Inzerovat zde
Inzerovat zde
Inzerovat zde

Ježdík žlutý

Ježdík žlutý je drobnější okounovitá ryba s efektním žlutozeleno-černým pruhováním vyskytující se pouze ve větších tocích v povodí Dunaje.

Inzerovat zde
  • Celoročně hájený
  • Minimální lovná délka: Není
  • Chráněný, veden v kategorii “ohrožený”

latinsky: Gymnocephalus schraetser
slovensky: Hrebenačka pásavá
anglicky: Stripped ruffe
německy: Schrätzer
hovorově: Švec

řád: Ostnoploutví
čeleď: Okounovití

potrava: všežravec
délka života: 5 let
pohlavní dospělost: 2-3. rok
doba rozmnožování: březen-květen

běžná velikost: 15 až 20 cm
maximum: kolem 30 cm

Rozlišovací znaky

  • hřbetní ploutev má ve své přední části 16 – 20 tvrdých paprsků následovaných druhou částí skládající se z 10 – 14 měkkých větvených paprsků
  • řitní ploutev tvoří 1 – 3 tvrdé a 5 – 7 měkkých větvených paprsků
  • v prsní ploutvi najdeme 13 – 16 měkkých paprsků a břišní je 1 tvrdý paprsek doplněný 5 měkkými
  • v postranní čáře je 46 – 69 šupin
  • nad postranní čárou je 4 – 9 a pod postranní čárou 10 – 16 řad šupin

Na co se zaměřit při běžném pohledu

  • štíhlejší vřetenovité tělo se zašpičatělou hlavou
  • výrazná hřbetní ploutev, první polovina s trny, druhou navazující polovinu podpírají měkké paprsky
  • drobné tuhé a drsné šupiny
  • žlutavé zbarvení těla i ploutví
  • tmavé pruhy na bocích vedoucí vodorovně od hlavy k ocasu, mohou se rozpadat na jednotlivé skvrny

Popis

Ježdík žlutý je největším z ježdíků obývajících vody střední Evropy. Areál jeho výskytu je omezen na Dunaj s přítoky a několik málo dalších řek ústících do Černého moře. U nás ho, stejně jako většinu druhů typických pro povodí Dunaje, najdeme pouze v dolní Moravě a Dyji.

Je to štíhlá ryba s velmi působivým zbarvením – mnohem štíhlejší a pestřejší než ostatní druhy ježdíků (v Dunaji žije kromě u nás běžného ježdíka obecného ještě další druh – ježdík dunajský (Gymnocephalus baloni) s robustním vysokým tělem). Asi nejtypičtějším znakem tohoto druhu je zbarvení boků, které na žlutozeleném podkladu nesou vodorovné tmavé pruhy. Obvykle bývají 3 – 4, vedou téměř po celé délce těla a některé se mohou rozpadat do protáhlých skvrn. Ploutve jsou stejné jako u ostatních ježdíků – hřbetní je srostlá z trnité a měkké části, trny najdeme i v břišních ploutvích a v ploutvi řitní.

Ježdík žlutý je na našem území velmi vzácným druhem, který je loven jen náhodně a nemá žádný hospodářský význam. Pro svou vzácnost byl zařazen mezi chráněné druhy živočichů.

Délka

průměrná: 15 až 20 cm
obvyklé maximum: do 25 cm
rekordní hodnoty: kolem 30 cm

Hmotnost

průměrná: 40 až 80 g
obvyklé maximum: do 150 g
rekordní hodnoty: 200 – 250 g

Výskyt v ČR

Pouze dolní tok Moravy (až k Hodonínu) a Dyje (kdysi po soutok se Svratkou, dnes zřejmě po hráz Novomlýnské nádrže). Dává přednost proudícím úsekům s tvrdým dnem. Je relativně vzácný a jeho výskyt může mít sezónní charakter. Zřejmě největší šance na setkání s touto rybkou je v úseku Dyje od splavu v Břeclavi níže.

Biologie druhu

Ve velkých tažných řekách existuje řada druhů přizpůsobených k životu v proudnici a ježdík žlutý je jedním z nich. Proudomilné druhy mají zpravidla rozdílné nároky na sílu proudu, hloubku vody a substrát dna. Ježdíkovi žlutému vyhovují hlubší výmoly a rýhy s písčitým nebo kamenitým dnem. Má rád i výmoly v ústí přítoků nebo za vodními stavbami. Není hojným druhem, pouze během migrací, zejména na jaře a snad také při přezimování dochází místy k nahromadění většího počtu jedinců.

O chování se ví málo, předpokládá se, že žije v menších hejnech, někdy i společně s dalšími druhy ryb.Jako většina ježdíků je i tento druh bentofág – tedy druh živící se tím, co mu poskytne dno. V říčních proudech tvoří jeho potravu hlavně larvy a kukly pakomárů, chrostíků a některých korýšů (např. beruška vodní). Příležitostně požírá i jikry a potěr ryb.

Dospělost nastupuje vzhledem ke krátké délce života poměrně brzy (většinou ve stáří 2 – 3 roky) a závisí spíš na dosažení určité délky. Samci dospívají obvykle při délce těla (ichtyologové měří ryby bez ocasní ploutve) 90 mm a samice 120 mm.

Výtěr probíhá od dubna do června u dna kamenitých proudů, místy i hromadně. Ve vaječnících samic byly nalezeny jikry různé velikosti, což by nasvědčovalo tomu, že se tento druh tře ve více dávkách. Počet jiker se u jedné samice pohybuje mezi 15 000 – 45 000, někteří autoři udávají nižší hodnoty.

V rybím společenstvu dunajských vod má tento druh nezastupitelné místo, ale vzhledem ke své poměrně nízké početnosti se o něm rozhodně nedá říct, že by se dal považovat za významný. Jeho maximální biomasa zjištěná v některých dunajských ramenech nepřekročila 3 kg na 1 ha (většinou byla podstatně nižší), takže celkově zřejmě tento druh nikde netvoří početně ani hmotnostně více než 1 % obsádky.

Rozměry a růst

Ježdík žlutý je považován za krátkověkou rybu, jejíž maximální stáří obvykle nepřekračuje 5 let. Na řadě lokalit je obtížné najít jedince starší 3 let.
Co se velikosti týče, běžně dorůstají ježdíci žlutí délky 15 – 20 cm při hmotnosti 40 – 80 g. Větší exempláře jsou vzácné, ale na Internetu byla před časem k vidění fotografie úlovku z břeclavského úseku Dyje a odhadem mohl mít tento jedinec 23 – 25 cm.
Asi největším ježdíkem žlutým zmiňovaným odbornou literaturou je pak samec délky 295 mm vážící 150 g ulovený 12. 11. 1987 v Dunaji v Bratislavě.

Sportovní rybolov

Ježdík žlutý by se dal lovit na drobné živočišné nástrahy na plavanou či položenou a občas tak bývá i uloven. S ohledem na výskyt v proudnici a malé rozměry této ryby je nejpravděpodobnější dosažení úlovku pomocí feederového prutu. Protože se jedná o chráněný druh, není záměrný lov žádoucí.

Připojené obrázky

Rybostroj Zděněk Řeřucha Šéfredaktor Zachytame.cz

Sdílet tento článek

Inzerovat zde

Komentáře Ježdík žlutý

Zatím nebyl vložen žádný komentář. Buďte první!

Vložit první komentář