Inzerovat zde
Inzerovat zde

Dunaj - Odra - Labe aneb jsme proti výstavbě

11. 11. 2020
Rybářskou veřejnost znepokojila zpráva o tom, že Vláda v průběhu října tohoto roku schválila realizaci prvního úseku kanálu Dunaj – Odra – Labe.

Inzerovat zde

Rybářskou veřejnost znepokojila zpráva o tom, že Vláda v průběhu října tohoto roku schválila realizaci prvního úseku kanálu Dunaj – Odra – Labe. Tato první fáze, propojující Odru s Dunajem, by podle Českého rybářského svazu přinesla obrovskou ekologickou zátěž a ohrožení nejen regionu, ale bezmála celého ekosystému vodních toků v ČR. Pojďme se podívat na vývoj tohoto projektu podrobněji.

První etapa má vést po řece Odře v úseku mezi Ostravou a státní hranicí s Polskem a počítá s rekonstrukcí sedmi silničních a jednoho železničního mostu, vybudováním 2 plavebních komor a přístavu ve Svinově. Očekávaný rozpočet na tuto fázi je 15 miliard Kč. Stavba by mohla začít již v roce 2030; pokračování zbylé části kanálu, který má podle studie proveditelnosti stát 586 miliard, je zatím nejisté.

Proti výstavbě tohoto megalomanského projektu se postavila celá řada institucí, které zpochybňují nejen ekonomickou návratnost celé akce, ale také upozorňují na tendenční a zavádějící dokumentaci (zejména Studii proveditelnosti), která tento projekt provází. V říjnu tohoto roku se proti realizaci postavili také odborné společnosti a akademická pracoviště ve společném Prohlášení k zahájení přípravy plavebního koridoru Dunaj-Odra-Labe.

Negativní stanovisko k realizaci projektu zastává dlouhodobě také Český rybářský svaz, jehož zástupci rovněž zpochybnili účelnost tohoto projektu v rámci veřejného slyšení Senátu ČR k tomuto tématu v červnu 2019. Důvody, proč je stanovisko ČRS konzistentně negativní, jsou zejména tyto:

  1. Hrozící fragmentace říčního kontinua (říční plavba si vyžaduje budování a údržbu jezů, které dělí řeku na sérii malých „rybníků“).
  2. S tím související ohrožení migrace ryb (jak po proudu, tak proti proudu, tím pádem ohrožení genetické diverzity rybích společenstev (inbreeding) a všech s migrací svázaných ryb (úhoř říční, pstruh mořský, losos obecný).
  3. Nevratná ztráta proudnosti (druhově pestrá společenstva původních, ekologicky a hospodářsky cenných reofilních (proudomilných) druhů ryb budou postupně nahrazovat ekologicky méně cenná společenstva několika odolných druhů ryb, které převážně kolonizují stojaté a pomalu tekoucí vody). Se ztrátou proudnosti zmizí také mnohá trdliště.
  4. Nepříznivý sklon a materiál břehů (prudce se svažující břehy jsou nevhodné pro odrůstání plůdku ryb, těžké kamenné záhozy naopak svědčí invazním druhům hlaváčů).
  5. Velká hloubka kanálu, udržovaná prohrábkami dna (snižuje proslunění vodního sloupce, tím pádem snižuje primární produkci (rostlinnou) a na ní vázanou sekundární produkci (např. produkci ryb).
  6. Nedostatek stanovišť z důvodu regulovaných břehů a prohrábek dna (snížení úkrytové kapacity zvyšuje šance rybožravých predátorů a vede k boji ryb o stanoviště u druhů vázaných na úkryty).
  7. Lodní doprava přispívá k urychlení invaze nepůvodních druhů zejména hlaváčů, kteří cestují jako „černí pasažéři“ přichycení na trupu lodí.

Pokud by se projekt nezastavil v první fázi a pokračoval propojením všech tří povodí Dunaje, Odry a Labe, pak by z pohledu rybářství jednoznačně hrozilo:

  1. Vysoké riziko bleskového přenosu infekčních chorob ryb mezi povodími, včetně zvláště nebezpečné koi herpes virózy, která znamená okamžitý úhyn většiny obsádky kapra.
  2. Jednoznačné riziko přenosu parazitů mezi povodími.
  3. Velké riziko rychlého šíření invazních druhů ryb a dalších invazních na vodu vázaných živočichů a rostlin (jež je v rozporu s postupem EU proti invazním nepůvodním druhům).

Z výše uvedených důvodů jsme nuceni nadále konstatovat, že Český rybářský svaz nesouhlasí se záměrem realizace projektu D-O-L, ani v rámci jeho první fáze; předloženou Studii proveditelnosti nepovažujeme za dostatečný podklad, který by věrohodně rozptýlil obavy z obrovských ekologických rizik, které propojení jednotlivých povodí jednoznačně představují.

Tyto argumenty vedly rovněž k tomu, že Český rybářský svaz,.z.s. se připojil v průběhu října letošního roku ke společnému Prohlášení odborných společností a akademických pracovišť k zahájení přípravy plavebního koridoru Dunaj-Odra-Labe

O dalším vývoji v této záležitosti Vás budeme průběžně informovat.

 

 Vývoj projektu D-O-L

První historické zmínky o plánu propojit tato povodí nalezneme už ve 14. století za vlády Karla IV. V té době byla hlavní motivací možnost rychlejšího dovozu zboží hlavně z italských Benátek. Postupem času myšlenku oprášili také král Ferdinand III. (17. století), s návrhy projektů se můžeme setkat také v osmnáctém a devatenáctém století. Ve druhé polovině 19. století dokonce projekt propojení Dunaje s Odrou schválily obě komory vídeňského parlamentu – naštěstí zasáhla hospodářská krize a projekt byl hlavně díky obrovským investičním nákladům zastaven.

V průběhu dvacátého století se myšlenka na propojení povodí opět vrátila, jeho zastáncem byl i Tomáš Baťa; po jeho smrti v roce 1938 pokračoval v plánech na propojení jeho syn, který se mimo jiné podílel na výstavbě tzv. Baťova kanálu, propojujícím Otrokovice a Rohatec.

Nadšenými zastánci kanálu byli také zástupci Třetí říše – během 2. světové války v něm viděli strategickou cestu propojení anektovaných území. Na sklonku války byly z pochopitelných důvodů práce ukončeny. O potřebě propojení je nicméně přesvědčena i Evropská unie; v přístupovém dokumentu, na jehož základě v roce 2003 ČR vstoupila do EU, je projekt D–O–L zahrnut do výhledové dopravní sítě členských států.

Po roce 2010 proběhla celá řada jednání; mezi nejdůležitější milníky patří:

13. ledna 2010 – Hospodářský výbor PSP ČR přijal usnesení ve kterém doporučil Ministerstvu dopravy, Ministerstvu pro místní rozvoj a Ministerstvu životního prostředí, aby pokračovala v územní ochraně víceúčelového vodního koridoru Dunaj – Odra – Labe. Žádá příslušné ministry, aby ve vzájemné dohodě rozhodli o přípravě a financování tohoto koridoru.

2. února 2010 – Vláda ČR přijala Návrh krátkodobých opatření pro východiska z krize a řešení jejích důsledků. Na jednání Rady hospodářské a sociální dohody České republiky 2. února 2010 se vláda se sociálními partnery shodla na 38 bodech, které mohou napomoci ke zlepšení ekonomicko-sociálního prostředí v ČR a nastartování ekonomického růstu. Mezi těmito prioritami je bod č. 15 týkající se výstavby plavebních stupňů na Labi 

24. května 2010 – Vláda ČR schválila návrh Ministerstva pro místní rozvoj, který se týká způsobu další územní ochrany koridoru průplavního spojení Dunaj–Odra–Labe. Území bude nadále chráněno formou územní rezervy v územně plánovacích dokumentacích, a to do doby dalšího rozhodnutí vlády ČR v této věci.

19. ledna 2011 – Vláda ČR schválila návrh Ministerstva dopravy, který se týká prověřování potřebnosti průplavního spojení Dunaj–Odra–Labe. Usnesení vlády ČR č. 49/2011 ukládá ministru dopravy pokračovat ve spolupráci s 1. místopředsedou vlády a ministrem zahraničních věcí v prověřování potřebnosti průplavního spojení Dunaj–Odra–Labe a v projednání koridoru tohoto průplavního spojení s představiteli Polské republiky, Rakouské republiky, Slovenské republiky, Spolkové republiky Německo a s Evropskou komisí, včetně signatářů Evropské dohody o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu (Dohoda AGN) (přístupová smlouva a Transevropská dopravní síť /TEN-T/), s cílem posoudit v úplných evropských souvislostech problematiku jeho možné realizace, přepravní účinnosti a investiční náročnosti jednotlivých větví a předložit vládě do 31. prosince 2013 informaci o výsledcích tohoto prověření.

Území bude nadále chráněno formou územní rezervy v územně plánovacích dokumentacích, a to do doby dalšího rozhodnutí vlády ČR v této věci. Na základě tohoto vládního usnesení připraví Ministerstvo dopravy ČR studii proveditelnosti projektu vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe.

15. prosince 2011 – Dne 15. prosince 2011 schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR Usnesení č. 948/2011 k Labské vodní cestě. V usnesení se uvádí, že Poslanecká sněmovna: I. pokládá rozvoj vodních cest v České republice za strategickou příležitost z hlediska národohospodářského i regionálního rozvoje České republiky.

27. ledna 2013 – Nově zvolený prezident České republiky Miloš Zeman při svých prvních telefonních rozhovorech se svým slovenským a polským protějškem vyjádřil zájem na posílení vzájemných vztahů mezi státy, zejména v rámci projektu vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe.

2.–3. dubna 2013 – Prezident Miloš Zeman jednal s předsedou Evropské komise José Manuelem Barrosem během jeho návštěvy v souvislosti s vyvěšením vlajky EU o projektu vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe v rámci transevropských dopravních sítí. 

24. dubna 2013 – Prezident Miloš Zeman při návštěvě Rakouska jednal o projektu D–O–L s rakouským prezidentem Heinzem Fischerem a prezidentem Rakouského hospodářské komory Christophem Leitlem, který ujistil prezidenta Zemana s podporou vodního koridoru D–O–L.

24. května 2013 – Prezident Miloš Zeman ve Varšavě na ekonomickém fóru prohlásil, že by se polský Štětín mohl stát po vybudování vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe jedním z hlavních českých přístavů. Polsko chce z Odry učinit dopravní tepnu, která bude součástí severo-jižního dopravního koridoru v Evropě.

2. srpna 2013 – Vláda premiéra Jiřího Rusnoka uvádí mezi svými prioritami v oblasti dopravy: Vláda bude usilovat o vytvoření předpokladů pro dosažení splavnosti Labe. Vláda zajistí zpracování komplexní studie proveditelnosti a SEA vodního koridoru D–O–L. Vláda bude usilovat o zajištění nezbytných dohod ve věci tohoto díla s relevantními sousedními státy. Vláda vytvoří předpoklady pro způsobilost tohoto projektu k financování z prostředků z fondů EU.

1. září 2013 – Ministr dopravy Zdeněk Žák oznámil, že 1. září 2013 byla zahájena příprava dokončení vodního koridoru D–O–L. Očekává se, že první prioritní úseky by se mohly začít realizovat do několika let. Podle harmonogramu ministerstva dopravy by vodní koridor D–O–L mohl být kompletně dokončen do roku 2039.

26. února 2014 – Na půdě Evropského parlamentu uspořádal 26. února 2014 europoslanec Vojtěch Mynář mezinárodní odbornou debatu k tématu dokončení vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe. Její součástí byla i doprovodná putovní výstava, kterou během své návštěvy plenárního zasedání zahájil prezident České republiky Miloš Zeman, dlouholetý zastánce projektu. Na závěr vernisáže prezident Zeman podepsal memorandum o rozvoji vodních cest středoevropských členů EU.

27. února 2014 – S ostrou kritikou vůči výstavbě vodního koridoru D–O–L vystoupil poradní orgán Akademie věd – komise pro životní prostředí, podle níž nemá nyní výstavba ekonomické, sociální ani ekologické zdůvodnění a opodstatnění. Komise dále uvedla, že by, podle ní, po případné výstavbě vodního koridoru D–O–L došlo ke zhoršení hospodářských výsledků již nyní málo vytěžované železniční dopravy.

12. března 2014 – Ministerstvo dopravy vedené Antonínem Prachařem pozastavilo výběrové řízení na zhotovení studie proveditelnosti k vodnímu koridoru D–O–L. Ministerstvo to zdůvodnilo nutností ověřit, jaký postoj k vodnímu koridoru zaujímají sousední státy a Evropská unie.

25. března 2014 – Ministr dopravy Antonín Prachař ujistil prezidenta republiky Miloše Zemana, že dopravní resort bude nadále hledat podporu v okolních zemích pro stavbu vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe. Resort dopravy bude postupovat přesně podle programového prohlášení vlády, které postup v tomto projektu přesně stanovuje.

26. června 2014 – Prezident republiky Miloš Zeman obdržel, v průběhu návštěvy Kraje Vysočina, osobní dopis od Rady kapitánů vnitrozemské plavby, ve kterém byl informován, že mu bylo uděleno ocenění za podporu výstavby významných vodních koridorů – cena Kapitánů vnitrozemské plavby „Držet kurz“. 

1. července 2014 – Společnost pro trvale udržitelný život vydává své Stanovisko, ve kterém nesouhlasí s případnou výstavbou vodního koridoru Dunaj – Odra – Labe a vyzývá ke zrušení trvající územní ochranou koridoru D–O–L v Politice územního rozvoje ČR a v navazující územně plánovací dokumentaci dotčených krajů, měst a obcí a v další legislativě. Stanovisko se opírá především o porovnání ekonomické reality Průplavu Rýn–Mohan–Dunaj s ekonomickými studiemi koridoru DOL a zpochybňuje reálnost těchto studií.

10. července 2014 – Ministr dopravy Antonín Prachař potvrdil, že Ministerstvo dopravy nechá zpracovat studii proveditelnost vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe. 

11. prosince 2014 – Prezident Miloš Zeman představil projekt vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe prezidentům Slovenska, Polska, Rakouska, Maďarska a Slovinska v rámci Summitu V4+2 na Pražském hradě. Projekt vodního koridoru D–O–L byl prezentován výstavou s největší mapou vodních cest České republiky. Projekt D–O–L během jednání podpořili kromě českého prezidenta, také polský a rakouský prezident.

10. března 2016 – Prezident ČR Miloš Zeman se na Pražském hradě setkal s krajskými koordinátory projektu vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe z krajů Jihomoravského, Zlínského, Olomouckého, Moravskoslezského, Pardubického, Středočeského a Ústeckého. 

15. března 2016 – Polský prezident Andrzej Duda se sešel na Pražském hradě s prezidentem ČR Milošem Zemanem a společně diskutovali o realizaci vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe. Polský prezident potvrdil, že se nová polská vláda intenzivně zaměřila na revitalizaci Oderské vodní cesty, která se má stát součástí vodního koridoru D–O–L.

30. března 2016 – Dohoda na přípravě vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe v analytické části byla podepsána mezi čínskou státní společností SINOHYDRO a českou společností DOE Europe SE na Česko-čínském ekonomickém fóru za účasti prezidenta ČR Miloše Zemana a Číny Si Ťin-pchinga.

9. dubna 2016 – Splavnost Odry, Dunaje a Labe, silniční propojení obou zemí nebo spolupráce se štětínskou námořní vysokou školou byla hlavní témata jednání mezi českým ministrem dopravy Danem Ťokem a jeho polskými protějšky, ministrem námořního hospodářství a vnitrozemské plavby Markem Gróbarczykem a ministrem infrastruktury a výstavby Andrzejem Adamczykem. Ministři se při jednání ve Varšavě shodli, že projekt D–O–L je pro Českou i Polskou republiku důležitým projektem, na kterém mohou spolupracovat.

31. ledna 2017 – Ministři ČR, Polska a Slovenska podepsali ve Varšavě memorandum o přípravě vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe. 

31. ledna 2018 – Ministerstvo dopravy uvedlo, že studie proveditelnosti vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe prokázala ekonomickou návratnost projektu. Ministerstvo mj. uvádí: „Projekt vodního koridoru propojující řeky Dunaj, Odra a Labe je ekonomicky efektivní z pohledu dopravního, vodohospodářského, energetického i rekreačního. Lepší hodnocení má samotné propojení Dunaje s Odrou ve výši investice 281 miliard Kč, celý projekt Dunaj–Odra–Labe by dosahoval výše investice až 582 miliard korun.“

12. června 2019 – RNDr. Naďa Johanisová, Ph.D z Masarykovy univerzity v Brně vydává Stanovisko ke Studii proveditelnosti koridoru Dunaj–Odra–Labe. Ve svém posudku shrnuje hlavní závěry ekonomické analýzy a detailně rozebírá její metodologické i obsahové nedostatky. Ze stanoviska předběžně vyplývá, že „koridor D–O–L ani O–L nejsou společensky přínosnou stavbou a socioekonomicky se nevyplatí“

28. listopadu 2019 – Deník N informuje, že předběžná verze Národního investičního plánu s výstavbou koridoru D–O–L nepočítá.

5. října 2020 - Vláda ČR schvaluje vybudování první části vodního koridoru Dunaj – Odra – Labe (DOL).

Rybostroj Zděněk Řeřucha Šéfredaktor Zachytame.cz

Sdílet tento článek

Inzerovat zde

Komentáře Dunaj - Odra - Labe aneb jsme proti výstavbě

Zatím nebyl vložen žádný komentář. Buďte první!

Vložit první komentář