Jak jsem ulovil zlatého albína: Podzimní večer, na který nikdy nezapomenu
07. 02. 2025
Rybaření je často o trpělivosti a čekání, ale někdy přijde záběr, který vám změní den, nebo dokonce celý život.
Přesně to se mi stalo jednoho chladného podzimního večera, když jsem vyrazil k vodě s kamarádem Jardou. Neměli jsme žádné velké ambice, ale příroda nám připravila zážitek, na který budeme vzpomínat ještě dlouhá léta.
Sen, který se stal skutečností
Začátkem roku jsem své manželce říkal, že jedním z mých největších rybářských snů je ulovit albína ze svazové vody. Představoval jsem si, jaké by to asi bylo, mít možnost spatřit tohoto vzácného tvora na konci svého prutu. Netušil jsem však, že osud a svatý Petr si s tímto snem pospíší a podzim mi přinese zážitek, který zůstane navždy v mém srdci.
Poklidný večer u řeky
Byl podzim a řeka, na kterou jsme zamířili, byla tichá a klidná. U jednoho místa blízko spadlého stromu jsem se rozhodl umístit nástražní rybu na trhačku, sotva metr od břehu. Použil jsem svoji osvědčenou výbavu od Madcatu: šňůru BackBone 0,55 mm, naviják Dominion o velikosti 10500 a prut ze zelené řady Green Heavy Duty o délce 3m. Byla to kombinace, která mě už mnohokrát podržela, a ani tentokrát tomu nebylo jinak. S Jardou jsme se usadili na břehu, bavili se a užívali si přírodu kolem sebe.
Když už byla tma a nad řekou se nesl jen klidný šum vody, najednou se ozval magický zvuk rolničky, který okamžitě upoutal naši pozornost. Bylo to jako probuzení – ten zvuk, který každý rybář miluje a zároveň respektuje. Špička prutu se pohnula a pak přišel krásný ohýbák, který ve mně okamžitě vyvolal příval adrenalinu
Nejistý souboj
Po zaseknutí jsem si myslel, že mám co do činění s menším sumcem. Ryba se totiž rozjela přímo směrem ke mně, což mě na okamžik zmátlo. Teprve když jsem ji přitáhl blíže a pocítil na prutu její skutečnou sílu, začal ten pravý souboj.
Sumec se rozhodl, že mi dá jasně najevo, kdo je v téhle vodě pánem. Výpady byly silné, ale díky skvělé souhře prutu a navijáku jsem dokázal každou situaci ustát. Chvíli jsem získával já, chvíli zase on. Ve chvíli, kdy se jeho tělo začalo objevovat na hladině, přišel okamžik, na který nikdy nezapomenu.
Zlatý poklad pod hladinou
Když jsem rybu spatřil, téměř jsem přestal dýchat. Albín. A navíc zlatý a ještě takové velikosti. Jeho tělo se pod světlem čelovek třpytilo zlatavým nádechem, jaký jsem do té doby nikdy neviděl. Bylo to něco magického, téměř neskutečného. S Jardou jsme na sebe jen nevěřícně koukali – věděli jsme, že jsme právě zažili okamžik, který se možná už nikdy nezopakuje.
Nasadil jsem si rukavici, uchopil sumce za spodní čelist a v tu chvíli jsem věděl, že máme vyhráno! Celé tělo se mi třáslo. Byla to chvíle naprosté jistoty a zároveň neskutečné radosti.
Před vypuštěním ryby jsme ji důkladně prohlédli. Detailně jsem ohledal její tlamu, kde jsem nenašel jedinou známku toho, že by kdy byla chycena. To jen přidalo na výjimečnosti tohoto úlovku – šlo o zcela nedotčeného obra, který zřejmě za celý svůj život nepřišel do kontaktu s rybářem.
Respekt a návrat domů
Rozhodl jsem se rybu nevytahovat na břeh kvůli jejímu bezpečí. Jarda mi podal metr, takže jsme ho společně přeměřili přímo ve vodě, kde metr ukázal jasně přes dva metry. Po krátkém obdivování a několika rychlých fotkách jsem albínovi poděkoval, dal pusu a s úctou pustil zpět do vody. Vidět, jak pomalu mizí v hlubinách, byl moment plný emocí – radosti, respektu a pokory k přírodě.
Ačkoliv to byl okamžik, který se mi zapsal do paměti navždy, večer měl ještě jednu krásnou kapitolu. Jarda si totiž v průběhu večera připsal dvě menší ryby, které byly příjemným doplňkem tohoto zážitku. Oba jsme se těšili z rybaření, i když každý z nás měl jiný úlovek, ale společně jsme prožívali ten kouzelný podzimní večer u řeky.
Poděkování Jardovi a zážitek na celý život
Ten podzimní večer nebyl jen o rybách. Byl o splněném snu, o sdíleném zážitku s kamarádem, o spojení s přírodou a o tom nádherném okamžiku, kdy vám voda nadělí něco tak vzácného, jako je zlatý albín. Děkuji Jardovi za skvělou spolupráci a podporu, protože právě takové chvíle ukazují, že rybaření není jen o úlovku, ale i o přátelství a společných vzpomínkách.
Takové momenty jsou důvodem, proč rybaříme – pro nečekané chvíle, které zůstanou v našich srdcích navždy.
Za MADCAT CZ/SK Jakub Fiedler
Komentáře Jak jsem ulovil zlatého albína: Podzimní večer, na který nikdy nezapomenu