Čolek horský

latinsky: Ichthyosaura alpestris
řád: mloci
čeleď: mlokovití
potrava: hmyz, pavouci, červi
délka života: Průměrná délka života se v přírodě pohybuje kolem 8 – 10 let.
pohlavní dospělost: 3-4 let
doba rozmnožování: březen – červen
běžná velikost: 8-12 cm

Vzhled

Čolek horský má maximálně jedenáct centimetru, ale pokud se jedná o samečka ten měří pouhých osm centimetrů.
Když se nerozmnožují je hřbetní strana samečka šedá někdy až černavá a velmi matně skvrnitá. Bříško má čolek horský značně výrazné, žlutooranžové, sytě oranžové až načervenalé. Po bocích se táhne od předních končetin po zadní úzký, blankytně modrý pruh, nad kterým ještě často bývá světlý, bílý nebo žlutavý pás probíhající od zadních končetin až po čenich, na kterých jsou malé černé skvrny.

Zbarvení hřbetu samečka je v době rozmnožování (zbarvení se říká svatební šat) šedé, šedomodré až světle modré, které připomíná nádhernou mramorovou kresbu. Sameček má na hřbetě žlutočerný lem, který se táhne od zátylku po špičku ocasu. Ocasní lem je trošičku širší s tmavými skvrnami a ve středu ocasu můžeme vidět světle modrý pruh. Samičky mají hřbet naopak zelený, mramorově světlý nebo tmavě šedý až černý. Zbarvení doplňují tmavé skvrny. Bříško má žlutooranžové až oranžové, ale ne tak syté jako samečci. Velmi nízký ocasní lem samičky má spodní hranu žlutooranžovou. Živí se plži, pavouky, červy, hmyzem.
Ve vodě se živí převážně vodními larvami hmyzu. A je také velice zajímavé, že si dokáži ulovit i žabí pulce.

Rozšíření

Jak jméno napovídá, žije hlavně v horách a podhůří, ale vyskytuje se i v nížině. Dává přednost biotopům v blízkosti vod, jako například údolí potoků či listnaté lesy. Rozmnožuje se hlavně v lesních tůních, klidných úsecích potoků nebo v horských jezerech. Od středního Španělska, přes západní a střední Evropu po Balkán. V ČR především ve středních a vyšších polohách, chybí v bezlesých nížinách.

Způsob života a potrava

Po zimním spánku (v České republice v březnu až dubnu) vcházejí čolci opatrně do vody, kde se samečkům začíná tvořit pestrobarevný “obleček” a v době 14 dnů se pokouší rozmnožovat svůj druh. Časně po páření se jim začínají ztrácet lemy a barvy začínají blednout. Po tomto jevu opouštějí vodu a začínají žít na souši. V suchozemském stádiu se čolci ve dne schovávají pod různými pařezy, spadlými kmeny stromů a v jiných úkrytech. Přes den nejsou vůbec vidět jen tehdy, když prší. Jinak jsou to aktivní noční obyvatelé naší přírody. Zimují už od října ve svých úkrytech v zemi.

Rozmnožování

Na rozmnožování jsou tito tvorečkové nenároční. Vystačí si klidně s malou kaluží, tůňkou či jinými umělými nádržemi. Samička klade po jednom 150-300 vajíček na jednotlivé listy vodních rostlin. Larvy se líhnou přibližně za 14-21 dní. Záleží také na tom jaká je teplota vody. Živí se prvoky, později nitěnkami a jinými drobnými živočichy.

K přeměně (metamorfóze) dochází přibližně za 3 měsíce. Ale v chladných vodách, kde nemají dostatek potravy mohou larvy přezimovat a metamorfózu prodělat až další rok. Pak se malí čolci loučí s vodou a žijí až do dospělosti na souši. Do vody se opět vracejí asi až po třech letech, aby se mohli poprvé rozmnožovat. Celkově snáší 200 – 300 vajíček.

Potrava

Jeho potravu na souši tvoří drobný hmyz (brouci), larvy hmyzu, pavouci, svinky a malí červi, dešťovky a plži. V časném předjaří mohou hlavní potravu tvořit vajíčka skokana hnědého. Ve vodě loví hmyz, červy a drobné korýše.