Jak vyzrát na pstruhy za nízkého letního stavu

V posledních letech už se (byť neradi) smiřujeme s nižším stavem vody, než na jaký jsme bývali zvyklí. Obzvlášť patrné je to na menších vodách, tedy i na mnoha pstruhových revírech. Ale i za tohoto stavu se dají chytit pěkné ryby, jen vědět, jak na ně... Kdy jsou ryby aktivní, co jim bude chutnat a jak nástrahu vhodně nabídnout? Dovolím si nabídnout některé ze svých zkušeností, třeba někomu přijdou vhod.

Ve dvou je lépe se rozdělit

Pokud už před námi někdo šel a ještě se ani nenarovnala tráva na vyšlapané cestičce podle vody (případně rybáře ještě vidíme), vydejme se opačným směrem. Rybám v nízké, čisté vodě bude trvat pěkně dlouho, než se zase vrátí na svá stanoviště a začnou se znovu zajímat o potravu. Jestliže jsme se vydali k vodě s kamarádem, vyražme jeden po proudu a druhý proti vodě. Pokud každý z nás preferuje lov jiným směrem, je to snadné, jinak se určitě dokážeme nějak domluvit. Chceme-li oba lovit po vodě nebo naopak proti proudu, ten v lepší fyzické kondici by se měl odhodlat k tomu, že popojde o kus dál a začne chytat třeba o kilometr výš nebo níž. Postupovat společně nebo z obou břehů, to je možné na větších řekách, na menších říčkách nebo potocích si navzájem budeme ryby plašit a na ta nejlepší místa se budeme nejspíš "předbíhat", což k pohodě rybaření nepřispěje. Můžeme-li vyrazit ve všední den, bude to asi mnohem lepší, jinak prostě stojí za to dojít tam, kam se nedá zajet autem a rybolov si zpestřit procházkou. Hodně dostupná místa bývají prochytaná a než se po ulovení většího pstruha na slibné místo "nastěhuje" další pěkný pstruh, může přece jen nějakou dobu trvat. Tudíž se nelze divit, že i na ideálních místech jsme občas bez záběru. Navíc větší ryby na často prochytávaných místech už spoustu nástrah znají a tudíž na ně nereagují, spíš se přesunou do úkrytu nebo přestanou být aktivní.

Nejlepší místa

Ať už jdeme s muškařským prutem nebo s lehkým vláčecím náčiním, vždy se snažíme "číst vodu", vyhlížet ta nejlepší místa a prochytat je tak, aby o nás ryby nevěděly. Není možné prodrat se křovím nebo kopřivami až ke slibné hluboké tůni, pěkně se tu porozhlédnout, potom se skrčit nebo schovat za strom a začít nahazovat. Malí pstroužci a další rybky, stojící často v mělčích partiích, svým útěkem velké ryby varují a ty se potom ani neukáží. Pokud jsme takhle na neznámé vodě našli nadějné místo a způsobili rozruch, raději se sem opatrně vraťme později a nahazujme z co největší vzdálenosti. Že si musíme hlídat i stín, dopadající na hladinu, o tom snad ani není třeba mluvit. A s broděním to nepřehánějme, naopak, omezme ho na minimum. Při brodění totiž i chůzí po kamenech vyvoláváme zvukové vlny, které mohou ryby poplašit. Výjimkou je lov na velkých, mělkých řekách, kde můžeme jít středem řeky a nahazovat ke břehům, v takovém případě má brodění smysl.

Plížit se není hanba

Známe-li úsek, na kterém budeme chytat, víme určitě o těch nejlepších místech, kde se větší pstruzi s oblibou zdržují. K takovým místům je vhodné se přibližovat jen na dohoz a klidně přikrčeni, při nahazování občas neváhám zakleknout, potom je šance na záběr mnohem větší. Občas je člověk po takovém rybaření rozlámaný, jako by složil fůru dřeva nebo nosil těžký náklad, ale vždyť mezi chytáním je možné si na chvíli odpočinout a jen tak se kochat přírodou, vyhlížet nějaké to kolečko na hladině nebo záblesk rybího těla. Opatrný rybář prochytá třeba jen menší část toku, ale na počtu záběrů se to projeví spíš pozitivně.

Jemné náčiní je cestou k úspěchu

Při lovu na umělé mušky v čisté letní vodě používáme ty nejtenčí návazce, jaké situace dovoluje. Jasně, je tu určité riziko utržení při vázce za větev, kámen nebo kořen, ale ryby jsou opatrné a silnější návazec vidí, při lovu na umělé mušky někdy i rozeznají jeho odpor. Méně prochytaná voda znamená méně zkušené ryby, ale i tak raději trochu riskujme, zažijeme větší adrenalin a máme šanci ošálit i opravdu opatrné a zkušené trofejní kusy.

Výběr nástrah

Z umělých mušek lze doporučit spoustu klasických i moderních vzorů, pozorujme hmyz, který létá nad vodou a občas obraťme pár kamenů, uděláme si lepší představu o tom, co se zrovna na revíru vyskytuje. Pokud ryby sbírají hmyz, snažme se vystihnout barvu a velikost umělé mušky. V proudnějších místech lze použít palmery a mušky s hustěji vázanými nožkami, které lépe plavou, na klidné hladině občas je správnou cestou k úspěchu muška s malým počtem nožek, která působí věrohodným dojmem subtilního hmyzu. Mokré mušky necháme splývat a příliš je neoživujeme, nymfy vedeme co nejblíž u dna, i když to občas znamená uváznutí.

Pokud se rozhodneme lovit na streamery (ideální čas bývá brzo ráno), vybereme spíš menší, štíhlé vzory, které nabízíme na rozhraní mělčiny a hlubší vody. Streamery můžeme nabízet nejen na muškařském prutu, ale i s použitím prutu na lehkou nebo ještě lépe ultralehkou přívlač, mnohdy se osvědčují v této době lépe než rotačky a plandavky. Také gumové nástrahy typu twister a jig bývají úspěšné, volíme ty nejmenší a v tmavých barvách.

Vhodná doba k lovu

Pokud očekáváme teplý, slunečný den, vyplatí se vstát hodně brzo, pstruzi svou noční loveckou aktivitu protahují do úsvitu a potom už nebývá tak vysoká pravděpodobnost záběru větších kusů. Za podmračeného počasí nebo občasných přepršek ale můžeme lovit s úspěchem po celý den, především na menších, méně úživných vodách.

Korunou celého lovu bývá večerní chytání, kdy se rojí hmyz a i velké ryby jsou aktivní u hladiny. Osvědčují se nejen klasické suché mušky, ale často i pupy, napodobující nymfu, stoupající k hladině, aby se zbavila původního obalu. To je období, kdy vidíme na hladině kroužky a zavlnění, ale ryby plovoucí suchou mušku odmítají. Právě pupa, zavěšená pod hladinou nebo vedená tak, aby trhaně stoupala vzhůru, bývá jedinou nástrahou, která slaví úspěch.

A na závěr jednu radu - nezapomeňte na kvalitní repelent, odpuzující komáry a další dotěrný hmyz! (Jen pozor na to, že většina repelentů poškozuje povrch muškařské šňůry, takže ruce je třeba vždy po jeho použití důkladně omýt!)