Háček je základ

Ačkoli jsou mnohé z těchto věcí téměř nepatrné a snadno by se daly přehlédnout, bez nich by to nešlo...nebo jen velmi komplikovaně. Nezbytných rybářských drobností samozřejmě pro začátek nepotřebujeme mnoho, ale všechno bude jednodušší, když je budeme mít po ruce. Začněme tedy háčkem, který je vlastně určitým symbolem sportovního rybaření a je jednoduše nepostradatelnou součástí sestavy pro jakoukoli rybolovnou techniku.

Háček je samozřejmě asi nejdůležitější

Jaké háčky budete do začátku potřebovat? Pochopitelně by to mělo být několik typů v různých velikostech a v dostatečném počtu. Háčky se rozlišují číslovanou stupnicí (ovšem ani to není stoprocentní, od různých výrobců se mohou velikostí odlišovat). V zásadě se vychází ze STARÉ STUPNICE (Redditch) (kdy háčky mají tím vyšší číslo, čím jsou menší) nebo ze STUPNICE NOVÉ (Kendall), u níž vyšší číslo označuje i větší háček. To chce háčky (u nichž známe označení od výrobce) vzít zpočátku do ruky a prohlédnout si je, potom se v nich vyznáte lépe. Muškařské háčky (s očkem) se označují podle staré stupnice.

• S háčky bez lopatky a očka už se prakticky nesetkáte, vyrábějí se jen jako speciály pro vázání velkých lososových mušek, dříve se navazovaly na vlasec nití a spoj se lakoval
• Háčky s lopatkou jsou asi nejběžnějším typem, bývají levné a pokud je umíme správně navázat, dobře drží, výhodou je i to, že vlasec z nich vychází rovnoběžně s ramínkem háčku
• Háčky s očkem jsou původně určeny především pro vázání umělých mušek, ale kvůli snadnému navazování se v současné době používají prakticky ve všech rybářských disciplínách
• Dvojháčky a trojháčky se používají na vláčecích nástrahách a pro lov na živou rybku, rybáři od nich postupně upouštějí, protože při jejich použití dochází často k výraznému poškození ryb

Použitý drát ovlivňuje hmotnost háčku i jeho pevnost. Pro chytání na křehké, malé nástrahy (patentky, hnojáčky, bílé červy a pod) se používají nejčastěji právě háčky z tenkého drátu. Pro lov větších ryb a při použití větších nástrah raději sáhněte po důkladných háčcích ze silnějšího drátu, v obloučku výrazně zploštělé, které se jen tak nezlomí ani nenarovnají. Tvar háčku je mnohdy velmi rozmanitý, záleží na konkrétním určení.

Tip: Jak se navazují různé typy háčků a spoustu dalších praktických uzlů nejen pro rybáře najdete v naší rubrice: https://www.zachytame.cz/uzly.

Jak je to s protihrotem?

Protihrot slouží k tomu, aby háček lépe držel po záseku v rybím pysku a neuvolnil se ani při výskocích ryby nebo krátkodobém snížení tahu. Navíc na nich nástraha velmi dobře drží a nesklouzne. V současné době ale jsou tyto háčky na ústupu, na mnoha revírech už je jejich používání dokonce zakázáno Bližšími podmínkami nebo Dodatky k Rybářskému řádu. Háčky bez protihrotu nepoškozují tolik rybu při uvolňování háčku a navíc je snadno vyprostíme i ze síťky podběráku, podšívky vesty nebo v nejhorším případě i zapíchnuté v prstu nebo jiné části těla. Háčky bez protihrotu jsou, jednoduše řečeno, celosvětovým trendem moderních sportovních rybářů. Mají ovšem také jednu nevýhodu, protože snadno pronikají poměrně hluboko, mohou menší ryby poranit hlubokým průnikem špičky do citlivých částí hlavy.

Jak háčky správně uložit

K vodě nosíme háčky v menším množství v plastových krabičkách s dobrým a spolehlivým uzavíráním, aby se nám nevysypaly do batohu, do kapsy nebo u vody do trávy. Lepším řešením bezesporu je zapíchat háčky do korkové nebo pěnové podložky a teprve potom umístit do krabičky. Zaberou tak minimum místa, budeme v nich mít přehled a hlavně se při pohybu v krabičce neotupí jejich špičky o další háčky! Taková špička háčku je totiž strašně důležitá a mnohdy na ní závisí spolehlivost i úspěšnost záseku. Navázat háček dokáže dobrý rybář během chvilky, ale raději nejprve věnujte nácviku nějaký čas doma a výsledný spoj vždy kontrolujte. Začínejte s většími háčky a brzo si poradíte i s těmi titěrnými. Navíc se můžete setkat i s tím, že rybáři, lovící na plavanou, si často přinášejí k vodě už hotové celé návazce s háčkem, zátěžemi i splávkem. To ale není kvůli tomu, že by malý háček u vody nezvládli navázat, ovšem vyvážit jemný plavačkový splávek nějakou chvíli potrvá a když je zrovna zakrmeno, ryby při chuti a dojde k utržení koncové sestavy, byla by to zbytečně velká ztráta času. Dvojnásob to samozřejmě platí pro závodníky, kterým je každá vteřinka drahá.

Doma můžeme mít háčky uloženy v krabičkách nebo zásobnících, při vyndávání použijeme pinzetu nebo ještě lépe poslouží malý magnet. Pokud totiž háčky jen leží v klidu, nedochází k jejich pohybu a špičky nejsou ohroženy. Háčky různých druhů a velikostí nemíchejme dohromady, raději si kupme větší zásobník, jinak dopadneme jako pohádková Popelka a budeme je zdlouhavě přebírat při hledání určitého typu nebo velikosti.

Vždy v suchu! Tak by se dalo jednoduše vyjádřit základní pravidlo pro uchovávání háčků. Jakmile se namočí podložka, v níž jsou háčky zapíchnuty nebo se voda či jen vlhkost dostane do krabičky s uloženými háčky, je třeba okamžitě háčky vysušit a případně i zakonzervovat trochou oleje. Jinak voda brzo začne působit korozi a háček pozvolna ztrácí svou pevnost i ostrost. Jedná se o nepatrné změny, takže pouhým okem je nezjistíme, museli bychom použít mikroskop (a ten k výbavě rybářů tak nějak moc nepatří). Když se na háčcích objeví zahnědlá místa, je už pozdě. I háčky a víceháčky vláčecích nástrah je třeba vždy po skončení lovu důkladně zkontrolovat a osušit.

Mořská voda je pro háčky pohroma! Nejen pro háčky - je velmi agresivní a dokáže poškodit i naviják, prut a další výbavu - platí to i pro háčky, u nichž je uvedeno, že jsou určeny pro mořský rybolov. Vždy je po chytání důkladně omyjeme ve sladké vodě.

Ostrá špička - co dělat, když se ztupí?

Jak háček v případě potřeby nabrousit? Jistě, je to možné, berte to ale spíš jako nouzové a dočasné řešení, po návratu domů háček raději vyřaďte. Pokud se jedná o háček nebo dvou - či trojháček na vláčecí nástraze, i v takovém případě je výměna mnohem jistějším řešením. Ke ztupení háčku může dojít mnoha způsoby. Například při vázce nebo jen při chvilkovém zachycení. U háčku málokdy poznáme, nakolik se jedná o ztupení a zda není ulomená špička (často ostřená speciálním chemickým postupem). Když vidíme ohnutou špičku, pokusy o narovnání jsou většinou špatnou volbou, takovému háčku už původní kvalitu o ostrost prostě nenavrátíme. Na broušení u vody jsou dostupné ploché i žlábkové brousky v mnoha provedeních.