Jak nastražit gumy, aneb jaké sestavy existují a jak fungují

Gumové nástrahy jsou velmi populární a spousta rybářů si vychvaluje jejich účinnost. Ovšem můžete se setkat i s takovými, kteří o účinnosti těchto poddajných nástrah pochybují a tvrdí, že se jedná spíš o reklamní kampaň než o skutečně mimořádně účinné nástrahy. Kde je tedy pravda?

Záleží na mnoha faktorech

U měkkých plastových nástrah, všeobecně označovaných jako "gumy", má na chod nástrahy a tím pádem i na její účinnost vliv mnoho více i méně výrazných faktorů.

● Použitý materiál má velký vliv na chod nástrahy a současně na její trvanlivost. Ty nejměkčí nástrahy dobře pracují i při hodně pomalém vedení a hodí se především pro lov na stojatých vodách a na menší vzdálenost. Materiál má vliv i při samotném záběru, pokud dravec pronásleduje domnělou kořist a během toho se jí třeba i dotkne tlamkou, je měkčí materiál rozhodně výhodou. Ovšem nástrahy z toho nejměkčího plastu často nevydrží opakovaný kontakt se zuby dravce (což platí především pro lov štik) a také opakovaná výměna háčku nebo jigové hlavičky výrazně zkracuje jejich životnost.

● Barva a průhlednost jsou dalším velmi důležitým faktorem. setkáme se s nástrahami, které svým zbarvením napodobují zcela věrně rybky, ráčky a další vodní živočichy stejně jako s nástrahami téměř průhlednými a také se vzory, které hýří nápadnými barvami a navíc bývají doplněny třpytivými zrnky. Existují dokonce nástrahy, které po nasvícení baterkou po určitou dobu vydávají fosforeskující světlo. Na ochytané, zkušené ryby (tedy na revírech s velkým rybářským tlakem) se velmi dobře osvědčují právě co nejvěrohodnější napodobeniny, zatímco nápadně zbarvené nástrahy dokáží zase dravce na sebe upozornit na větší vzdálenost a někdy predátora vyprovokují právě svým nezvyklým zbarvením. Světélkující nástrahy jsou výrobci doporučovány pro vláčení za šera, tedy brzo ráno a za soumraku. Osobně s nimi ale mám dobré zkušenosti jen z mořského rybolovu, na tuzemských vodách mi žádné výraznější úspěchy nepřinesly.

● Tvar a provedení ovlivňuje současně chod nástrahy a působí přitom na dravce svým vzhledem. Nejjednodušším modelem jsou smáčky, napodobující prostě a jednoduše rybku, u kopyt je přidán zesílený kousek na ocásku, který dodává nástraze charakteristický třepotavý pohyb a současně vysílá pod vodou výrazné kmitavé impulsy, na něž dravci reagují prostřednictvím postranní čáry. Nástrahy s jigovými ocásky mají typický kroutivý pohyb a napodobeniny ráčků, žabek a čolků vyžadují zvláštní způsob vedení, napodobující co nejvěrohodněji ten který živočišný druh.

● Typ použitého háčku a hlavičky nebo zátěže také výrazně ovlivňuje chod nástrahy, délku náhozu i možnost vedení nástrahy těsně pod hladinou, ve sloupci nebo u dna. Háček a zátěž mohou být samostatné (čeburašky, kapkové zátěže apod.) nebo tvoří kompaktní celek (jigové hlavičky). U měkkých plastových nástrah používáme prakticky výhradně jednoháčky, na některých revírech už je povoleno jen použití jednoháčků bez protihrotu. Faktem je, že zásek i zdolávání na jednoháčku nebývá o nic méně úspěšné než při použití nástrah s víceháčky a právě jednoháček je k rybám přitom maximálně ohleduplný a šetrný.

● Návazec proti překousnutí se používá zejména tam, kde můžeme počítat s úlovkem štiky. Bývá nejčastěji kovový (lanko, drátek nebo jedna z těchto variant s potahem) nebo ze silnějšího vlasce. Velmi oblíbené jsou návazce fluorkarbonové, které mají shodný lom světla s vodním prostředím a jsou tudíž ve vodě téměř neviditelné, setkáme se i s návazci z nejrůznějších dalších materiálů. Příliš silný návazec ovlivní negativně hlavně u menších nástrah jejich chod, navíc může působit rušivě i tím, že je příliš nápadný. Jakmile je návazec poškozený (uzlík, zlom, výrazné ohnutí nebo jiná deformace), bez milosti ho zlikvidujme a nahraďme ho jiným.

Nejběžnější způsoby nastražení "gum"

Měkké plastové nástrahy se většinou nastražují napíchnutím za přední část tělíčka. Ovšem i u kvalitních nástrah nelze doporučit časté výměny hlaviček, protože měkký, poddajný materiál se postupně trhá a opakované vpichy se nám prakticky nikdy nepovede provést přesně do původního otvoru. A při vytahování háčku s protihrotem dochází k poškození ještě mnohem většímu, přitom těch, kteří u gum používají hlavičky a háčky bez protihrotu je stéle poměrně málo.

Setkal jsem se i s poněkud nezvyklým nastražením gumy jen propíchutím špičky nástrahy. Prý má potom tělíčko mnohem uvolněnější a přirozenější a tudíž i hodně dráždivý pohyb, ovšem jsou tady i určité nedostatky. Útočící dravec může uchopit nástrahu ve střední nebo dolní části a potom nemáme šanci zaseknout, protože háček se nachází mimo tlamu dravce, navíc při takových opatrných záběrech nebo záběrech menších ryb mnohdy o nástrahu přijdeme, protože predátor ji ze špičky háčku poměrně snadno strhne.

Další variantou je prošití nástrahy s tím, že nepoužijeme jigovou hlavičku, ale samostatnou pevnou nebo průběžnou zátěž a návazec, zpravidla odolný proti překousnutí, tedy zhotovený z lanka, silnějšího fluorkarbonu a podobně.

Poměrně opomíjenou a přitom zajímavou montáž představuje použití závrtné spirálky, kterou "zašroubujeme" zepředu do hlavičky nástrahy a háček (nebo někdy i dvoj či trojháček) je umístěn volně vedle nástrahy nebo pod ní. Tato montáž je vhodná pro pomalejší vedení nástrahy, protože její pohyb skutečně minimálně ovlivňuje a díky tomu pracuje i při pomalém vedení velmi dobře.

Jak uzpůsobit montáž do vázek

Jigové hlavy a čeburašky nejdou zrovna levné, stejně tak kvalitní měkké plastové nástrahy, takže se snažíme použít montáže, které mohou minimalizovat naše případné ztráty při vázkách. Chytat v místech bez vázek znamená dobrovolně vynechávat ta nejnadějnější místa, což žádný správný rybář neudělá - ale pokud je možné trhat méně, proč se nad tím nezamyslet?

V místech, kde je dno poseté pařezy, velkými kameny a kde se nacházejí zbytky zatopených staveb nebo prudké terénní zlomy, tak bych osobně doporučil použít především čeburašky v kombinaci s offsetovými háčky, jejichž atypický tvar přece jen trochu sníží riziko uváznutí. Sáhnout po silném vlasci nebo šňůře je sice také možné řešení, ale přece jen tím negativně ovlivníme chod nástrahy, musíme tedy současně použít o něco větší a těžší nástrahu, což například při lovu okounů může znamenat mnohem menší počet záběrů.

Jigová hlavička nebo čeburaška?

U jigové hlavičky je háček napevno zalit do materiálu hlavičky a nelze ho samostatně vyměnit. To znamená, že kvůli variabilitě musíme s sebou nosit větší množství jigových hlaviček. Navíc výměna znamená další poškození měkkého tělíčka nástrahy, ať už si počínáme jakkoli opatrně a jemně. K přednostem a výhodám jigových hlaviček ale bezesporu patří to, že při vedení je háček vždy v poloze špičkou nahoře, což snižuje riziko vázky. Nástraha je poměrně dobře stabilizována a o dno tedy naráží nejčastěji tělem hlavičky nebo ramínkem háčku. Na písčitém dně lze s touto montáží lovit úspěšně i tak, že nástrahu necháme klesnout až na dno a potom ji krátkými "přískoky" popotahujeme, aby vířila kal a písek. Záběr přichází často i ve fázi, kdy necháme nástrahu volně ležet a ryba si ji "sebere" ze dna.

Chceme-li dosáhnout hodně uvolněného a dráždivého pohybu, je někdy lepší sáhnout po čeburašce. Ty jsou dostupné v nejrůznějším provedení, hmotnosti a hlavně bývají různě tvarované. Kromě nejběžnějších ve tvaru kuličky nebo kapky můžeme použít i zátěže ve tvaru rybí hlavičky nebo zploštělých profilů. Čeburaškou prochází drátek, který je na obou koncích zakončen očkem, na jedné straně trochu větším. To je určeno pro uchycení háčku po vysunutí drátku z otvoru v čeburašce. Po nasazení háčku a zasunutí drátěného profilu do těla zátěže využijeme menší očko na druhém konci k upevnění vlasce, šňůry nebo lanka. Hlavní předností čeburašky je kloubové spojení zátěže s háčkem, takže přirozený pohyb nástrahy je jen minimálně ovlivněn. Navíc nám čeburaška umožňuje rychlou a jednoduchou výměnu háčků, nemusíme tedy s sebou nosit velký počet čeburašek, postačí jich několik v potřebných velikostech a háčky v různých velikostech. Hodí se znamenitě i pro daleké hody a do silného proudu, protože i malou měkkou plastovou nástrahu můžeme vodit na poměrně hodně velké čeburašce a guma bude pořád bezproblémově pracovat. Ryba navíc může nástrahu bez problémů vsrknout, což oceníme hlavně při podzimním a zimním lovu okounů. Výbornou kombinací je použití čeburašek s offsetovými háčky, kdy hrot háčku nevyčnívá při vedení nástrahy mimo tělo nástrahy a snížíme tak riziko vázky. Při záběru je ale háček volný a zásek spolehlivě sedí.