Co jsou to vezírky, haltýře a řízkovnice

Vezírek slouží k přechování živého úlovku, ať už určeného k cestě domů a následné konzumaci nebo k uchování večerního úlovku v dobré kondici pro ranní vyfotografování a následný návrat do vody. Uchovávání živých ryb je vždy trochu komplikované a nejčastěji se používá vezírek, pro dlouhodobé uchování ryb potom takzvaný haltýř. Rozhodně bychom vždy měli brát ohled na to, že ryba je živý tvor a snažit se s ní zacházet co nejohleduplněji. Nástražní rybky se nejčastěji transportují i přechovávají v nádobách, zvaných řízkovnice.

Vezírek nesmí připomínat vězení

Rybářský vezírek slouží ke krátkodobému uchovávání živých ryb a bývá zhotoven nejčastěji z pevné síťoviny s očky bez uzlíků, které by mohly rybu poškodit i při silnějším otěru. V rybářském řádu už není ukotvena povinnost používání výhradně vezírků s výstužnými kruhy, ale nahradila ji trochu šalamounská definice, říkající, že "vezírek nebo podobné zařízení musí rybě umožňovat alespoň minimální pohyb" "Ovšem vezírky s výztužnými kruhy si u rybářů vybojovaly své místo a jsou asi nejčastěji používaným typem, který rybě zaručuje alespoň nějaký komfort po dobu "uvěznění". Ke krátkodobému přechovávání úlovků jsou povoleny i takzvané "ekosaky".

Kromě vezírků ze síťoviny se můžete setkat i s modely, které jsou zhotoveny z husté drátěné síťky. K čemu slouží? Rybáři je ocení především v případě, že jejich cílovou rybou je úhoř nebo mník. Zejména úhoř si dokáže najít nějaké to natržené očko v síťce vezírku nebo nedostatečně utažený uzel uzavíracího lanka a po chvíli je jeho vytrvalá snaha o průnik nejednou korunována úspěchem. A mník, který má podobně hadovitě stavěné tělo, na tom není s prolézáním i těmi nejmenšími otvory o nic hůř. Drátěný vezírek lze sice použít i k uchování menších ryb nebo nástražních rybiček, větší ryby se v něm ale snadno odřou.

POZOR: Důležité je respektovat nařízení, které jasně říká, že rybář může ve svém vezírku přechovávat jen své úlovky (zapsané v soupisu úlovků). Společný vezírek pro více rybářů je nepřípustný a v případě kontroly by právem došlo k potrestání všech viníků. Dále platí i to, že jsou-li ryby uchovávány ve vezírku i po skončení rybolovu, "je osoba, provádějící lov, povinna si označit vezírek (nebo jiné zařízení k uchovávání ryb) štítkem se svým jménem a adresou". Ale to už se dostáváme k dalšímu způsobu uchovávání živých ryb, kterým je haltýř.

Když se řekne haltýř

Trochu archaicky znějící název bedny pro dlouhodobé uchovávání živých ryb pochází původně z němčiny a je znám především rybářům, kteří už něco pamatují. V současné době se haltýře nepoužívají tak často, ale setkat se nimi můžeme především na přehradních nádržích. Hodí se zejména pro rybáře, kteří bydlí kousek od vody a mají je pravidelně pod dohledem, jinak drzost nejrůznějších pobertů mnohé již od používání haltýřů odradila. Často nestačí ani bytelný zámek a řetěz, během chvíle je haltýř pryč nebo zmizí jeho obsah. Haltýř je vlastně dřevěná nebo kovová konstrukce, potažená hustým pletivem, případně dírkovaným plechem. Na horní části bývají umístěna dvířka pro uzavření a musí být vždy opatřen jmenovkou s adresou majitele. Haltýř bývá  nejčastěji ukotven u břehu, přivázán k lávce nebo molu, některé haltýře jsou opatřeny plováky a umístěny u hladiny. Stejně jako to platí u vezírku, ani haltýř nesmí používat pro uložení svého úlovku více rybářů současně.

Převoz a uchovávání nástražních rybiček

Na krátkou vzdálenost můžeme rybky přenést i v jakékoli prostornější nádobě s vodou, ovšem u vody bude třeba jim často vodu vyměňovat. Proto rybáři používají takzvané "řízkovnice", což je nádoba s vodou, sloužící pro transport a v níž je umístěna ještě jakási klec z hustého kovového nebo plastového pletiva. Tu je možné po příchodu k vodě ponořit poblíž břehu a rybky tak budou v čerstvé vodě. Pro převoz na větší vzdálenost je ideálním řešení použít pro okysličování vody vzduchovací přístroj nebo kyslíkové tablety, vyráběné hlavně pro akvaristy.

Nouzovým řešením pro transport nástražních rybek (především v parných letních dnech) je postupné přidávání ledových kostek, které vezeme s sebou v termotašce nebo cestovní chladničce. Podaří se nám tak velmi dlouho udržet rybky při životě a aktivní. Pochopitelně jich nesmíme v omezeném prostoru přepravní řízkovnice nebo jiné nádoby mít příliš mnoho, potom by byla zpravidla všechna snaha marná. Řízkovnice jsou k dostání od 5 do cca 20 litrů obsahu, k dostání jsou i větší, ovšem ty se už moc dobře nepřenášejí.