Inzerovat zde
Inzerovat zde

Co se vyplatí vědět o kaprech

26. 10. 2021
Pokud chceme být úspěšní, je dobře o cílové rybě toho vědět co nejvíc. Samotné vědomosti sice nejsou zárukou stoprocentního úspěchu, ale když je dokážeme vhodným způsobem použít a aplikovat v konkrétní situaci, mohou nám výrazně pomoci.

Pokud chceme být úspěšní, je dobře o cílové rybě toho vědět co nejvíc. Samotné vědomosti sice nejsou zárukou stoprocentního úspěchu, ale když je dokážeme vhodným způsobem použít a aplikovat v konkrétní situaci, mohou nám výrazně pomoci. A i rybáři, kteří se lovu kaprů věnují dlouhá léta, se možná z článku dozvědí něco zajímavého - proč se tedy na známá i méně známá fakta a zajímavosti o naší nejpopulárnější rybě nepodívat trochu zevrubněji? A čím začít...no nejspíš asi tím, kde kapry v průběhu roku budeme hledat.

Kde kapry hledat v průběhu roku?

Zjara vyjíždějí kapři do mělčích míst v době, kdy se začne pozvolna oteplovat voda. To právě v mělkých místech nadchází nejdříve a tudíž se na tahle místa můžeme zaměřit. Je třeba ale rozlišit skutečné oteplení vody (nejlépe poslouží obyčejný ponorný teploměr) a změřit teplotu i u dna, na prohřátou vodu u hladiny ryby ještě moc nereagují. První slunečné dny tedy ještě nemusejí přinést dostatečně výrazné oteplení, je třeba měřit teplotu hlavně u dna, už v metrové hloubce se může jednat o značný rozdíl. V tu dobu lovíme mnohdy úspěšně jen kousek u břehu, vždy je třeba postupovat opatrně a ryby nevyplašit. Tam, kde se začíná rozvíjet zeleň (lekníny, rákosí a další vodní vegetace) se určitě budou zdržovat i kapři.

V létě a na rozlehlých revírech všeobecně najdeme nejlepší místa k lovu kaprů poblíž původního koryta (na údolních nádržích), u přítoku a u výpustě (na rybnících), na řekách potom tam, kde proud unáší potravu a přitom není příliš prudký, tedy v úplavech a v podjezí. Místa s více okysličenou vodou kapři vyhledávají především za extrémně teplých letních dnů. Jedná se o partie pod peřejemi nebo jezy, do těchto míst se za horka stahují i ostatní ryby. Na stojácích jsou to někdy zastíněná místa pod stromy.

Na velkých nádržích se vyplatí použití echolotu - potom lovíme hlavně na zlomech dna a v místech, kde dno strmě spadá do hloubky. Pokud se pod hladinou nacházejí zbytky staveb, padlé stromy nebo jiné přírodní překážky, kromě candátů a okounů se v jejich blízkosti s oblibou zdržují i kapři a další rybí druhy. Je tu sice samozřejmě větší riziko vázky nebo utržení ryby o překážku, ale občas jsou právě tohle místa, kde se záběrů dočkáme častěji.

Když se blíží podzim, pro kapraře často nadchází nejúspěšnější období v roce. Je to dáno tím, že ryby podvědomě vycítí příchod zimního období, kdy bude potravy nedostatek a tak se krmí jedna radost. Kde kapry hledat, to je v tomto období výrazně ovlivněno typem revíru a především počasím, které se občas výrazně mění. Za slunečného počasí bude nejlepší volbou nabídnout své nástrahy na mělčích místech, kam ještě ryby vyjíždějí za potravou, pokud nastoupí "psí počasí", hledáme kapry spíš v hlubších partiích, u dna. Za větrného počasí ryby vyhledávají potravu na dně i z toho důvodu, že pokud vzniknou na hladině vlny, dochází k mírnému pohybu masy vody až ke dnu a uvolňují se tak usazené sedimenty, v nichž se pro kapra určitě nějaké chutné sousto najde. Opět je skvělou volbou místo, kde se pod hladinou nachází terénní zlom nebo aspoň výrazná hrana.

Zimní období není pro lov kaprů obzvlášť příznivé, ale dají se najít místa, kde se záběru vytouženého kapra dočkat můžeme. Záleží samozřejmě na tom, jaký je vývoj počasí, za opravdu silných mrazů se raději schováme doma nebo pokud na ryby musíme za každou cenu, vyrazíme raději třeba "na dírky". Ale pokud je počasí aspoň trochu příznivé a neodradí nás případný neúspěch, proč to nezkusit? Pokud můžeme zajít někam pod přehradu, nebývá ani v zimě voda mimořádně studená a ryby jsou tam aktivní celoročně, další dobrou volbou jsou místa, kde se vlévá do řeky nějaký menší potok. Kapry můžeme najít i u vyústění odpadních vod z čističek, ale pro rybáře to moc atraktivní místo není ani v případě, že si rybu nechce ponechat. Pod jezy máme šanci poměrně dobrou, kromě kaprů tu lze ulovit i tlouště, parmy nebo perlíny a plotice; pokud je ještě setrvale nad nulou, bez šance nejsme ani v klidném nadjezí, kde se kapři občas shlukují k přezimování. Na stojatých revírech (pokud nejsou ještě zamrzlé) se kapři většinou na zimu sjíždějí do hlubších míst, kde je voda o něco teplejší než u hladiny. Pokud takové místo objevíme, máme tady velkou šanci až do zámrazu. Po ulovení kapra je ale lepší odejít a vrátit se jindy, vyplašené ryby se jen tak neuklidní a my bychom u vody zbytečně mrzli.

Vědět "odkud to fouká", je moc důležité

Už jsem se to tomhle tématu asi v nějakém článku zmínil, ale k chytání kaprů tohle prostě patří - vítr totiž může být naším neocenitelným spojencem a pomocníkem. Pro rybáře, kteří loví na položenou, feeder nebo na plavanou platí odedávna uznávané pravidlo, které říká, že je dobré lovit tam, kam vítr fouká a unáší smetí po hladině. Ono to "smetí" obsahuje totiž kromě listů a větviček totiž většinou i drobné živočichy, především brouky a další hmyz, navíc stejným směrem je prouděním vody unášena i další potrava pod hladinou a tak ryby právě taková místa s oblibou vyhledávají. Jasně, nahazovat do nafoukané pěny a kdovíjakých klacíků na hladině není pro leckoho moc lákavé, ale právě pod takovým nevzhledným nánosem se ryby často s oblibou zdržují a co nám tedy zbývá jiného, pokud nechceme na záběr čekat na "čisté vodě" třeba několik hodin?

Jednoduché montáže jsou bezproblémové

Čím jednodušší montáž můžeme použít, tím snadněji se nám s ní bude pracovat a bude mít jen minimum slabých míst. Pokud nechytáme v extrémních podmínkách, můžeme se tedy zaměřit na použití těch jednoduchých a současně spolehlivých, které přinášejí skvělé výsledky. Tam, kde je pevné dno bez rizika zaboření zátěže či nástrahy, lze tedy bohatě vystačit se základní únikovou montáží, kde počítáme s měkkým a bahnitým dnem, je dobré sáhnout po montáži typu "helikoptéra". Proč si to dělat složité, že?

A co se týče lovu na plavanou, pro lov na malou vzdálenost je optimálním řešením tradiční pevná sestava (na tekoucí vodě vhodně vyvážená dělenou zátěží), pokud chceme nahodit na větší vzdálenost a na lokalitách s velkou hloubkou je vhodnou volbou klouzavý splávek, takzvaný "angličák".

Kaprařina není jen o sezení na jednom místě

Mnozí rybáři se věnují lovu kaprů tím stylem, že rozbalí bivak a zakotví trvale na jednom místě. Ovšem občas se opravdu vyplatí vyhledávat ryby a třeba i několikrát za den změnit lovné místo podle zjištěné aktivity ryb. Vždycky je dobré se dívat kolem sebe a nespoléhat na "osvědčené" místo v případě, že jsme se několik hodin nedočkali ani jednoho záběru. Jistě, máte tady zakrmeno a nechce se vám jinam, ale právě to může být občas chyba. Někdy ryby zakrmené místo z nejrůznějších důvodů ignorují a pak je právě změna správným řešením. To samé platí i o používaných nástrahách. Boilies jsou velice populární, ale na intenzívně prochytávaných revírech už nefungují zdaleka tak dobře, jako tomu bylo před lety. Někdy je právě návrat ke klasickým nástrahám (rousnice, kolínka, vařený brambor, těsto, kukuřice, hrách, kostička chleba a podobně) tím pravým krokem k úspěchu.

Co se nástrah i krmení týče, velmi důležité je vyhnout se použití i jen mírně zkažených produktů. Zakrmení například nahnilou nebo zkyslou krmnou směsí může ryby doslova "odehnat" z lovného místa a odradit je od záběrů i na dlouhou dobu. Po požití krmení se totiž brzo dostaví následky a ryby opravdu ztratí zájem. Jistě, některé směsi ani nástrahy sice ani jako čerstvé lidskému nosu zrovna nevoní, ale to neznamená, že by byly zkažené, v tom je velký rozdíl! Při použití aromatických dipů a posilovačů je také třeba mít se na pozoru, ryby mají velmi citlivý čich (a kapři obzvlášť!), stačí tedy malé množství. Předávkováním bychom mohli všechno spíš pokazit.

Kde najít ty velké?

Větší kapři, kteří už se s velkou pravděpodobností několikrát setkali se záludností dobroty, skrývající v sobě háček, jsou zpravidla dost opatrní. Reagují na jakékoli vyrušení a dopad splávku nebo zátěže či krmítka je uvede do stavu ostražitosti, či dokonce začnou být apatičtí a o potravu se na nějakou dobu prakticky přestanou zajímat. Nebo se přesunou do míst, kde mají větší klid a nejsou vystaveni rušivým vlivům. To znamená, že takové ryby často mají své stanoviště v místech, kam rybáři moc nechodí, případně je tam pro ně obtížné už jen dostat se k vodě, natož nahodit. Nejezdí většinou ani ta klasická kapří "kolečka" (bývají to mnohdy samotáři) a za potravou se vydávají jen tehdy, když je u vody klid nebo v noci. Na větší vodě se někdy drží v pořádné vzdálenosti od břehu, častěji je ale můžeme najít právě na těch těžko přístupných místech. Potom nezbývá, než přetrpět prodírání kopřivami, přelézání padlých stromů nebo hledání přístupu k vodě - a to vše tak, abychom rybu nevyplašili. Odměnou nám může být kapří veterán, který až doposud unikal všem svodům rybářských nástrah. Někdy je to docela náročné, ale co by správný nadšenec neudělal pro přelstění pořádného kapra, takoví už prostě my rybáři jsme.

Připojené obrázky

Rybostroj Zděněk Řeřucha Šéfredaktor Zachytame.cz

Sdílet tento článek

Inzerovat zde

Komentáře Co se vyplatí vědět o kaprech

Zatím nebyl vložen žádný komentář. Buďte první!

Vložit první komentář