Háčky bez protihrotu vs háčky s protihrotem

V posledních letech je lov na háčky bez protihrotu (označované symbolem BL podle anglického termínu "barbless") stále populárnější, především na pstruhových revírech si právě tento typ háčků získal velkou oblibu a navíc je již zaváděn jak povinný. Mezi kapraři se tyto háčky zatím zase tak velkého rozšíření nedočkaly a o tom, jak na nich drží ryby a nakolik jsou které háčky pro ryby šetrné nebo naopak škodlivé, se mnohdy dál vedou diskuse. Nechci se snažit problém definitivně vyřešit a stanovit jasný náhled, spíš se jen podělím o své zkušenosti a o to, jak si s těmito háčky vedou moji kamarádi.

Protihroty mají dlouhou historii

Protihrot slouží na rybářském háčku k tomu, aby nedošlo k jeho snadnému uvolnění z rybího pysku v případě povolení tahu vlasce nebo nečekaných úniků ryby, spojených třeba i s divokými výskoky nad hladinu. S nejjednodušším vybavením rybářů měl protihrot své ospravedlnění a lov ryb probíhal především za účelem obživy, takže na prvním místě byla vysoká efektivita, o nějakém hájení a vracení ryb do vody zřejmě první rybáři ani neuvažovali. Úplně první háčky se zpětným hrotem se dochovaly z dob takříkajíc pravěkých, kdy materiálem ke zhotovení háčků byly nejčastěji kosti, dřevo nebo pazourek (ty dřevěné háčky se samozřejmě nezachovaly, ale některé primitivní kmeny používají háčky z trnů a tenkých větviček ještě dnes).

Protihroty na moderních háčcích

Železné a později ocelové háčky vykazovaly značnou ostrost a do měkkých rybích pysků pronikaly bez problémů, stejně tak při dostatečné razanci se dokázaly spolehlivě zaseknout i do kostnatých čelistí dravců. Protihrot má i další efekt, kterým je spolehlivé přidržení nástrahy na háčku, především co se týče hmyzu, červů a podobně. I když nastražíme například kuličku hráčku jen na špičku háčku, díky protihrotu zůstane na svém místě a ani nespadne, ani se neposune do obloučku háčku. Svého času se objevily ve snaze o šetření ryb před poškozením při vyprošťování háčku s velkým protihrotem například háčky se zvlněnou špičkou (které se ale neujaly a dnes už se s nimi prakticky nesetkáme), dále háčky s takzvanými mikrohrotky a háčky, které sice nejsou opatřeny protihrotem, ale jsou mírně zploštělé a rozšířené v místě, kde běžně bývá umístěn protihrot. Tyto typy háčků se používají i v současnosti, spolu s klasickými háčky s protihrotem a háčky, u nichž žádný protihrot není.

Co mluví pro a proti

Asi nejjednodušší je srovnání ve formě tabulky, i když pochopitelně nevystihuje všechny vlastnosti různých typů háčků, je to ale vcelku přehledná forma porovnání.

Je to tak jasné a jednoduché?

A nyní se podívejme na některé další detaily, u nichž není snadné provést srovnání. Ono třeba to zranění, způsobené bezhrotkovým háčkem a háčkem s protihrotem není zanedbatelné ani v jednom případě, pokud se jedná o větší rybu a déle trvající zdolávání. Háček s protihrotem je sice problematický na vyproštění, ale nevniká do rybí tkáně tak snadno ani hluboko, navíc u háčků bez protihrotu bývá často použit velmi tenký drát, který hrozí proříznutím pysku. Na delší špičce bezprotihrotového háčku ryba sice drží dobře, ale změny směru tahu při souboji s rybou mohu ranku také výrazně zvětšit, potom už nejde jen o čistý vpich.

Originální BL háček a háček se zamáčknutým hrotem nejsou shodné

Rozdíl je samozřejmě dán typem použitého háčku, ale u těch, které jsou přímo vyráběny jako bezhrotkové je tvar i kónus špičky řešen vhodněji, než tomu je u háčku ze kterého pomocí kleštiček, pilníku nebo jiné pomůcky uděláme bezhrotkový. Jistě, pokud má člověk doma pořádnou zásobu poměrně drahých muškařských háčků, přece je nevyhodí a nepůjde si koupit všechny nové, chce to ale vybrat jen ty které "úpravu" přečkají bez poškození deformací nebo zbytečně velkým zeslabením. Protihrot je totiž u klasického háčku vytvořen vyseknutím a tudíž v místě protihrotu dochází k oslabení drátu. U robustnějších háčků na silném, kvalitním drátu to není tak výrazné, ale jemným háčkům na nejmenší suché mušky se už po takovém zásahu moc věřit nedá. A stojí nám to za riziko ztráty třeba i trofejní ryby? Vždyť každý asi rybář ví, jak umí být paní Štěstena zlomyslná...

Pro koho se BL háčky hodí?

Své využití najdou bezhrotkové háčky určitě u muškařů, na většině pstruhových revírů jsou už Rybářským řádem vyžadovány a na těch zbývajících je to určitě jen otázka krátké doby. Ti, kdo loví na pstruhových vodách na přívlač, se na mnoha revírech setkají s omezením háčků u menších nástrah na jeden jednoháček, případně dva jednoháčky - tady je určitě použití bez protihrotu také na místě, především malý pstruh i na jednoháčku s protihrotem to má často zbytečně hned "spočítané". Muškaři používají háčky bez protihrotu i při lovu na mimopstruhových vodách, výjimku často ale bývá lov bolenů, štik a candátů, kde má na streameru protihrot určité pochopitelné oprávnění. Není však ani v takovém případě bezpodmínečnou nutností. Výhodu menšího poranění háčkem bez protihrotu určitě oceníme i při lovu nástražních rybek nebo drobných rybek, které si nechceme ponechat. Při lovu kaprů, sumců a štik na klasické vláčecí nástrahy je použití háčků s protihrotem logické, při lovu okounů přívlačí bychom si ale protihrot mohli odpustit, co myslíte?

Jak zasekávat, zdolávat a podebírat bez protihrotu

Zásek může být nepatrně méně razantní protože díky ostré špičce, která snadno proniká do tkáně, můžeme použít i o něco slabší návazec. Důležité je udržet s rybou kontakt po celou dobu zdolávání, ovšem nejít na to silou. Příliš silové zdolávání by totiž mohlo zapříčinit vyříznutí háčku z rybího pysku nebo rybu přinutit k divokým obratům a výskokům nad hladinu, kdy je velká pravděpodobnost uvolnění háčku. Menší rybu snadno uvolníme z háčku bez podebírání, větší navedeme nad podběrák až v době, kdy už bude dostatečně unavená, podběrákem ji nemůžeme ve vodě "nahánět". Jemnou špičku háčku je třeba průběžně kontrolovat, otupená nebo uhnutá zásek značně ztíží nebo dokonce úplně znemožní. Ale chytání s háčky bez protihrotu má určitě budoucnost, nebojte se ho vyzkoušet a nevyhýbejte se mu.