Inzerovat zde
Inzerovat zde

Březnové sněžení, aneb stálo to na rybách za to?

Petrův zdar přátelé, nedávno jsem se ráno probudil, podíval se z okna a viděl nádherně hřející sluníčko. Že bych si dnes udělal volno? Tak dobře, dlouho jsem na rybách nebyl… Plný nadšení a očekávání skládám věci do auta a pomalu vyrážím k vodě.

Inzerovat zde
Petrův zdar přátelé, nedávno jsem se ráno probudil, podíval se z okna a viděl nádherně hřející sluníčko. Že bych si dnes udělal volno? Tak dobře, dlouho jsem na rybách nebyl… Plný nadšení a očekávání skládám věci do auta a pomalu vyrážím k vodě. Po dvou minutách ovšem začíná sněžit. Říkám si, je tohle normální? Ještě před chvíli bylo naprosto nádherně. Tohle mi ale přece nemůže zkazit náladu. 

Přijíždím k vodě a pozoruji zamračené mraky na obloze, ze kterých padá hromada vloček. Uvnitř se to ve mně pere. Mám se vrátit a jít pracovat nebo i přes to všechno půjdu nahodit? Samozřejmě, že zvítězila druhá varianta a tak vysedám z auta a okamžitě mi do obličeje poryv větru posílá první pozdrav v podobě sněhové vánice. 

Snažím se rychle obléknout a v ten moment upouštím mikinu do louže. Prozíravě v autě vozím oblečení více a tak napodruhé konečně dokončuji své oblékání a začínám ždímat nezbednou mikinu, kterou později ukládám zpět do auta. Jako tradičně na sebe nahodím již naučenými chvaty všechny tašky a kýble. Obalený touto zátěží v podobě rybářských nesmyslů, z nichž u vody reálně využiji tak dvě procenta si to šlapu k revíru. 

Opět jako tradičně z té zátěže začínám pomalu omdlévat a proklínat sám sebe, že svůj vercajk nezúžím na polovinu, abych nemusel tahat haldu nesmyslů. Při sešlapu z mírného, ale dlouhého kopečku mi to klouže na čerstvě napadeném sněhu a já padám jako hruška k zemi. Po zadku pomalu kloužu až ke svému oblíbenému fleku a v duchu si říkám, že dnes už to snad ani nemůže být horší. 

Rozbaluji věci, zapisuji se, míchám krmení a mezitím soustavně sněží. Později zakrmuji a konečně chytám. No a vlastně i nechytám, jelikož jsem dvě hodiny bez záběru. Nevěřím tomu, že je již druhá polovina března a počasí místo aby se zlepšovalo, tak se zkrátka zhoršuje. Pocitová teplota je u vody definitivně pod nulou a já už jsem promočený na kost. Zmrzlými prsty převazuji sestavu a měním návazec, v duchu si říkám, že nemohu být přece bezrybka. 

Tato změna konečně přináší první záběr. V ten samí moment dokonce přestává sněžit a moje nálada se otáčí o 180 stupňů. U vody jsem ještě vydržel hodinku, nakonec pochytal i pár drobnějších rybek a s úsměvem vyrazil k domovu. Stálo to za to? Ano stálo. Přesně tohle jsou zážitky, které člověka budou doprovázet po celý zbytek života. 

Připojené obrázky

Rybostroj Zděněk Řeřucha Šéfredaktor Zachytame.cz

Sdílet tento článek

Inzerovat zde

Komentáře Březnové sněžení, aneb stálo to na rybách za to?

Zatím nebyl vložen žádný komentář. Buďte první!

Vložit první komentář