Jaké vybavení na feeder 1. díl

Tato technika je poměrně nová a pojmenování dostala podle krmítka (v angličtině "feeder"), které je spolu s jemnou špičkou hlavním poznávacím znakem této rybolovné metody. Krmítko nám umožní nabídnout návnadu v podobě krmné směsi v bezprostřední blízkosti háčků s nástrahami, což spolu s používaným velmi jemným náčiním přispívá k velkému počtu záběrů. A že dokážeme "proměnit" i ty nejjemnější, opravdu opatrné a s běžným čihátkem většinou nezaregistrovatelné, na tom má významný podíl i jemná špička feederového prutu. Celá sestava musí být dokonale sladěná, pokud chceme dosáhnout opravdu těch nejlepších výsledků. Takže se podívejme na základní i ty ostatní součásti feederového vybavení, možná vám tento článek bude prospěšný při výběru nového náčiní nebo doplňování stávající výbavy.

Feederové chytání ve stručném shrnutí

Technika lovu na feeder sice původně vyšla z chytání na položenou, ovšem už dávno si díky rychlému vývoji získala samostatnou pozici a pokračuje vlastním směrem. Je zaměřena na lov především kaprovitých ryb u dna, vyhovuje ale v určitých specifických modifikacích i pro lov dravých ryb, navíc určitě není zdaleka na konci svých možností. Je to lov, při kterém zpravidla nečekáme na záběr dlouho, vyžaduje od rybáře plnou pozornost a maximální soustředění, za což ho odměňuje hojnými záběry i napínavými souboji s většímu rybami na jemném náčiní. S feederem je možné lovit v mělké vodě i na hodně hlubokých revírech, poblíž břehu i ve vzdálenosti maximálního odhozu a i výběr nástrah je velice rozmanitý, což platí i o používání krmných směsí.

Začneme od prutu

Když vidíme u někoho z kolegů vybavení na lov s feederem, leckoho by mohlo napadnout, že prut bude možné jednoduše nahradit nějakým jemným proutkem z těch, které používáme například na plavanou. Ale chyba lávky, s takovým "nouzovým řešením" bychom začali ze špatného konce, citlivá špička feederového prutu je totiž svým charakterem velice odlišná od prutů, které se používají k jiným rybolovným metodám. Navíc je špička barevně odlišena pro snadnější rozeznání záběru a většinou jsou špičky u feederových prutů vyměnitelné, takže se můžeme přizpůsobit podmínkám. Ale o samotných špičkách si něco bližšího řekneme o kousek dál. Při výběru budeme vycházet z požadované délky prutu a především z potřebné akce. Ta totiž musí odpovídat nejen typu lovených ryb, ale i charakteru revíru. Jiný prut použijeme pro stojatou vodu a jiný do silného proudu, na lov menších bílých ryb se hodí jiný typ než na chytání velkých kaprů nebo parem. Takže to vezmeme hezky popořadě...

Pro lov drobnějších ryb se hodí ideálně citlivý proutek s nízkou odhozovou hmotností, se kterým se setkáme nejčastěji pod označením Picker, Multipicker nebo Winklepicker. Odhozová hmotnost se u těchto prutů pohybuje kolem pěti až třiceti gramů a budeme s nimi tedy lovit na krátkou nebo střední vzdálenost. Díky průběžné akci si i s takovým jemným proutkem (máme-li kvalitní, dobře seřízený naviják a trochu zkušeností) poradíme s rybami o hmotnosti několika kilogramů, žádný strach! Délka těchto prutů většinou nepřesahuje tři metry, pro extrémně dlouhé odhozy na velkých vodách se tedy nehodí. Ale zase nám umožňují velmi citlivé chytání a rozeznáme na nich i ten nejjemnější záběr. Vyrábějí se (stejně jako feederové pruty dalších kategorií) v provedení jako dělené pruty i jako teleskopy.

O něco větší odhozovou zátěží disponují pruty typu Light, tady se jedná o třicet až šedesát gramů a tudíž můžeme dohodit značně dál než s výše nejlehčími proutky, hodí se na větší řeky a nádrže. Délka těchto prutů je o něco větší - nejčastěji kolem tří a půl metru.

Běžně nejčastěji používanou kategorií mezi feederovými pruty je asi typ MEDIUM, u kterého se odhozová hmotnost pohybuje kolem stovky gramů a délka cca 350 centimetrů zaručuje přesný a dostatečně daleký nához. S tímto prutem už si hravě poradíme i s opravdu pěknými rybami.

K lovu velkých ryb můžeme sáhnout i po prutu z kategorie HEAVY, umožňujícím nahodit i velká, napěchovaná krmítka. Odhozová hmotnost se může pohybovat od 150 až do nějakých 200 gramů, to už potom letí hodně daleko! Délka se u těchto prutů pohybuje nejčastěji od 360 do 400 centimetrů, můžeme se setkat i s variabilními modely, které jsou opatřeny "prodlužovacím" dílem.

Prut posuzujeme nejen podle akce

Pokud nejsou v příslušenství nejméně tři špičky v různém provedení (ne, nejsou přiloženy pro případ zlomení), je třeba vybírat prut, k němuž lze špičky snadno sehnat. Co se týče oček, vždy je lepší vybrat prut s kvalitními očky, která jsou dostatečně velká a mají odolnou vložku. Spolehlivé uchycení navijáku by mělo být samozřejmostí, nad zpracováním rukojeti není třeba moc spekulovat, prut držíme v ruce jen při nahazování a při zdolávání. Použitý blank prutu  je prakticky vždy grafit.

Feederová špička

Většinou máme ve výbavě špičky nejméně tři, větší počet není rozhodně na škodu. Ty nejjemnější jsou určeny pro lov ve stojaté vodě a na krátkou vzdálenost, střední jsou vcelku univerzální a pro chytání v mírném proudu a tuhé špičky se hodí pro lov v opravdu silném proudu a s použitím větších krmítek. Označují se v uncích, vhodnou kombinací například pro prut kategorie medium jsou špičky s označením 1, 2 a 3 oz (unce). Nejčastěji se ke zhotovování špiček feederových prutů používá odolný grafit, případně sklolaminát nebo kombinace obou materiálů. Grafit je velice pevný a pružný, ale přece jen ne tak jemný pro odlišení záběrů, jako je tomu u laminátu. Špičky jsou nápadně zbarvené a mají navíc často i úchyt pro upevnění chemického světla pro lov za horších světelných podmínek. Výměna špičky je sice o něco složitější a pracnější než pouhá výměna krmítka, ale pokud změníme lovné místo, často je výměna špičky zapotřebí a vyplatí se. Po výměně mohou být totiž záběry pro rybáře mnohem "čitelnější" a najednou sedí spolehlivě umístěny do rybího pysku. Špičky se mohou lišit nejen v akci, ale i v délce a provedení oček. U feederových prutů je většinou poměrně velký počet oček o menším průměru, pro daleké náhozy volíme raději špičku s většími očky.