Jak na kapry s nástupem ochlazení

Podzim nastupuje, občas už teplota výrazně klesá, především v noci. Ale ostřílení kapraři dobře vědí, že to je období, kdy ryby intenzívně shánějí potravu a šance na úlovek pořádného šupináče nebo lysce je právě v tomto čase velice vysoká, ačkoli na břehu už to moc velká idylka nebývá. Ale co bychom pro pěkný souboj s trofejní rybou neudělali, nemám pravdu? Bude to ovšem chtít trochu jinou taktiku a přístup, než v letním období, to je pravda... Jak ne ně s nastupujícím ochlazením a před tím, než se vlády ujme opravdová zima? Možná vám přijde vhod i pár osvědčených tipů a zkušeností.

Musíme vybrat správné místo

Hledat v tomto období kapry není často zrovna snadné. Hodně záleží na aktuálních podmínkách a místní situaci. Jiné to bude na tekoucí vodě a jinak na stojáku, to je třeba brát při výběru lovného místa určitě v úvahu. Podzim a začátek zimního období patří k velmi nestabilním obdobím, počasí se mění často ze dne na den. Velmi dobrou pomůckou je obyčejný barometr, sledovat změny tlaku se rozhodně vyplatí. Při déletrvajícím slunečném počasí (které signalizuje vyšší tlak) se můžeme zaměřit na mělčí místa, kde je stále ještě šance, že prohřátá voda ryby zláká, nejlepší volbou jsou místa poblíž zatopených překážek a nerovností dna, kde ryby potravu často vyhledávají. Nastane-li dlouhodobé ochlazení, v tom případě se ryby (a kapři především) začínají pozvolna stahovat do hlubších míst, případně za hrany hlubších jam nebo terénních zlomů. V těchto místech můžeme být úspěšní, ovšem je třeba brát v potaz i směr větru, který k podzimnímu počasí nedomyslitelně patří. Prokysličení hladiny podporuje aktivitu ryb, ale hlavní věc je ta, že kromě problematického sledování čihátek bychom měli myslet na jednoduchou, ale logickou záležitost, kterou je unášení potravy určitým směrem. Ryby se totiž často přesunou právě do těch míst, kam vlny a vítr unášejí potravu. Na tekoucích vodách se kapři zdržují v místech, kde proud není silný a kam je potrava zanášena, často to jsou "vracáky" a tůně, mnohdy se ryby drží velmi blízko u břehu.

Příprava lovného místa a krmení

V podzimním období je náš čas u vody již trochu omezen rybářským řádem, ale komu by se vůbec chtělo být v tomhle počasí u vody hned za svítání a vydržet až do tmy? Máme-li možnost "předkrmit" si místo den nebo i více dnů dopředu, je to bezesporu značná výhoda, ryby se na krmné místo naučí najíždět a nějakých záběrů se určitě dočkáme. Pokud tuto možnost nemáme, začneme s krmením ještě dřív, než sestavíme pruty a nahodíme, nějakou dobu to totiž trvá, než ryby krmení objeví a sjedou se do zakrmeného místa. V žádném případě to nesmíme přehnat s aromatickými složkami, které sice ryby zaregistrují na velkou vzdálenost, ale nadměrné dipování a zvýraznění návnady by je mohlo nakonec i odradit. V mělkých místech přítomnost ryb prozradí občasné zavlnění u hladiny, dalším typickým příznakem krmících se kaprů jsou vystupující bublinky a zvířený kal. Krmíme menšími dávkami, ale průběžně lovná místa prohazujeme i během lovu, abychom kapry udrželi na požadovaném místě. Pokud ryby přijímají potravu aktivně, krmíme stále, ale nesmíme to přehnat s množstvím, abychom je zbytečně předčasně nezasytili. Co se týče složení krmné směsi, v chladnější podzimní vodě už můžeme omezit nebo úplně vyloučit složky, které byly v létě účinné díky vylučování olejové stopy. V chladné vodě se totiž jejich aroma již tak rychle nešíří. Vhodné bude krmit směsí, která je složena především z drobnějších částiček, které ryby spolehlivě přilákají, ale hned nezasytí. Výborně se osvědčují zbytky zlomky pelet ikousky boilies (v případě potřeby je nadrtíme) a partikl. Přídavek hlíny nebo písku by měl být samozřejmostí, pomáhá vytvořit lákavý krmný mrak.

Pěkně nenápadně

Podzimní voda bývá čistá a průzračná, takže naše montáže by měly být pokud možno nenápadné. Ryby nejsou hloupé a dobře vidí, tudíž každá nezvyklá věc jim může být podezřelá. Velmi dobrým tahem je použití zátěží z kamínků, které se v poslední době staly pro mnohé kapraře nepostradatelným doplňkem výbavy a navíc jsou ekologické. Koncový návazec z fluorkarbonu je ve vodě téměř neviditelný díky tomu, že má téměř shodný index lomu světelných paprsků jako voda. Navíc je fluorkarbon trochu tužší než běžný monofil a návazec tedy nemá tendenci se zamotávat a kroutit. Pro spojení s vlascem nebo šňůrou ale vždy použijme obratlík, karabinku nebo mikrokroužek, jinak se uzlík snadno prořízne. Menší obratlíky v kouřově šedém, hnědém nebo zeleném provedení nejsou tak nápadné, jako lesklé chromované nebo niklované, pokud lovíme na boilies, použijme pro závěs tenkou, nenápadně zbarvenou šňůrku. Rozhodně ale své šupinaté soupeře nepodceňujme a pevnost vlasce, šňůry i všech spojů před lovem raději vždy zkontrolujme. Použijeme o něco menší, ale dostatečně pevné háčky, protože budeme nabízet většinou drobnější sousta.

Feeder má na podzim zelenou

Feederové chytání umožňuje díky jemné a velice citlivé špičce prutu rozeznat i ty nejopatrnější záběry, které bychom s klasickým čihátkem možná ani nezaregistrovali. Díky tomu, že krmítko je vždy blízko u nástrahy, ryba ji spolehlivě najde. V proudu použijeme o něco silnější špičku, abychom eliminovali působení tahu vody, i tak je tenhle způsob lovu velmi účinný a s jemným feederovým prutem si zkušený rybář poradí s i kapitálním kaprem, jen to chce trpělivost a trochu toho příslovečného štěstí. Pokud chceme zkusit plavanou, sestavu je třeba seřídit tak, aby se nástraha nacházela těsně nade dnem, ve sloupci a u hladiny se na podzim už kapři ukáží jen sporadicky.