Co tahle zkusit trubičkové mušky?

Co je trubičková muška?

Na první pohled je to něco jako streamer nebo velká mokrá muška, ale když se na tyhle nástrahy podíváte blíž, zjistíte, že se jedná o dost odlišnou záležitost. Trubičkové mušky se liší především tím, že nejsou navázány na ramínku háčku, ale na plastové nebo kovové trubičce, která je navlečena na návazci. Háček (občas i dvoj- nebo trojháček) je pak vlastně uchycen volně mimo tělo nástrahy a ta se tudíž může po vlasci volně pohybovat. Při vedení vodou samozřejmě nikam necestuje a je opřena o očko háčku nebo zajištěna korálkem (pokud ho použijeme). Ovšem v momentě záseku a hlavně při zdolávání je tu jedna věc, kterou se trubičková muška odlišuje - může po vlasci vyjet směrem nahoru a ryba tak nepáčí tlamkou o tělo nástrahy, má v tlamce jen háček. Tudíž je tu sníženo riziko ztráty zaseknuté ryby především v první, často u větších ryb dost ostře vedené fázi souboje.

Pohled do historie

Podle dostupných zdrojů sahá původ těchto nástrah do skotského Aberdeenu, kde je údajně pro lov lososů vymyslel místní rybář M. Morawski v roce 1945. Právě pro lov lososů se velmi dobře tento typ nástrah osvědčil a tak se trubičkové mušky rozšířily časem celosvětově nejprve mezi muškařskou komunitou, zaměřující se primárně právě na lov lososů. Později se tyto nástrahy v menších velikostech a provedení začaly používat i na mořské pstruhy a následně jejich kouzlo a účinnost objevili i rybáři, cílíci na štiky.

To už se kromě dvouručních muškařských prutů začaly k chytání s trubičkovými muškami začaly používat i vláčecí pruty. Aby rybář dopravil nástrahu bez muškařské šňůry do požadovaných míst, k tomu sloužila původně tradiční olůvka a později se začala používat sbirulina. Následně se objevily i menší vzory trubičkových mušek, používané na pstruhy a okouny, které lze nahazovat i jednoručním muškařským prutem nebo s použitím náčiní pro ultralehkou přívlač. Ostatně i svého času velmi populární "Hauserovo peří" není vlastně ničím jiným, než trubičkovou muškou, ovšem s použitím podlouhlého průběžného olůvka místo běžné trubičky.

Výhody a přednosti trubičkových mušek

Kromě toho, že po záseku může tělo trubičkové mušky vyjet vzhůru po návazci a tudíž o něj ryba nemůže páčit tlamkou a snadněji se tak osvobodit od háčku, jsou tu i další výhody. K nim patří velmi rychlá a snadná montáž - ať už na vlasec, šňůru nebo s použitím lanka či kevlarového návazce proti překousnutí při lovu štik, dále rychlá a jednoduchá výměna koncového háčku za jinou velikost nebo v případě otupení či zlomení. I případná výměna mušky za jiný vzor je snadná a rychlá. Pokud je to na revíru povoleno, můžeme běžně používaný jednoduchý háček snadno nahradit i dvojháčkem nebo trojháčkem. Také možnost pracovat s nástrahou i poměrně pomalu a vydráždit dravce poškubáváním a přerušovaným pohybem je tady mnohem větší než u běžných vláčecích nástrah. Trubičková muška je výrazně levnější než běžné vláčecí nástrahy, mnozí rybáři si tyto nástrahy navíc vyrábějí sami a tak mohou vytvořit vzory přesně podle svých představ a potřeby. A nelze opomenout ani to, že ryby na často prochytávaných revírech mnohem snadněji (především v čisté vodě) zlákáme k záběru právě prezentací neobvyklé a "neokoukané" nástrahy. A tou trubičková muška na našich revírech stále bezesporu je. Dráždivý pohyb těchto nástrah můžeme také zvýraznit použitím kuželů nebo disků na přední části trubičky. Ale o tom až za chvíli.

Nevýhodou je malá hmotnost nástrahy, takže je třeba k nahazování použít muškařský prut vyšší AFTMA, případně prut typu switch nebo dvouruční lososový prut, při vláčení pak zátěž před návazcem, tedy olůvko nebo sbirulino. Lze ale sáhnout i po trubičkových muškách, které jsou záměrně zatíženy.

Vyrobíte si je sami?

Pro vázání trubičkových mušek je třeba použít do svěráčku speciální adaptér - nástavec, na kterém trubičky o různém průměru dobře drží a při vázání se samovolně neprotáčejí. Pokud je vážeme jen občas, postačí doma vyrobená pomůcka z lehce ohnutého pružného kulatého kovového profilu v odpovídající síle, kdy se díky prohnutí trnu trubička nasunutím uchytí dostatečně pevně. První trubičkové mušky jsem vázal na obyčejné vlásence, upnuté ve svěráčku.

Trubičky lze použít kovové nebo plastové, dají se koupit už hotové nebo si je můžeme z vhodného materiálu nařezat podle potřeby na odpovídající délku. Na přední straně by tubička měla mít zakulacený okraj, aby nepoškozovala vlasec, bez ostré hrany musí být i její spodní konec. To je mnohem jednodušší dosáhnout u plastových trubiček, které jednoduše nahřejeme a o pevný podklad vytvoříme jemný "límeček". Na spodní konec se často u hotové mušky nasazuje kousek ventilkové hadičky nebo podobná pružná trubička či hadička. U plastových trubiček není tato hadička úplně nutná. Používám (stejně jako mnoho mých kamarádů) s oblibou snadno dostupné plastové trubičky z čisticích tyčinek do uší, které zbavím na jedné straně vatičky a zaříznu na požadovanou délku. Stejně poslouží i vypsané náplně z propisovačky a jiné podobné trubičky. Chce to koukat kolem sebe a přemýšlet.

Tělíčko můžeme navinout z běžné muškařské tělové nitě, vlny, hedvábí, šenylky, lamety, zonkerového pásku, dabovaného knotu pro vázání mušek nebo z mnoha dalších materiálů, které nám přijdou pod ruku, fantazii se meze nekladou. Pro kroužkování nebo vytvoření dráždivého konce tělíčka poslouží opět běžné lamety, barevné nitě, příze atd.

Nožky trubičkové mušky mohou být ze srpků nebo dalšího peří kohouta, slepice, koroptve i dalších opeřenců, můžeme je ale kombinovat i s dalšími zajímavými materiály, například s flashovými vlákny, srstí savců (oblíbená je například polární liška, telecí ocas, srst ze psa, vlka....). Jedná se o ty samé materiály, které se používají při vázání streamerů.

Co se háčků týče, nejčastěji se používají vzory s trochu kratším ramínkem než jsou ty, na které běžně vážeme streamery, lze použít také pevné kaprařské háčky s rovným očkem. Před háček je možné umístit barevný korálek, ale nutné to není. Občas se používají i dvoj- nebo trojháčky, ale to platí především pro lov velkých dravých ryb na mimopstruhových vodách. ostatně i klasický jednoháček bez protihrotu funguje víc než dobře. Uchycení háčku do smyčky nedoporučuji, lepší je přivázat ho klasickým způsobem. To nás přece nijak nezdrží.

Kužely a disky

Někdy se setkáme s tím, že v přední části trubičkové mušky je nasazen jakýsi kotouček nebo kužel. Tyto plastové nebo kovové kužely nebo disky se občas přidávají na přední část (hlavu) mušky proto, aby se zvýšila její hmotnost nebo aby působily zvukové ruchy ve vodě. Někdy se navazují i řetízkové oči, které také zvyšují dráždivost nástrahy a současně i její hmotnost. Na některých (zejména zahraničních) revírech jsou tyto doplňky určitým způsobem omezeny, proto je vždy třeba se seznámit dokonale s pravidly na neznámém revíru.

Vedení nástrahy

S trubičkovými muškami pracujeme obdobně jako s většími streamery, případně jako s nástrahami pro ultralehkou přívlač. To znamená, že se vyhneme mechanickému přitahování stejnoměrnou rychlostí (k němuž svádí především vláčení se smekacím navijákem) a raději nástrahu "oživujeme" pomalými zataženími v kombinaci s lehkým poškubáváním. Každý druh ryby vyžaduje trochu jinou techniku prezentace a velký vliv má čistota i výškový stav vody, sluneční svit, počasí a roční doba. Univerzální a stoprocentně spolehlivý návod samozřejmě neexistuje, tak jednoduché přece rybaření není. Ale neváhejte a trubičkové mušky vyzkoušejte, třeba právě tahle nástraha vám dopomůže k parádnímu úlovku.