Jak opravit a servisovat muškařský naviják

V tomto článku se dozvíte jak opravit muškařský naviják a jak ho udržovat v co nejlepší kondici.

Muškařský naviják dostává při chytání pořádně zabrat, ale protože bývá osazen kvalitním ložiskem, jsou dobře vyrobené navijáky velmi trvanlivé. Jako materiálu pro jeho zhotovení je nejčastěji použito hliníku, duralu nebo dalších lehkých slitin nebo je cívka a plášť z grafitu, který je mimořádně lehký a velmi odolný. U tohoto navijáku hodně záleží na bezchybném chodu, na přesném zpracování (aby nedošlo k uskřípnutí šňůry mezi tělem navijáku a cívky) a v neposlední řadě musí být plně funkční i často podceňovaná brzda. Měli bychom ho uchovávat v sáčku, krabičce nebo etuji, aby nedošlo ke zbytečnému poškození nebo vniknutí nečistot, pravidelné čištění je velmi důležité.

Změna směru navíjení

Někdy si pořídíte muškařský naviják a když vám konečně v balíčku přijde, najednou rozčarovaně zjistíte, že vám nevyhovuje, protože jste zvyklí navíjet pomocí kličky druhou rukou, než jak naviják funguje. Prostě se točí obráceně. Ale u většiny navijáků klasické konstrukce lze tenhle problém snadno vyřešit. Aby při odvíjení fungovala správně brzda, při navíjení nekladla odpor a maximálně byl slyšet "cvrček" (u mnoha navijáků samostatně vypínatelný), s tím si snadno poradíme. Sejmeme cívku (po uvolnění západky nebo povolení aretační matky), následně opatrně (někdy to jde trochu ztěžka) vyjmeme jednocestné ložisko, jednoduše ho otočíme o 180°a nasadíme na původní místo. Tím je problém vyřešen a naviják funguje jak má. Někdy je toto ložisko uloženo v jádru cívky, někdy je umístěno ve středu těla navijáku na ose.

Pokřivená cívka nebo tělo navijáku

Stane se to snadno a škody se špatně napravují. Pokřivenou cívku můžeme zkusit narovnat v ruce nebo pomocí plochých kleští, jejichž čelisti jsme předtím obalili hadrem, ale už nikdy se nám asi nepodaří okraj cívky vyrovnat dokonale a jakmile trochu "hází" nebo drhne při otáčení, hrozí nebezpečí "uskřípnutí" a tím poškození nebo zničení drahocenné muškařské šňůry. Takže pokud jsou cívky k navijáku dostupné, raději si pořiďme novou a k tomu hned jednu nebo více cívek náhradních. (Ty další cívky nedoporučuji kvůli tom, že byste brzo zničili další, ale s náhradními cívkami můžete mít u sebe víc různých šňůr, což se často hodí.) Grafitové cívky se nedeformují, ale mohou prasknout. Jdou slepit speciálním lepidlem, ovšem osobně bych takové cívce už prostě tak nějak nevěřil...

Poškození klece navijáku je také velice nepříjemné

Jedná-li se jen o kosmetickou vadu, někteří muškaři to přecházejí s tím, že naviják má prostě "stylovou patinu", ale pečlivkové místo s odřeným nebo oprýsknutým lakem očistí, odmastí lihem nebo benzínem a tím nejmenším dostupným štětečkem přelakují tak, že to ani vidět není. Ohnutá klec je závažný problém, opět hrozí poškození šňůry, pokud je robustní, vyrovnání se někdy povede, ale jen u kovových navijáků. Grafit se neohne, při tvrdém nárazu nebo praskne.

Brzda a cvrček

Brzda je u muškařských navijáků řešena různě, od nejjednodušších třecích a přítlačných až po lamelové a kotoučové. U nejlehčích navijáků je někdy použita jen řehtačka (cvrček) s nastavitelným odporem. Stejně tak spousta muškařů brzdí nejraději pomocí prstů na obvodu cívky. Ale brzdu nelze rozhodně podceňovat, nikdy nevíte, kdy se potkáte s rybou, na kterou budete právě kvalitní a citlivě nastavitelnou brzdu potřebovat. Zasekávající se nebo prokluzující brzda může totiž znamenat ztrátu životní ryby! Kotoučovou brzdu otřeme hadříkem do sucha, případně odmastíme, nesmí se na ni dostat vazelína ani olej. Třecí segmenty na čelistech kotoučové brzdy lze většinou pootočit a tak jejich použitelnost prodloužit.

Lamelovou brzdu také udržujeme čistou a opět dbáme na to, aby se do ní nedostal olej nebo vazelína. Opravu lze provést jedině výměnou lamel za originální, jinak se do nich raději moc nepouštějme, jsou velmi citlivé, maximálně je s citem očistíme. Třecí brzdy se skládají z podložek, které lze vyměnit, případně nahradit stejným materiálem, tyto brzdy jsou citlivé i na vlhkost a při sychravém počasí nebo po ponoření do vody mnohdy přestávají správně fungovat, je potřeba je následně dokonale vysušit.

Řehtačka (cvrček) je často nastavitelná, někdo má rád, když při úniku ryby nebo odvíjení šňůry pěkně zabzučí, ovšem u většiny navijáků ji lze i ztišit nebo úplně vypnout. Pokud slouží řehtačka současně jako brzda (je to u navijáků, kde se výrobce snaží o dosažení minimální hmotnosti), obrácením segmentu lze naviják jednoduše upravit pro pravou nebo levou ruku.

Rolnička nebo vodicí očko

Při vytahování šňůry z navijáku se snažíme, aby nedošlo k jejímu poškození. Ovšem rybář někdy v zápalu lovu tahá šňůru i nesprávným směrem, proto jsou mnohé navijáky opatřeny vývodním očkem (ocelovým nebo s tvrdou vložkou ze slinutého karbonu, případně z achátu). Vydřená vložka nebo vodicí kroužek je další hrozbou pro poměrně měkký povrch muškařské šňůry, poškozené očko je třeba ihned vyměnit. Je-li uchyceno šroubky, je to zcela snadné, pokud vložka zalisována, pomůže mnohdy výrazné ochlazení okolního materiálu (klec navijáku vložíme na několik desítek minut do mrazničky). V případě, že je vložka zalepena epoxidovým lepidlem, pomůže k uvolnění naopak ohřev. Cívku se šňůrou před takovou operací z navijáku vždy vyjmeme!

Otočné rolničky jsou méně častým, ale vůči šňůře velmi šetrným řešením. Stejně jako vodicí očka je musíme udržovat v čistotě a zbavovat nečistot, které se na ně snadno přenesou prostřednictvím muškařské šňůry. Aby se volně otáčely, což je jejich primárním účelem, je třeba válečky občas vyjmout, pečlivě očistit, vyčistit dokonale i lůžko a promazat vhodnou vazelínou. Je-li naviják opatřen jen zábranou proti samovolnému spadávání šňůry z cívky, kontrolujeme pravidelně její povrch a udržujeme ho v čistotě. Drobné oděrky zabrousíme s maximální opatrností.

Připojené obrázky

Zděněk Řeřucha Šéfredaktor Zachytame.cz

Sdílet tento článek

Inzerovat zde

Komentáře Jak opravit a servisovat muškařský naviják

Zatím nebyl vložen žádný komentář. Buďte první!

Vložit první komentář