Brodicí boty mají zajímavou historii

Rybáři potřebují spolehlivé boty pro pohyb kolem vody a také pro brození. V létě je sice možné vstoupit do vody i v teniskách nebo jiné lehké obuvi, které jen zajišťuje lepší stabilitu než bosá noha, ale vždycky to možné není. Takže nepostradatelným doplňkem rybářské výstroje jsou také spolehlivé holínky nebo brodicí boty či brodicí kalhoty. Tato součást rybářského vybavení prošla od obyčejných holínek velice dramatickým vývojem až do dnešní podoby. A možná vývojáři pořád neřekli poslední slovo...kdoví?

Jak to začalo

Brodění v ovinovačkách a pevných kožených botách určitě pro muškaře v předminulém století jistě nebylo nic příjemného, před vlhkostí a chladem neochránily ani tenkrát používané ovinovačky. Takže rybáři koumali, až přišli s brodicími botami, které už byly vodotěsné a pod které bylo možné si vzít do studené vody vrstvu oblečení, sloužícího jako izolace proti chladu. Tyto první brodicí boty se vyráběly z pogumovaného plátna a nebyly opatřeny připojenou holínkou, bylo tedy třeba na ně ještě obout dostatečně prostorné kožené boty, aby se spodní část (označovaná dodnes jako "punčocha") neprotrhla o kameny, větve nebo aby se hned neprodřela při chození. Proti brodění "naostro" přece jen poskytovaly větší ochranu.

Určitým pokrokem byly jistě vysoké brodící boty z vulkanizované pryže, běžně používané už od začátku minulého století. Jako levné, snadno dostupné řešení jsou v nabídce rybářských potřeb dostupné dodnes. Došlo i na brodicí kalhoty, ale s těmi prvními modely si rybář vytrpěl často své. Už je začali používat i rybáři, lovící na přívlač, i pro ně byla možnost hlubokého zabrodění v některých místech velice přínosná. Ale tyhle brodicí kalhoty byly velmi těžké, neforemné a špatně padly na tělo. Navíc byly zcela neprodyšné a gumová podrážka byla především na kamenech hodně klouzavá. Pamětníci si ale ještě možná vzpomenou, jak byly tyhle "kanálnické" broďáky nedostupné a jedinou cestou bylo sehnat je od pracovníků kanalizací a čištění města nebo podobných profesí. Delší pobyt v nich byl sice docela martýrium, ale jak jsme za ně byli rádi a jak jsme si jich cenili!

Pokrok na půl cesty

Když se objevily brodicí boty do pasu i v kalhotovém provedení z tenkého PVC, zdálo se, že svítá na lepší časy. Opět se jednalo o brodicí boty, jejichž součástí byly klasické holínky, ale materiál byl mnohem poddajnější, rozšířil se sortiment i pro rybáře "atypických postav" a i cenově byly tahle broďáky velmi dobře dostupné. Na rozdíl od těžkých pryžových bylo ale poměrně snadné je roztrhnout při kontaktu s větví, ukrytou pod hladinou, nebo při neopatrné manipulaci. K nevýhodám patří i to, že jsou vyráběny bez podšívky a tudíž vyžadují použití vhodného prádla, jinak při dlouhodobém nošení mohou působit problémy. Ale pokrok to byl bezesporu velký, tento typ brodicích bot i kalhot se ostatně dodnes běžně prodává a pokud potřebujete broďáky jen na občasné použití, je to dobrá volba. Ovšem v chladné vodě to chce ne silnou vrstvu, ale kvalitní prádlo (například merino, kam se hrabou dvoje teplálky a lyžařské ponožky), jinak budou trpět chodidla a hlavně kolena, brodíte-li hluboko, potom jsou v ohrožení i ledviny. A na stará kolena by pak člověk mohl litovat...

Nástup nových materiálů

Ovšem s příchodem neoprénu (který se používal i na potápěčské obleky) se rybáři mohli přestat obávat prochladnutí, tenhle materiál dokáže opravdu skvěle tepelně izolovat. Ale nikdy není růže bez trní, jak praví klasik. Takže v ledové vodě nemá rybář v neoprénových broďácích problém, ovšem pokud je zvyklý kolem vody nachodit na každé vycházce nějaké ty kilometry a nechce se pořád přezouvat, připadá si především v letních měsících v neoprénu jako v parních lázních a vypotí skutečně litry tekutiny. Ale na druhé straně je neoprén velmi odolný proti mechanickému poškození a dobře se dá opravovat lepením nebo záplatováním. Zjara a na podzim i v zimě super řešení, ale v létě....raději zvolit jiné boty, pokud je to možné. Po skončení lovu je dobré neoprénové broďáky obrátit naruby (u těch s holínkou to jde ovšem jen zčásti) a nechat řádně vyschnout. U neoprénu je důležitá i síla použitého materiálu - 0,3 nebo 0,4 cm samozřejmě v ledové vodě neizolují tak dokonale jako 0,5 cm, ale zase umožňují mnohem volnější pohyb při chůzi. Neoprénové broďáky jsou ovšem výbornou volbou i pro lov z bellyboatu.

S příchodem neoprénových broďáků se navíc rozdělil tábor brodících rybářů na dva tábory - jedni se stali zastánci neoprénu s napevno připevněnou holínkou, druzí dávají přednost neoprénovým broďákům s "ponožku" v kombinaci s kvalitní koženou obuví nebo (v poslední době častěji) s botami ze syntetických materiálů.

Podívejme se na celý problém trochu detailněji, stojí to za zamyšlení:

Brodicí boty s napevno přidělanou holínkou

• + snadno se obouvají i zouvají
• + v ceně broďáků je i holínka, odpadá investice za brodicí boty
• + opravy jsou poměrně snadné a lepení i záplaty drží spolehlivě
  
  
• - noha v holínce není zcela stabilní, hrozí výron nebo podvrtnutí kotníku
• - vyměnit poškozenou holínku je docela problém
• - hůř se suší

Brodicí boty zvlášť

• + noha je ve správně zavázané botě opravdu stabilní
• + výměna "ponožek" nebývá složitá ani drahá
• + pro vysušení je můžeme obrátit naruby celé i s ponožkami
  
  
• - je třeba se o boty pečlivě starat (nejen o kožené, ale i o ty ze syntetických materiálů)
• - jedná se o dražší (i když o něco luxusnější variantu, vhodnou pro ty co brodí často
• - ponožky se mohou prodřít, pozor hlavně na písek,který se dostane do bot!
• - občas jsou problémy s vlhnutím ve švech, špatně se to opravuje
• - levné výrobky někdy překvapí kvalitou, jindy jsou rovnou na vyhození

Goretex - hudba budoucnosti?

Takzvané "dýchající broďáky" jsou zhotovovány ze speciální tkaniny, označované jako goretex. První se objevily v roce 1993, výrobcem byla světoznámá firma Simms, která je dodnes považována za světovou špičku. Jde v tomto případě (zjednodušeně řečeno) o to, že tkanina zvenku nepropouští vodu, zatímco z druhé strany (zevnitř) se může pot odpařovat. Je ale třeba si uvědomit, že to funguje jen v případě, že nestojíme ve vodě: To znamená, že při brodění pot odcházet membránou nemůže, ale při chůzi kolem vody je nám mnohem příjemněji. Existují provedení do pasu i dosahující až po prsa, vybíráme tudíž podle potřeby a situace. Při lovu z bellyboatu nebo ohýbání je třeba dát pozor na to, abychom švy zbytečně nenamáhali, vždycky volme raději větší velikost a před usednutím do hbellyboatu si goretex rozhodně raději "podkasejme".

U goretexových broďáků je mimořádně důležité i použití správného prádla, abychom neprochladli a zbytečně se zároveň nepotili. Nejvhodnější volbou je kvalitní termoprádlo, které tepelně izoluje i v poměrně malé vrstvě a přitom dobře odsává pot, který se může následně odpařovat. Merino je skutečně v tomto případě tou nejlepší volbou, bavlna ani syntetika se mu jednoduše nevyrovná.

Různé typy rybářských brodicích bot

Rybářské boty bývají většinou zcela nepromokavé, aby umožnily nejen chození v mokré trávě na břehu, ale současně i zabrodění do občas přímo ledové vody. V létě a při břehu vystačíme s holínkami, jaké si bereme třeba i na houby do lesa po dešti nebo na brouzdání venku, když jsou kaluže každých pár metrů a mezi nimi bláto. Nedovolí nám sice vstoupit do hlubší vody ani nechrání před chladem, ale přece jen určitou ochranu poskytují. Tyto "gumovky" (jak se jim běžně říká) jsou vyrobeny z PVC nebo gumy, v poslední domě se k jejich výrobě používá i moderních plastů TPR. Pro vycházky i chytání ryb v zimě se vyrábějí s tepelnou izolační vložkou nebo s vystýlkou z neoprénu. Název "holínky" vychází z toho, že dosahují zpravidla až po horní část holeně, tedy pod koleno.

Krátké brodicí boty do pasu (nazývané běžně "prdelačky") jsou velmi často využívány rybáři při muškaření a vláčení. Umožňují vstoupit do vody až nad kolena a dostat se tak i na místa, kam bychom jinak nemohli. Ty obyčejné jsou vlastně výše zmíněné holínky s navulkanizovanou ochrannou manžetou. V horní části bývají opatřeny závěsnými popruhy, za které je možné broďáky upevnit k pásku, šlím nebo podobně, abychom se vyhnuli jejich shrnutí a následnému vniknutí vody dovnitř. Pokud v nich chodíme po suchém terénu, můžeme je ohrnout a lépe se nám chodí, jen je nesmíme prodřít.

Pro hluboké brodění byly vyvinuty takzvané "brodicí kalhoty", které dosahují do pasu nebo často až do výšky hrudi a umožňují zabrodit ještě mnohem hlouběji. Který typ si zvolíte, to už jen na vás....