Inzerovat zde
Inzerovat zde

Hrouzek kesslerův

Malá rybka žijící v proudných čistých řekách v povodí Dunaje. Na našem území jde o jednu z nejvzácnějších ryb vyskytující se pouze na několika místech východní Moravy.

Inzerovat zde
  • Celoročně hájený
  • Minimální lovná délka: není
  • Chráněný, veden v kategorii “kriticky ohrožený”

latinsky: Romanogobio kesslerii
slovensky: Hrúz Kesslerov
anglicky: Kessler`s Gudgeon
německy: der Kesslersche Gründling

řád: Máloostní
čeleď: Kaprovití

potrava: všežravec
délka života: 5 let
pohlavní dospělost: ?
doba rozmnožování: květen-červen

běžná velikost: 8-11 cm
maximum: 12 cm

Rozlišovací znaky

  • hřbetní ploutev má 2 – 3 tvrdé paprsky a 7 – 9 (obvykle 8) měkkých větvených paprsků
  • řitní ploutev 2 – 3 tvrdé a 5 – 7 měkkých větvených paprsků
  • prsní ploutev 1 tvrdý a 13 – 15 měkkých paprsků a břišní ploutev 2 tvrdé a 7 – 8 měkkých paprsků
  • v postranní čáře je 39 – 43 šupin

Rozdíly mezi hrouzkem obecným, hrouzkem běloploutvým a hrouzkem kesslerovým

  • Hrouzek obecný ma protáhlé, válcovité tělo,vousky jsou kratší než u ostatních, zbarvení je velice pestré
  • Hrouzek běloploutvý je menší a  štíhlejší, světlejší ploutve, skvrny na ocasní ploutvi vytvářejí jednu hůře viditelnou čáru
  • Hrouzek kesslerův je menší a výrazně štíhlejší,delšími vousky, relativně většími ploutvemi a skvrnami na ocase

Na co se zaměřit při běžném pohledu

  • podobný ostatním hrouzkům, ale menší a štíhlejší
  • vousky dosáhnou na úroveň zadního okraje oka
  • hrdlo je holé bez šupin
  • prsní ploutve dosahují téměř k základně ploutví břišních
  • skvrny na ocasní ploutvi vytvářejí dvojitou čáru
  • v porovnání s hrouzkem běloploutvým má obvykle více větvených paprsků hřbetní ploutve (8 místo 7)

Popis

Hrouzek Kessslerův je menší a štíhlejší než hrouzek obecný a na většině našeho území se s ním nesetkáme. Jde o druh žijící v povodí Dunaje, Dněstru a Visly a na našem území probíhá západní hranice areálu jeho rozšíření.

Kromě štíhlého těla se od hrouzka obecného liší delšími vousky, relativně většími ploutvemi a skvrnami na ocase, které obvykle tvoří dvě dobře viditelné řady kopírující linii zakončení ocasní ploutve (u hrouzka obecného několik řad).

I na lokalitách, kde se vyskytuje, je poměrně vzácný a zranitelný, takže je právem řazen mezi chráněné druhy ryb.

Délka

průměrná: 8 až 11 cm
obvyklé maximum: do 12 cm

Hmotnost

průměrná: 5 až 12 g

Výskyt v ČR

Jako druh dunajského povodí u nás žije pouze na východní Moravě. Vyskytuje se v Bečvě na dolních zhruba 40 km jejího toku a v posledních letech byl jeho výskyt zaznamenán i v Moravě – v asi desetikilometrovém úseku nedaleko soutoku s Bečvou. Hojnější je na Slovensku, kde se místy vyskytoval celkem běžně, ale dnes jeho stavy klesají.

Biologie druhu

Stejně jako hrouzek obecný je typickou rybou dna. Vyskytuje se pouze v čistých tekoucích vodách a na rozdíl od výše uvedeného příbuzného druhu nepreferuje písčité, ale kamenité (oblázkové) dno. Tvoří malá hejnka a živí se především drobnými organismy, které vyhledává mezi kameny. O rozmnožování se ví málo, na Zakarpatské Ukrajině se tře v květnu a červnu.

V současnosti tento druh mizí v celém areálu svého rozšíření a aktuální situace se mění v závislosti na vodohospodářských úpravách a momentálním znečištění jednotlivých toků. Na našem území je tento druh chráněn zákonem jako kriticky ohrožený. Pro jeho další přežití na našem území je třeba zejména zajistit ochranu vod, v nichž byl doložen.

Ochrana jednotlivých exemplářů je problematická, protože většina rybářů tento druh nerozlišuje od hrouzka obecného.

Rozměry a růst

Údaje o růstu i stáří nejsou dostupné, lze předpokládat určitou analogii s hrouzkem obecným. Znamenalo by to maximální věk do 5 let, možná i méně a ještě pomalejší růst než má jeho větší a hojnější příbuzný.

Sportovní rybolov

Vzhledem k ojedinělému výskytu a zákonné ochraně druhu nepřipadá v úvahu.

Připojené obrázky

Rybostroj Zděněk Řeřucha Šéfredaktor Zachytame.cz

Sdílet tento článek

Inzerovat zde

Komentáře Hrouzek kesslerův

Zatím nebyl vložen žádný komentář. Buďte první!

Vložit první komentář