Inzerovat zde
Inzerovat zde

Čas nejmenších mušek

29. 10. 2019
A je tady nástup podzimu, pro mnohé muškaře dlouho očekávaná sezóna lipanů začíná! Lipany je sice možné lovit už od poloviny června, ale ten pravý čas nastává až v době, kdy se stromy zbavují listí, voda se ochlazuje a lipani projevují zvyšující se apetit. Na menších vodách je můžeme sice lovit vcelku úspěšně i přes léto, ovšem úlovky na úživnějších revírech bývají spíš sporadické. Teď konečně nastává ten pravý čas, kdy se stříbřití krasavci s praporcem hřbetní ploutve zvedají ke hladině pro droboučký hmyz a vyhledávají potravu ve sloupci i u dna. Všichni opravdoví muškaři vědí, že teď je ta chvíle, kdy lze u vody zažít neopakovatelné okamžiky s tím nejjemnějším muškařským náčiním.

A je tady nástup podzimu, pro mnohé muškaře dlouho očekávaná sezóna lipanů začíná! Lipany je sice možné lovit už od poloviny června, ale ten pravý čas nastává až v době, kdy se stromy zbavují listí, voda se ochlazuje a lipani projevují zvyšující se apetit. Na menších vodách je můžeme sice lovit vcelku úspěšně i přes léto, ovšem úlovky na úživnějších revírech bývají spíš sporadické. Teď konečně nastává ten pravý čas, kdy se stříbřití krasavci s praporcem hřbetní ploutve zvedají ke hladině pro droboučký hmyz a vyhledávají potravu ve sloupci i u dna. Všichni opravdoví muškaři vědí, že teď je ta chvíle, kdy lze u vody zažít neopakovatelné okamžiky s tím nejjemnějším muškařským náčiním.

Proč tak tenké návazce a malé háčky?

Lipan dává při sběru hmyzu na hladině většinou přednost opravdu titěrným soustům, pro která dokáže stoupat a vracet se ke dnu vytrvale třeba po celý den. Je sice pravda, že když se rojí chrostíci (to bývá spíš koncem léta) a když kladou na hladinu vajíčka, lipan někdy nepohrdne ani velkou umělou muškou, navíc ještě třeba brázděnou napříč proudem, ovšem takových dnů je jen několik do roka a málokdy se nám zadaří být v tou dobou zrovna u vody. Na hladině nejsou miniaturní jepičky a tipky na několik metrů téměř k rozeznání, ovšem lipan je s neomylnou přesností sbírá, aby se spolehlivě vyhnul naší mušce, která z pohledu rybáře vypadá úplně stejně a pokud z ní spustíme zrak, často už jen odhadujeme, která to vlastně je. Zásek "naslepo" v případě, že se objeví kolečko v místě, kde polohu svojí mušky rybář jen předpokládá nebo odhaduje, ten může mít více výsledků. Buď totiž ryba sebrala nepatrnou mušku o kousek vedle a tím pádem už naší nástraze po zaseknutí nebude věřit, ačkoli sbírat nepřestane. (Tím se výrazně liší od pstruha, který by přestal sbírat a nejspíš se na nějakou dobu ukryl u dna). Druhou variantou je kontakt s rybou, ovšem pokud máme návazec zvlněný nebo prověšený na hladině, nemusí zásek sedět v gumovém pysku malé lipaní tlamky dostatečně pevně. Jsou-li návazec i šňůra naopak zcela vyrovnané, může být zásek až příliš razantní. A to s ohledem na používání návazců o síle 0,10 až 0,12 mm (občas někteří rybáři ze zoufalství sáhnou i po průměru 0,08 mm) bývá kritické, rybu lze poměrně snadno utrhnout a ponechat jí v pysku umělou mušku jako suvenýr. Ovšem pokud se zásek podaří, je první kolo vyhráno! Při chytání na krátko (občas i na tři až čtyři metry) sice zaregistrujeme záběr mnohem snadněji, ale ryby bývají někdy trochu nervózní a když konečně naše muška zmizí v lipaní tlamce po několika desítkách vystoupání ke hladině a opětovném propadu ke dnu, je třeba udržet nervy a zásek provést přiměřeně, tedy s citem.

Jaké suché mušky nabídnout?

Kromě úplné a léty prověřené tradiční klasiky, k níž patří bezesporu ocelová jepka (Iron Blue Dun), modrá jepka (Blue Dun), červené brčko (Red Quill) a vrbovka (Willow Fly) nebo rudořitka (Red Tag), by v naší krabičce neměly chybět ani úspěšné moderní vzory. Sem patří především velmi oblíbené mušky z peří CDC, vyznačující se jednoduchým vázáním a vynikajícími plovacími vlastnostmi (používá se jemné peří, získávané poblíž mazové žlázy kachny, které mušce zaručuje "nepotopitelnost"), mušky typu rozenec (Shuttlecock), napodobující rodící se (i odumírající) hmyz v povrchové blance vody. Z peří CDC se váže i jednoduchá a vysoce účinná F-fly (Fratnik Fly), jeden z prvních vzorů s použití tohoto materiálu. Velikost háčků pro podzimní lov lipanů se běžně pohybuje od 16 až do 22, mnozí nadšenci se ale trápí i s vázáním miniaturních mušek na háčcích až do velikosti 32!!! Lipan kupodivu i na těch nejmenších háčcích poměrně dobře drží.

Spíš u dna než ve sloupci

Hlavní část potravy lipanů tvoří larvy hmyzu, drobní měkkýši a další vodní živočichové, které ryba vyhledává těsně u dna. Tato sousta unáší voda, lipan sám neprohledává mělčiny ani dna proudů, spíš stojí na svém místě a uchvacuje potravu, která je unášena v jeho dosahu. Z vysokého břehu nebo z mostu můžeme mnohdy lipany pozorovat a jejich chování trochu připomíná parmy - také stojí u dna a pro jednotlivá sousta se pohybují jen malý kousek do strany, pro vzdálenější se už nevydají. Když tedy lipani nesbírají potravu na hladině, nastává čas pro lov na nymfy, případně v kombinaci s malými mokrými muškami. Na méně úživných vodách lipani stoupají pro potravu i do střední části vodního sloupce, na vodách s dostatkem potravy se drží spíš jen u dna. Většina těch opravdu velkých lipanů se tudíž uloví spíš na nymfy než na suché mušky, ačkoli právě suché muškaření se všeobecně považuje za vrcholný zážitek při lovu lipanů. Nymfy se používají menší, buď věrohodné napodobeniny skutečného hmyzu nebo úplně nereálné, fantastické vzory.

Jaké nymfy?

Moderní nymfy se jen málokdy váží bez zátěžových tungstenových hlaviček. Pokud používáme více nymf (dvě nebo tři), jako zátěžová slouží právě nymfa s takovou hlavičkou, ostatní mohou být bez zatížení nebo jen s několika oviny olověného drátku v hlavohrudi mušky. Ke klasickým vzorům patří určitě zaječí ouško (Hare´s Ear Nymph), napodobeniny larev chrostíků ve schránkách (Caddis Larva in Case) a znovobjevení blešivci v přírodních i fluorescenčních barvách. Lipani totiž kromě přirozeně zbarvených nástrah mnohdy ochotně berou i hodně nezvykle zbarvené mušky i nymfy, za vyzkoušení stojí růžové, fialové a modré vzory. Zatížené vzory s tungstenovým korálkem se často váží na jigové háčky, protože potom se při vedení nástraha pohybuje špičkou háčku vzhůru a tudíž nevázne tak často na dně. Pominout nelze ani nymfy typu perdigone, které jsou zality epoxidem nebo UV lakem, takže nenasávají vodu ani nedrží vzduchové bublinky a proto snadno propadají ke dnu i v silnějším proudu. Jedním z posledních trendů však je používání mušek, u nichž je na límeček a nožky použito peří CDC, které díky své jemné struktuře drží mikroskopické vzduchové bublinky a dodává tak mušce zvýšenou přitažlivost. Každopádně i nymfy pro lov lipanů patří mezi miniaturní nástrahy, k jejich uvázání se používají háčky o velikosti 16 až 20.

Připojené obrázky

Rybostroj Zděněk Řeřucha Šéfredaktor Zachytame.cz

Sdílet tento článek

Inzerovat zde

Komentáře Čas nejmenších mušek

Zatím nebyl vložen žádný komentář. Buďte první!

Vložit první komentář