Feeder a picker za teplých dnů
28. 08. 2024
Blíží se nám výraznější oteplení, alespoň podle kalendáře a meteorologických předpovědí.
Blíží se nám výraznější oteplení, alespoň podle kalendáře a meteorologických předpovědí. No, doufejme, že to nebudou nějaká tropická horka, ale za teplejší počasí je většina rybářů po zimním čase určitě ráda. Aktivita ryb se s oteplující vodou zvyšuje a když se ryby víc shánějí po potravě, máme také jistě větší naději na pěkný úlovek. Navíc u vody už přece jen můžeme trávit víc času a nežene nás domů brzké smrákání ani nepříjemný chlad. Takže rybáři ožívají a počet vycházek se začíná zvyšovat. Feeder je pro období jara a blížícího se léta jednou z velmi účinných technik, která nám umožní zažít u vody kouzelné chvíle...
Než se pořádně oteplí
Na přelomu dubna a května už je povrchová voda výrazně teplejší, ovšem v hloubce to ještě tak výrazně znát není. Voda sice cirkuluje, především v rychleji tekoucích místech, poklidné stojáky se ale budou prohřívat pomaleji. Ryby tedy při hledání potravy během dne často vyjíždějí na hranici mělčiny a hlubší vody nebo dokonce přímo do mělčích míst. Tam je najdeme téměř s jistotou, ovšem mnohdy jen po několik hodin z celého dne. Za slunečných dnů jsou ryby často k zastižení nedaleko od břehu v mělké vodě, musíme být ale velmi opatrní, protože stačí poplašit několik menších rybek a jejich úprk do bezpečné vzdálenosti je varovným signálem i pro ty větší, na které máme spadeno. takže držet se dál od břehu je určitě dobrý nápad, především tam, kde je břeh otevřený, bez porostů křovin nebo stromů a silueta rybáře se výrazně odráží od pozadí. Ani s feederem nebo s pickerem totiž nemusíme vždy lovit na maximální odhoz "kam až to půjde", při správné volbě místa se můžeme více záběrů dočkat pouhých několik metrů od břehu. Na kratší vzdálenost se navíc mnohem snadněji krmí a také nahazovat můžeme s větší přesností. Jen musíme být opatrní s razancí záseku, na krátkou vzdálenost nedochází ani u jinak poměrně pružného vlasce k většímu průtahu a sebelépe seřízená brzda při moc silném a razantním záseku situaci zpravidla nezachrání.
Kam se vydat
Vždycky musíme vycházet z charakteru revíru a podle něj volit lovné místo. Celoročně k nejlepším místům patří na stojatých i tekoucích vodách přítoky a místa s terénními zlomy nebo přírodními překážkami, na tekoucích vodách k tomu ještě připočtěme klidnější tahy v podjezí a úplavy za velkými překážkami v korytě, ani klidná místa v nadjezí bychom neměli přehlížet.
Feeder a picker jsou to samé...nebo nejsou?
Sáhnout po klasickém feederu, nebo vyzkoušet jemnější picker? Rybáři už jsou takoví, že většinou nechtějí přiznat, že něco neznají nebo některému pojmu moc nerozumějí, takže rozdíly mezi pickerem (správně tedy označení zní "winklepicker", ale většina rybářů si to zkracuje) přehlížejí nebo tvrdí, že je to vlastně to samé. No, oni tedy mají svým způsobem pravdu, ovšem určitý rozdíl tu je. Jaký?
Názvem "winklepicker", zkráceně "picker" se označují ty nejjemnější feederové pruty, vyráběné v délce od 240 do 300 centimetrů, určené pro vrhací zátěž přibližně od 5 do 50 gramů a s těmi nejcitlivějšími chvějivými špičkami. Špičky bývají vyměnitelné a není to kvůli případnému zlomení, je to pro spolehlivé rozeznání i toho nejjemnějšího záběru. Ty nejjemnější nesou označení 0,5 oz (unce) a další mají nejčastěji značení 1 a 1,5 oz. Jemná špička je vhodná při použití lehkého krmítka a malých nástrah, především pak pro stojatou vodu. Špičky střední tvrdosti jsou vhodné pro těžší krmítka, větší nástrahy a pro lov ve stojaté nebo mírně táhnoucí vodě, se špičkou 1,5 oz už můžeme použít i větší nástrahu a spolehlivě bude signalizovat záběr i v silnějším proudu.
S pickerovými pruty lovíme většinou na kratší vzdálenost (okolo 15 až 20 metrů), pro delší hody sáhneme raději pro feeder s vyšší odhozovou hmotností. V zásadě se pickery hodí především pro chytání drobnějších bílých ryb (plotic, cejnků, perlínů, karasů, línů apod.), v případě potřeby si ale s trochou citu a trpělivosti poradíme i s vekou, silnou rybou, například s několikakilovým kaprem. Rozhodně to nejsou pruty jen pro zimní lov, jak někteří rybáři tvrdí.
Výběr krmítek
Pro lov s pickery i s běžným feederem volíme buď běžná krmítka, nebo krmítka typu method. Každý typ má své přednosti i nějaký ten nedostatek, buď můžete k vodě s sebou nosit oba typy, nebo časem jednomu z nich začnete dávat přednost, to je jen a jen na vás. V proudné vodě je vhodné použít plochá nebo hranatá krmítka, protože nemají tendenci "kutálet " se působením proudu po dně a spolehlivě zůstanou tam, kam je nahodíte. Běžná gramáž krmítek je od 20 do 50 gramů, pro daleké odhozy lze (s vhodným prutem) použít i krmítka o hmotnosti 80 až 100 gramů, pokud je to opravdu zapotřebí. Nahazujete-li ale na menší vzdálenost, použijte raději krmítka menší, nenadělají takový rozruch a k nalákání ryb bohatě postačí.
Klasická krmítka jsou vyráběna v podobě klece nebo spirály, do které namačkáme krmnou směs a ta se pozvolna vyplavuje, krmítka typu method bývají plochá, zespoda mají zátěž a shora žebrování nebo podobný profil, do kterého je možné namačkat pomocí formičky krmnou směs. Krmítek existuje nepřeberný počet typů, ale všechny vycházejí z těchto dvou základních principů. Mnozí rybáři si dokonce krmítka vyrábějí sami.
Dva pruty a na každém něco jiného?
Lovit na dva pruty, nebo jen na jeden? Kombinovat lov na feeder s další rybolovnou technikou je sice možné, ale sledování chvějivé špičky a čihátka nebo dokonce splávku na druhém prutu bývá docela náročné. Člověk se prostě pořádně nesoustředí ani na jedno a přijdeme tak často o nějaký ten záběr. Pokud nahodíme dva feederové pruty a umístíme je vedle sebe, můžeme obě špičky sledovat současně a je to značně jednodušší. Někdy dokonce stačí nahodit jeden prut a máme co dělat, abychom stíhali záběry zasekávat, potom není nutné za každou cenu lovit na dva pruty, větší soustředění nám v případě aktivity ryb pomůže "nepropást" ani ty nejjemnější záběry. Ovšem pokud ryby moc aktivní nejsou, je druhý feederový prut přínosem, protože můžeme současně vyzkoušet různé krmné směsi a nástrahy.
Krmení je důležité
Už sám název této rybolovné techniky (FEED = v angličtině "krmit") jasně naznačuje, že bez krmení by to asi nešlo. Krmítko je nedílnou a mimořádně důležitou součástí sestavy, díky tomu, že dopadne nedaleko nástrahy, stahuje ryby přesně do míst, kam je potřebujeme přilákat. V chladnější vodě je třeba použít krmnou směs s intenzivnější pachovou složkou, s oteplující se vodou dochází k rychlejšímu šíření pachů ve vodě a aromatická složka krmení nemusí být tedy tak intenzívní. Dále by krmná směs měla obsahovat určitě i nutričně zajímavé látky, které ryby zaujmou. Hrubá složka pomáhá držet směs pohromadě a brání jejímu rychlému "rozebrání" drobnějšími rybkami, důležitá je i barva krmení, která může rybám usnadnit vyhledání návnady. Všeho ale s mírou, rozhodně ani s jednou ze složek to nesmíme přehnat!
Krmná směs trochu podrobněji...
Výše zmíněná hrubá složka je důležitá především při lovu kaprů a dalších větších kaprovitých ryb. Příliš jemná krmná směs by byla rychle odplavena proudem nebo by ji rozebraly všetečné drobné rybky. Když použijeme hrubší části, zůstane vždy něco na lovném místě a to potřebujeme.
Bezesporu jednou ze základních složek krmných směsí je PARTIKL, která se nabalí na hrubší složku a pozvolna se uvolňuje, takže ryby láká. Co doporučit? Osvědčuje se například drcená kukuřice, konopné semínko, obiloviny, strouhané ořechy, nadrcené pelety nebo boilies. Pokud si partikl předem naložíme, použijeme k rozmíchání krmné směsi samotný nálev, který je vhodným způsobem aromatický a dobře může nahradit drahé přídavné složky.
Potřebujeme-li výraznější vůni, docílíme jí u krmné směsi použitím PACHOVÝCH SLOŽEK, které se dobře šíří i v chladnější vodě a tedy i v hlubších místech bez výraznějšího proudění. S pachovými atraktory a dipy ale zacházejme opatrně, v tomto případě je třeba mít vždy na zřeteli, že všeho moc spíš škodí, raději je tedy dávkujme jen velmi opatrně!
BAREVNÁ SLOŽKA hraje také významnou roli, protože mnohé z kaprovitých ryb se při vyhledávání potravy (především v čisté vodě) řídí i zrakem. To platí o kaprech, ploticích, cejnech a dalších, zatímco například při lovu línů není barva krmení ani nástrahy zdaleka tak důležitá jako pachová stopa. Volíme tedy složky, které jsou barevně kontrastní k zbarvení dna. Běžně velmi dobře viditelná je červená a žlutá barva, na světlém písčitém dně potom skvěle fungují i tmavé barvy (tmavě hnědá, tmavě zelená i černá).
Do krmení bychom vždy měli přimíchat i určité množství toho, co dáme na háček, tedy například nasekané rousnice, hnojáčky, pečivo, boilies (stačí zlomky), kukuřici nebo těstoviny a podobně.
Taktika
Pokud nemáme záběry, vyplatí se po deseti až patnácti minutách přehodit, můžeme mít předkrmeno několik odlišných míst a zkoušet, kam se nám ryby podařilo stáhnout. Tedy například poblíž břehu, u rákosí, u ostrůvku, za přírodní překážkou nebo ve vzdálenosti maximálního možného odhozu. Prostě ty ryby občas musíme hledat. Pokud konečně začnou brát, lovné místo a nástrahy ani krmení neměníme, využijme jejich zájmu a pořádně si to užijme. S feederem nebo pickerem se u vody prostě člověk nenudí.
Komentáře Feeder a picker za teplých dnů