Inzerovat zde
Inzerovat zde
Inzerovat zde

Jak se připravit na pracovní týden

Pondělí – musím to nějak přežít! Nejsem určitě sám, koho v pondělí ráno přepadne tato myšlenka hned v prvních chvílích, kdy se jeho život začne točit okolo činnosti, kterou si vydělává na chleba, pelety nebo třpytky a nejsem také určitě sám, kdo si v hlavě přemítá úlovky z uplynulého víkendu, než se začne plně věnovat vytváření hmotných statků a minimálně na osm hodin bude muset na krásné chvíle u vody zapomenout, aby se dostal do přijatelné pohody a neotrávil tak přímo ze startu sobě ani druhým začátek pracovního týdne.

Inzerovat zde

Pondělí – musím to nějak přežít! Nejsem určitě sám, koho v pondělí ráno přepadne tato myšlenka hned v prvních chvílích, kdy se jeho život začne točit okolo činnosti, kterou si vydělává na chleba, pelety nebo třpytky a nejsem také určitě sám, kdo si v hlavě přemítá úlovky z uplynulého víkendu, než se začne plně věnovat vytváření hmotných statků a minimálně na osm hodin bude muset na krásné chvíle u vody zapomenout, aby se dostal do přijatelné pohody a neotrávil tak přímo ze startu sobě ani druhým začátek pracovního týdne. Je prostě nutné si srovnat myšlenky a už ve starém Řecku se vědělo, že pro navození správné nálady se hodí myslet na to, co je vám příjemné. Připomíná mi to vrcholového sportovce, který se před důležitým závodem potřebuje připravit hlavně psychicky, jelikož vše ostatní má již natrénováno a z posledních výsledků třeba naší fotbalové reprezentace všem musí být jasné, že polovina úspěchu se skrývá skutečně v hlavě.

Někdo pro nakrmení své psychiky vyhledává Mariána Jelínka, který mu do hlavy napumpuje ucelené dávky sebevědomí, jiný celou neděli proleží u televize na gauči nebo jede do lázní, další si jde zahrát fotbal a potom do pozdních hodin zkouší zapomenout na pondělí u pivka, a pak jsou tu ti, mezi které se počítám i já, kteří tráví poslední chvíle sedmého dne v týdnu tou pro něho nejlepší činností a formou relaxu – jde na ryby. Neznám totiž lepší místo pro načerpání energie do dalšího maratonu boje o živobytí než v přítomnosti vlnek rvoucích se o své místo na slunci s pěnou pod jezem, pomalu tekoucím proudem pod nohama nebo obrovským zrcadlem mezi stromy, jehož hladinu čeří kola neposedných červenek v patách s bolenem nebo hřbetem amuří rodinky nahřívající si v odpoledním slunci svoje torpédovitá záda.

Mám kamaráda, se kterým už za ta léta rybaření funguje určitá telepatie, kdy v téměř stejný čas oběma po splnění všech rodinných povinností zazvoní na mobilu sms a její obsah je prostý – DNES KDE? Jsem z velkého města, kterým protékají dvě řeky a na jehož samém začátku je krásná přehrada, ale tento víkend na horních tocích probíhala bouřka a ze zkušenosti vím, že je v ten moment lepší volbou jít přelstít několik proudných ryb na menší z těchto dvou toků. Řeka je plná všech druhů ryb, ale kdo ji neumí alespoň trochu číst, může poté ostatním vyprávět, že je to mrtvá voda - kdo však ví, jak se v ní věci mají, opravdu kdykoliv si zachytá tak, aby v hlavě neměl nic jiného, než šum proudu, neustále se potápějící splávek značící aktivitu ryb a přemítání nad tím, s čímže to teď svádím souboj. Než jsem vyrazil, posbíral jsem vedle domu pod stromem několik zralých třešní překvapen tím, že na stromě jsou ještě téměř všechny - vzpomínám si, že jako kluci jsme té třešni ani nedali šanci, aby na ní něco dozrálo do ruda, ale dnes jsou asi fakt jiný děcka – a vyrážím na lov.

Od první chvíle vím, že volba padla správně, mám v ruce lehkou matchovku s 2 gramovým splávkem na šestnáctce vlasci a v jemných peřejích vidím kola od převalujících se jelců, kteří jenom čekají, až jim tam proud přinese po dně poskakující sladko-kyselou parádu. Ťuk, splávek mizí pod hladinou, jízda, zásek a už táhnu prvního tlouště kolem čtyřiceti k nohám. Nahazuji druhou, třetí, čtvrtou třešni a pomalu přestávám počítat, kolikátou raketu s tlamkou na dětskou pěst vytahuji. Čas nádherně plyne a slunce kousající mě do krku vystřídá stín, ale já si toho vůbec nevšímám. Daleko víc mě teď zajímá vázka uprostřed řeky, kde visí můj splávek, který snad díky nějaké vadě na vlasci zůstal tu trčet jak maják zatímco jsem s ním dávno ztratil kontakt a hlavou mi proběhne vida, tak se dneska i vykoupu. Po jeho vysvobození beru tento zážitek jako znamení a předělávám sestavu na chytání u dna, jelikož od tůňky, na které mezitím loví můj kamarád slyším radostné mlaskání nad tím, že ho ryby ani nenechají si odskočit. Starší hejno ostroretek v kombinaci s princeznou našich vod, línem, si tu dávají dostaveníčko a do debaty se tu ta tam přidá i jesen, cejn nebo podoustev. Kamarádovi září oči stejně jako mně a ani si nevšimneme, že už se nám za zády rozsvěcují pouliční lampy. Ano, když ve městě, tak urban fishing, ale v tomto místě je to spíš takový village fishing, jelikož jsem na předměstí. Anténka splávku je v oranžovém světle lampy stále metr dva od břehu vidět a na horním toku zřejmě opět sprchlo, jelikož protiproud v tůňce nabral na síle. Přitáhnu proto splávek ještě blíže ke břehu a za chvíli se děje přesně to, co jsem očekával. Ukazatel toho, co se děje pod vodou se dává pomalu do pohybu a jako vysunutý periskop ponorky mizí pod hladinou. Zásek, okamžitě se rozezní brzda a pink, ryba je fuč. Super, tak jste najeli, kluci, je čas s některým z vás se pozdravit. Zřejmě byl malý háček málo ukotvený v koutku vousaté tlamy a díky tomu letí návnada ihned zpátky na vytipované místo. Do chvíle se vše opakuje, brzda se rozezní, ale teď už vím, že boj v již naprosté tmě narušované pouze pouliční lampou začíná. Ryba vzdoruje krásně, chvíli si to směřuje proti proudu, pak najednou celá udice povolí, rychle navíjím, jede směrem ke mně a v posledním zoufalém pokusu to napálí do proudu, ale to už vím, že si pohlédneme do očí. Krásný, vysoký lysec přes padesát přišel říct nashledanou a všem v tůňce po vyproštění háčku vyřizuje pozdravy. Lepší zakončení lovu přijít nemohlo.

Je po desáté hodině večerní, ptáci už dávno přestali zpívat a na jejich místo nastoupily můry, ale nám přijde, jako bychom tu byli snad jenom 20 minut. Tohle je přesně ten způsob neděle, který považuji za naprosto ideální pro zakončení celého týdne a s čistou hlavou si balím věci, připraven srovnán s vesmírem nastavit si budíka na ráno, celý spokojený a šťastný jako ve chvílích, kdy je vám opravdu dobře. „No, a zítra zase do práce!“, prohodí jako vždy kamarád a já si říkám „musel’s, sakra, musel’s to říct?“

Připojené obrázky

Rybostroj Zděněk Řeřucha Šéfredaktor Zachytame.cz

Sdílet tento článek

Inzerovat zde

Komentáře Jak se připravit na pracovní týden

Zatím nebyl vložen žádný komentář. Buďte první!

Vložit první komentář