pohled na barometr a na předpověď počasí nám může situaci hodně usnadnit. Šikovnou pomůckou je i teploměr, který si vezmeme k vodě. Pokud její teplota dosahuje nejméně osmi stupňů Celsia (nebo je ještě vyšší), nemějme žádné obavy, kapři budou v pohybu. Ale když nám vyjde čas, nenechme se odradit ani zdánlivě nepříznivým počasím a zkusme štěstí - vždyť jen málokdo z rybářů, kteří chodí do práce, si může vybírat, kdy půjde k vodě a kdy zůstane doma. Lehce pošmourné počasí nevadí, ryby berou i za deště, jen pro rybáře už to nebývá tak příjemné.

Kde se kapři zjara zdržují?

S oblibou přes den najíždějí i do mělkých částí revíru, kde se voda více prohřívá. To však nemusí být vždy u břehu, na některých vodách jsou mělká místa i několik desítek metrů od břehu, pokud známe dno a jeho profil, jsme vždy ve výhodě. Také přechod mezi hlubší vodou a mělčinou je zajímavým místem, kde lze kapry čekat. V blízkosti břehu můžeme občas odhalit přítomnost kaprů podle zakalení, které se objeví u hladiny a vystupujících bublinek, potom to chce neváhat a nahodit do bezprostřední blízkosti, na záběr většinou nemusíme dlouho čekat. Pokud kapři kalí dál od břehu, je šance nahodit poblíž a doufat, že se pohnou směrem, ve kterém dopadla naše nástraha. Přímý dopad nástrahy s větší zátěží může ryby poplašit a proto takové nahazování nelze doporučit. Někdy je nástraha se splávkem dokonce účinnější než ta, která leží na dně, stačí natavit hloubku tak, aby se vznášela jen malý kousek nade dnem. Když se záběrů v mělkých místech a poblíž břehu nedočkáme, můžeme zkusit nahodit opravdu daleko, zakrmíme tedy raketou nebo kobrou a potom se prostě musíme na krmené místo strefit, jinak by byla veškerá snaha marná. Osobně se ale při jarním chytání raději soustřeďuji na vyhledávání kaprů nedaleko od břehu, kde je většinou dost velká pravděpodobnost, že rybu zastihneme. Výborná jsou i místa poblíž ostrůvků a zbytků rákosového porostu. Při lovu nedaleko břehu je samozřejmě třeba dbát na omezení pohybu, kapři jsou při chuti, ale určitou opatrnost neodkládají.

Sledujte i vítr

Zjara může být vítr výborným pomocníkem při vyhledávání stanoviště kaprů. Především mírný teplý větřík, který současně okysličuje hladinu je někdy jednou z příčin, proč ryby zvýší svoji potravní aktivitu. Protože vítr má i tendenci nanášet potravu na určité místo, je právě ta strana nádrže nebo pískovny, kam se pomalu soustřeďují plovoucí listy, větvičky a současně i rybí potrava v podobě větrem sraženéno hmyzu tím pravým místem kde kapry hledat. I na řece někdy dokážeme vysledovat místa, kam vítr a proud unášejí kromě jiného i drobné části rybí potravy ani kapr často nepohrdne drobným soustem.

Živočišné nástrahy na prvním místě

V pomyslném žebříčku úspěšných nástrah jsou žížaly, červi a rousnice v tomto období na vrcholu, je to přirozená nástraha a ryby ji berou s důvěrou. Ovšem může se i tak stát, že o ně někdy vůbec neprojeví zájem, ryby jsou prostě nevyzpytatelné a člověk netuší, podle čeho se občas řídí jejich chutě. V takovém případě nemá cenu tvrdohlavě "koupat červa" a raději vyzkoušejme něco jiného.

Boilies jsou už dlouhá léta kaprařskou jedničkou pro mnohé rybáře a někdy dělají skutečné divy. V chladnější březnové vodě se osvědčují spíš menší kuličky s výraznější vůní, nějakým tím boosterem je můžeme před nahozením ještě vylepšit, nic se ale nesmí přehánět. Dobře fungují boilies s ovocnou příchutí nebo s rybí moučkou, jejíž aroma se ve vodě šíří velmi rychle a daleko. Na dně budou dobře vidět kuličky ve světlých barvách, nebojme se i fluorescentně zbarveného boilies. Ovšem abychom s boilies dosáhli opravdu dobrých výsledků a nejednalo se spíš o náhodný úlovek, je zapotřebí krmit. Nemusí to být moc velké množství, ale pokud můžeme na místě zakrmit pravidelně dvakrát denně po dva nebo dokonce tři dny dopředu (tedy v případě, že to k vodě nemáte moc daleko), je to ideální způsob, jak kapry na bolies udělat doslova "závislými". Naučí se ho vyhledávat a potom můžete chodit téměř "na jistotu". Dobrá nástraha je i kukuřice, ovšem také u ní platí zásada, že teprve po pravidelném prokrmování se dostaví dostatečný počet záběrů. Můžeme zkusit i další nástrahy, někdy jsou dobré těstoviny nebo napařený rohlík, ale musíme počítat i s hojnějšími záběry bílých ryb a cejnů, kteří se také shánějí po každém dostupném soustu.