Inzerovat zde
Inzerovat zde
Inzerovat zde

Duhák a Pstruh potoční nejsou stejní

14. 11. 2016
Pokud se řekne pstruh, někdo si ještě vybaví dobrodružné šmátrání pod břehem nebo kradmé plížení kolem potoka, chytání na zahnutý špendlík a lískový prut s věčným ohlížením, zda nejde náhodou nějaký rybář nebo dokonce porybný.

Inzerovat zde

Pokud se řekne pstruh, někdo si ještě vybaví dobrodružné šmátrání pod břehem nebo kradmé plížení kolem potoka, chytání na zahnutý špendlík a lískový prut s věčným ohlížením, zda nejde náhodou nějaký rybář nebo dokonce porybný. V tom případě určitě jde o pstruha potočního, naši původní rybu, která, bohužel z nejrůznějších důvodů stále rychleji mizí z českých toků. Pokud se někomu vybaví spíš ryba, kterou zná z chladicích pultů obchodů nebo ze soukromých revírů smíšeného typu, zřejmě jde o pstruha duhového neboli "duháka". Ten je původem z Ameriky, k nám byl dovezen už koncem devatenáctého století z Německa, po prvních nepříliš úspěšných pokusech o vysazení do tekoucích vod byl chován především v průtočných nádržích a ve výše položených rybnících s chladnější vodou. Dnes je to jedna z nejčastěji vysazovaných a lovených sportovních ryb. Protože jeho odchov je poměrně snadný, je násada snadno dostupná i v lovné velikosti.

Kde je najdeme

Pstruh potoční je schopný obývat i malé, hodně studené a na potravu poměrně chudé horské či podhorské toky s dostatečnou možností úkrytu, v takových podmínkách pochopitelně nedorůstá trofejních rozměrů, ale lov nádherně vybarvených a bojovných ryb v nedotčené přírodě je rozhodně úžasným zážitkem. Velmi dobře se přizpůsobuje i ve větších řekách, díky vypouštěné prokysličené chladné spodní vodě potom skvěle prosperuje také v sekundáních pásmech pod přehradami, kde se můžeme setkat občas s trofejními rybami. Co je to vlastně takový opravdu trofejní potočák? Musíme vždy vycházet z podmínek, ve kterých ryba žije. Pokud na malém potoce najde vhodné místo a "zabydlí se", může dosáhnout velikosti přes čtyřicet, vzácně i přes padesát centimetrů, ovšem potom je už postrachem celého úseku, kde velký pstruh nelítostně loví především rybky, včetně příslušníků vlastního druhu. Ovšem v takových menších tocích je i pstruh kolem pětatřiceti centimetrů skutečně hodnotným úlovkem. Ve velkých řekách a v údolních nádržích dorůstají občas pstruzi potoční i kolem šedesáti centimetrů, ojediněle se uloví jedinci ještě větší, ovšem takový úlovek chce nejen hodně trpělivosti, zkušeností ale i pořádnou dávku příslovečného rybářského štěstí.
Pstruh duhový není zdaleka tak náročný na čistotu vody jako jeho evropský příbuzný, snese dobře i případný zákal a vyšší teplotu vody, díky tomu bývá často přisazován právě do revírů se smíšenou obsádkou, kde kaprovité ryby často při hledání potravy víří kal ze dna. Krátkodobě mu nevadí ani snížený obsah kyslíku, který pro pstruha potočního na menších vodách bývá v období letního nedostatku vody a vysokých teplot často kritický. Nevyhledává ani úkryty a po vysazení se většinou drží v hejnu, u nás se ale až na vzácné výjimky přirozeně nerozmnožuje, tyto návyky si proto přináší z prostředí umělého odchovu. Rybářští hospodáři mu občas vyčítají tendenci k opouštění stanoviště a migraci směrem po proudu, takže odrostlí duháci se potom chytají až na mnoho kilometrů vzdáleném, často mimopstruhovém úseku.

Čím se živí a co jim nabídneme

Oba druhy pstruhů vyhledávají prakticky stejný typ potravy, což vede i k mnoha rozepřím mezi rybáři, zda je vysazování pstruhů duhových do našich revírů vhodné, dochází totiž často k výrazné potravní konkurenci, na což mnohdy původní pstruh potoční doplácí a je vytlačován. Proto by vysazování pstruha duhového mělo probíhat s rozmyslem a měl by být prioritně nasazován do revírů, kde si nebude s původním pstruhem konkurovat, tedy do přehrad s chladnou vodou, do úživných větších řek a do toků, kde se pstruh potoční z nejrůznějších důvodů neudrží, zatímco duhák tady bude žít bez problémů. Jejich potravou jsou především larvy vodního hmyzu, drobní vodní živočichové a u vzrostlejších jedinců i drobné rybky. Pstruh duhový se navíc brzo naučí vyhledávat a konzumovat i rostlinné a těstovinové nástrahy, po vysazení je z odchovu zvyklý vrhat se na všechno, co dopadne do vody nebo proud unáší, na to ostatně mnozí čerstvě vysazení pstruzi doplatí.

Zbytečné pohrdání duhákem

Tahle ryba se často stává rybářovým úlovkem a končí na pánvičce, aniž by si lovec úlovku nějak příliš cenil. Je to, bohužel, tak trochu dáno tím, že duháci jsou vysazováni na pstruhové (a často i mimopstruhové ) revíry coby "obětní ryby" pro ty, kteří si chtějí ze pstruhovky odnést rybu. Ano, podle rybářského řádu a s jeho dodržením na to pochopitelně mají nárok, proto je určitě lépe, když si vezmou duháka, který je v revíru snadno nahraditelný, na rozdíl od pstruha potočního. Ovšem za to pstruh duhový přece nemůže, že je uloven dřív, než se stačil "rozkoukat a zdivočet". Takzvané "divoké ryby", které už jsou v řece nebo jezeře několik měsíců či dokonce let, to je úplně jiné chytání. Zkušený domestikovaný duhák dokáže být ještě plašší a vybíravější než pstruh potoční a ulovit takovou rybu, to už je o něčem jiném.

Připojené obrázky

Rybostroj Zděněk Řeřucha Šéfredaktor Zachytame.cz

Sdílet tento článek

Inzerovat zde

Komentáře Duhák a Pstruh potoční nejsou stejní

Zatím nebyl vložen žádný komentář. Buďte první!

Vložit první komentář