Inzerovat zde
Inzerovat zde
Inzerovat zde

Jak jsem zatoužil po lovu na bolognesový prut

Petrův zdar přátelé, dnes opět přicházím s dalším příběhem od vody. Tak jako vždy se nejednalo o standardní vycházku na ryby, jelikož já už to asi jinak neumím.

Inzerovat zde
Petrův zdar přátelé, dnes opět přicházím s dalším příběhem od vody. Tak jako vždy se nejednalo o standardní vycházku na ryby, jelikož já už to asi jinak neumím. Připadá mi, že buď si ty klacky pod nohy házím sám když jdu na ryby, nebo to snad dělají jiné, nadpozemské vlivy, které chtějí, abych vás později pobavil svým obsahem. 

Nedávno se mi po zhlédnutí jednoho anglického videa zastesklo po lovu na bolognesový prut a spláveček. Vždyť to když se ukazatel záběrů potopí nebo začne neposedně skákat na vodní hladině, to je odjakživa ten nejkrásnější pocit, co rybář u vody může zažít. Následující den jsem se tedy vydal do sklepa pátrat po boloňce a dvě hodiny jsem jako Sherlock Holmes vyšetřoval případ ztraceného prutu. Po tom co jsem v klasickém sklepním nepořádku, udělal mnohem větší nepořádek, jsem si uvědomil, že před nějakým časem jsem několik prutů věnoval do rybářského kroužku pro děti. 

Touha po tom si ale opět zachytat na boloňku byla tak veliká, že jsem ještě tentýž den vyrazil do rybářské prodejny a ještě předtím realizoval internetovou objednávku, abych tam mohl vstoupit a fyzicky si nějaký ten prut osahat. Jak tomu běžně bývá, tak to neskončilo pouze u prutu a s výrazně odlehčenou peněženkou i dvěma pytli rybářského vercajku, z něhož reálně využiji dvacet procent, vyrážím směrem k autu a také rovnou na ryby. 

Po příjezdu k vodě se zapisuji, rozmíchávám krmení, aby mělo čas pracovat a začínám navazovat sestavu se splávkem. V této chvíli už zjišťuji, že mi schází drobnější olůvka a tak drahým nožem se slzami v očích odštipuji kusy jednoho z nejmenších průběžných olůvek. Snaha ho zmenšit na požadovanou velikost a především gramáž mi nakonec vychází a tak konečně nahazuji na vzdálenost, která mi vyhovuje. Lihovým fixem si tuto vzdálenost značím, abych krmil i chytal přesně a neházel to pánu bůh do oken. 

První dvě koule krmení i přes plné soustředění letí asi o metr jinam než bych sám chtěl, takže to rozdýchávám a připravuji se na další hody. Ty už jsou naštěstí o poznání přesnější, nyní si tedy mohu konečně dovolit napíchnout na háček červíky a chytat. Netrvá to dlouho a v mém krmném místě se objevují ryby. Ne že bych nějakou ihned ulovil, první zájezd splávku pod vodu svým zásekem míjím. Podnikám další nához, nechávám splávek hezky unášet proudem a držím se s ním v kontaktu. Konečně vidím pořádné zhoupnutí, přizvedávám prut a cítím první rybu na prutě. 

Už jsem zapomněl jak úžasné je zdolávání ryb s dlouhým a jemným bolognesovým prutem. Cejn v docela slušné velikosti mne přišel pozdravit a tak mu vyprošťuji háček, napichuji čerstvé červíky, dokrmuji hrstí kukuřičky a opět chytám. Záběry mi chodí celkem pravidelně a moje touha po tom zachytat si pořádně na spláveček se konečně naplňuje. S úsměvem na tváři, po nakonec krásném dni u vody, balím věci a v duchu si říkám, že s boloňkou opět na nějaký čas nejsem u vody naposledy. 

Připojené obrázky

Rybostroj Zděněk Řeřucha Šéfredaktor Zachytame.cz

Sdílet tento článek

Inzerovat zde

Komentáře Jak jsem zatoužil po lovu na bolognesový prut

Zatím nebyl vložen žádný komentář. Buďte první!

Vložit první komentář