Drsek větší

Je mnohem větší než drsek menší, dorůstá velikosti až 48 centimetrů. Obvykle je velká ale pouze 15 cm. Má protáhlé a vřetenovité tělo a dlouhý ocasní násadec. Hlava je na temeni šupinatá až po špičku rypce. Břicho je až k řitnímu otvoru bez šupin.

Inzerovat zde

Původní pouze ve větších řekách dunajského povodí
Celoročně hájený
Minimální lovná délka: nemá
Chráněný, veden v kategorii "kriticky ohrožený"

latinsky: Zingel zingel
slovensky: Kolok veľký
anglicky: Zingel
německy: Zingel

řád: Ostnoploutví
čeleď: Okounovití

Je mnohem větší než drsek menší, dorůstá velikosti až 48 centimetrů. Obvykle je velká ale pouze 15 cm. Má protáhlé a vřetenovité tělo a dlouhý ocasní násadec. Hlava je na temeni ošupená až po špičku rypce. Břicho je až k řitnímu otvoru bez šupin.

Popis

Drsek větší je jedním ze dvou druhů drsků žijících vzácně na malé části našeho území. Jedná se o středně velkou rybu přizpůsobenou k životu v proudné vodě větších, obvykle podhorských, ale i nížinných řek. Vyskytuje se převážně na východ a jihovýchod od našeho území v povodí Dunaje a Dněstru, u nás se s ním můžeme setkat jen na dolním toku Moravy a Dyje.

Vzhledem drsek větší poněkud připomíná candáta. Má ale menší tlamu bez zubů, hlava je pokryta šupinami až po špičku rypce, ale její spodek a břicho jsou naopak bez šupin až po úroveň břišních ploutví.

Zbarvení je hnědavé s nádechem do žluta a na bocích nejsou pruhy, ale nepravidelné hnědavé skvrny. Úkolem tohoto zbarvení je maskovat rybu pohybující se u dna. Tam tráví drsek většinu času, protože má zakrnělý plynový měchýř a není dobrým plavcem.

Po dně se pohybuje drobnými poskoky nebo se dokonce postrkuje ploutvemi.

Údajně má schopnost do určité míry otáčet hlavou a pohybovat očima nezávisle na sobě.

Na našem území se jedná o velmi vzácný druh s ojedinělým výskytem, který je proto chráněn zákonem. V Červeném seznamu je veden jako kriticky ohrožený druh.

Rozlišovací znaky

První hřbetní ploutev má 11 – 15 tvrdých paprsků, druhá hřbetní 1 – 3 tvrdé a 15 – 20 měkkých větvených paprsků, řitní ploutev 1 - 4 tvrdé a 9 – 13 měkkých větvených paprsků, prsní ploutev je tvořena 14 – 16 měkkými paprsky a břišní má 1 tvrdý a 5 měkkých paprsků.

V postranní čáře je 82 – 97 šupin, nad postranní čárou je 7 – 9 a pod postranní čárou 12 – 19 šupin.

Čeho si všímat při běžném pohledu:

nízké protáhlé tělo připomínající hubenějšícho candáta
dvě výrazné hřbetní ploutve, první s trny
drobné tuhé a drsné šupiny
spodní ústa menší než u candáta
nepravidelné a nepříliš výrazné hnědé skvrny na bocích, někdy vypadají i jako pruhy

Rozdíly oproti drskovi menšímu

Velikost běžně přes 20 cm, je robustnější a má kratší ocasní násadec – proporcemi připomíná candáta, zatímco drsek menší je extrémně protáhlý s mimořádně dlouhým ocasním násadcem.

Tělo je pokryto buď jen skvrnami nebo nevýraznými pruhy, holá neošupená část břicha sahá pouze na úroveň břišních ploutví (u drska menšího téměř k řitnímu otvoru).

Výskyt v ČR

Dolní tok řeky Moravy až k Hodonínu, Dyje v minulosti až po soutok se Svratkou.

V posledních letech mírně přibývalo jednotlivých pozorování. Z Moravy na říčním kilometru 74 je uváděn výskyt 3 jedinců z roku 1992, na podzim roku 1994 bylo uloveno 26 jedinců během výzkumu pod jezem v Břeclavi. Od té doby je tu drsek větší zaznamenáván pravidelně, zejména v jarních a podzimních měsících.

Biologie

Drsek větší žije na písčitém až kamenitém dně v proudech větších řek. Vyhovují mu čisté vody parmového pásma. Přes den se ukrývá přitisknutý k podkladu v prohlubních a nerovnostech dna. Aktivuje převážně za soumraku a v noci. Pomocí rypce a ploutví si občas vyhrabává mělké jamky, v nichž se ukrývá. V akváriích byly občas pozorovány i jakési pokusy budovat si úkryty z rostlinstva. Oblíbenou potravou drsků jsou larvy vážek a jepic anebo blešivci. Mohou ale lovit i potěr ryb nebo se živit jejich jikrami.

Pohlavně drsek větší dospívá ve 3. roce života. Tře se od března do května na štěrkové či kamenité dno v proudnici. Podle některých autorů jikry zahrabává. Vzhledem k tomu, že i jinak hrabe poměrně často, je to celkem pravděpodobné. Počet jiker se podle velikosti samice pohybuje mezi 2 000 až 20 000.

Jedná se o vzácný a mizející druh, který nemá a asi ani nikdy neměl v rybích společenstvech nějaký větší význam, přesto by jeho úplné vymizení představovalo další pokles rozmanitosti naší rybí říše.

Růst a jeho staří

Drsek větší neroste příliš rychle. Podobně jako většina ryb obývajících říční proudy, vynakládá hodně energie na pobyt v tomto prostředí. Podle literatury se dožívá maximálního věku kolem 10 let, kdy by měl měřit zhruba kolem 40 cm.

Protože ale existují ojedinělé zprávy o úlovcích s délkou až 50 cm a hmotností 1,4 kg, bude pravděpodobně horní věková hranice ležet o něco výš.