Čolek obecný

Čolek obecný je rozšířený téměř po celé Evropě kromě Iberského poloostrova. U nás je velmi hojný, ale v místech, kde dochází k znečistění vod, postupné vymizel. Dorůstá délky 6 až 11 cm a je značně proměnlivý. Známe celkem čtyři poddruhy.

Inzerovat zde

latinsky: Lissotriton vulgaris
řád: mloci
čeleď: mlokovití
potrava: drobný hmyz
délka života: Průměrná délka života se v přírodě pohybuje kolem 8 – 10 let.
pohlavní dospělost: 3-4 let
doba rozmnožování: březen – červen
běžná velikost: 6-11 cm

Vzhled

Jedná se o štíhlého čolka s drobnými končetinami a dlouhou hlavou. Pokud se vyskytuje ve vodě, jeho kůže je hladká, na souši ji má suchou a jemnozrnnou. Čolek obecný má pohlavní dimorfizmus, odlišné charakteristické zbarvení pro samečka a samičku.
Samečci mají světle a tmavě podélně pruhovanou hlavu, hřbet a boky kovově zelené, hnědavé s tmavými skvrnami. Při svatebním obřadu jsou barvy intenzivnější. Mezi nejnápadnější znaky patří vysoký zvlněný hřeben, který se táhne téměř po celé délce těla.
Samička má obyčejně okrové nebo hnědé zabarvení s malými tmavými skvrnami. Břicho je po stranách žlutavě lesklé.
Larvy jsou světle hnědavé, ploutevní lem ocasu je zakončen do špičky. Dýchají vnějšími keříčkovitými žábrami. Přední nožky jsou slabé.

Rozšíření

Žije v listnatých lesích, parcích, na loukách, v děrách a v mechu. Rozmnožuje se na menších vodních nádržích, lesních rybníčcích a v kalužích. Můžeme se s ním setkat i v blízkosti lidských obydlí. Téměř celá Evropa kromě Pyrenejského a Apeninského poloostrova, v Asii až po Altaj. V ČR býval běžný po celém území.

Způsob života a potrava

Brzy zjara, když roztává sníh, putují čolci k tůňkám, rybníčkům a zavodněným příkopům. V této svatební době samci narůstá na hřbetě vysoký, nepřerušovaný kožní lem. Samičky mají v době rozmnožování lem jenom nízký, nenápadný. Samci před samičkou víří ocasem, aby si získali její přízeň. Samice klade obyčejně počátkem května 100 až 250 vajíček, a to jednotlivé na vodní rostliny. Zadníma nohama často přelamuje přes vajíčko list, takže je chráněno před nepřáteli, protože jeho lepkavý obal nedovolí listu se vyrovnat. Po dvou týdnech se líhnou larvy s dobře vyvinutými žábrami.

Později larvám narůstají přední a pak i zadní nohy. Asi za tři měsíce je přeměna dokončena, larvám mizí keříčkovité žábry a malý čolek dýchá plícemi. Larvy se živí korýsky, dospělí hmyzem a jeho larvami, žížalami, plži apod. Dospělí čolci opouštějí vodu hned po nakladení vajíček a žijí pod vlhkým listím, v mechu, pod padlými kmeny apod. Přezimují v děrách a dutinách pařezů. Na jaře se svlékají z pokožky v rozmezí 3 až 8 dnů, ve svatební době řidčeji. Při pobytu na souši nemá čolek obecný hřeben, tečky mizí a tělo nabývá žlutohnědé barvy.

Rozmnožování

Na jaře ve vodě v průběhu tzv. svatebního tance sameček odkládá spermatofor, který samička nasaje do kloaky. Než dojde k oplození a snášení vajíček, tak samička zpravidla získá více spermatoforů od různých samců. Vajíčka samice lepí jednotlivě na vodní rostliny. Celkově snáší 200 – 300 vajíček.

Potrava

Jeho potravu na souši tvoří drobný hmyz (brouci), larvy hmyzu, pavouci, svinky a malí červi, dešťovky a plži. V časném předjaří mohou hlavní potravu tvořit vajíčka skokana hnědého. Ve vodě loví hmyz, červy a drobné korýše.