Inzerovat zde
Inzerovat zde

Blíží se podzim - čas přívlače

01. 09. 2021
Chytat na přívlač, to znamená stále zkoušet, přemýšlet a objevovat. Snažíme se najít stanoviště ryby, zvolit tu nejvhodnější nástrahu, optimálním způsobem ji dravci nabídnout a nikdy nebudeme v hledání na konci.

Chytat na přívlač, to znamená stále zkoušet, přemýšlet a objevovat. Snažíme se najít stanoviště ryby, zvolit tu nejvhodnější nástrahu, optimálním způsobem ji dravci nabídnout a nikdy nebudeme v hledání na konci. Nejspíš právě to dodává přívlači tu magickou přitažlivost a příchuť napínavého dobrodružství. Vybavení je k dispozici stále víc, ať už to jsou nové typy vláčecích prutů, navijáky, zdokonalené vlasce či šňůry a samozřejmě také nepřeberný výběr vláčecích nástrah, vždy je ale třeba přidat i invenci rybáře, abychom byli úspěšní a ten čas u vody abychom si správně užili. Podzim je velice slibné období, protože po zahájení sezóny v polovině června nastalo letní období, kdy mají dravci všude dostatek potravy a s jejich aktivitou to tudíž na mnoha úživnějších revírech nebývá příliš slavné. Takže právě nadcházející podzim to může všechno změnit a třeba právě tahle sezóna bude pro nás ta nejlepší. Kdo ví, rozhodně se podzim pomalu blíží a kdo nevyrazí za dravci s woblerem, rotačkou, plandavkou, jigem, smáčkem nebo podobnou vláčecí nástrahou, ten sám sebe ošidí o příležitost ulovit některého z dravců, které naše revíry hostí.

Sezóna dravců se neřídí podle kalendáře

Zjednodušeně lze sice říci, že s nástupem podzimu nastává ten nejlepší čas pro lov na přívlač, ale nelze to samozřejmě zjednodušit tak, že když astronomický podzim začíná 22. září 2021 v 21:20:30h, tak od třiadvacátého už budou štiky, candáti, boleni sumci a okouni brát mnohem líp. Musíme vycházet z toho, že počasí je nevyzpytatelné a proto spíš budeme sledovat denní teploty, intenzitu slunečního svitu a další typické příznaky blížícího se přelomu ročních období. U vody to poznáme i podle toho, že hemžení drobných rybek na mělčinách už nebude tak časté a bude k němu docházet spíš jen za teplých, slunečných dnů. A právě to, že drobné rybky, tvořící převážnou složku potravy dravých ryb, začnou pozvolna vyhledávat hlubší partie a ukrývat se u dna nebo mezi kamením, je příčinou zvýšeného zájmu dravých ryb o potravu. Stejně jako všichni ostatní živočichové, dokáží i dravé ryby podvědomě vycítit blížící se příchod chladnějšího období, kdy bude potravy nedostatek a tudíž se snaží získat energetické zásoby, prostě se na zimu pořádně nakrmit.

Vedení nástrah v podzimním období

Pro specifické druhy nástrah samozřejmě platí různá pravidla pro nabídku i vedení, některé věci jsou ale s nástupem podzimu platné všeobecně. Pokud uvidíme někde na hladině známky toho, že dravci loví drobné rybky, samozřejmě se na takové místo zaměříme. Nejčastěji se tímto způsobem projevují okouni v hejnu, někdy ale nápadně zaloví i štika nebo bolen. Může to být v mělčině nebo i na hlubší vodě, v žádném případě bychom ale svoji nástrahu neměli nahodit přímo do místa, kde jsme aktivitu dravce zpozorovali. Ano, také jsem zažil situace, kdy právě štika nebo bolen atakovali vláčecí nástrahu okamžitě po dopadu na hladinu, ale ta pravděpodobnost je hodně malá, většinou takhle spíš dravce poplašíme nebo úplně odradíme od shánění potravy. Především na častěji prochytávaných revírech a dobře přístupných místech jsou dravci už mnohdy dobře obeznámeni se záludností blýskavých a pod hladinou se vrtících nástrah, takže dopad třpytky nebo wobleru je pro ně spíš signálem k odplutí do bezpečného úkrytu. Většinou je ale možné se nějakým způsobem krýt (za stromem, pokleknutím a podobně) a nahodit tak, aby dopad nástrahy dravec nezaregistroval, nebo aby k němu nedošlo v jeho bezprostřední blízkosti. A potom je nejlepší přivést nástrahu do zorného pole dravce tak, abychom ho vydráždili k záběru. Podle hloubky v daném místě volíme vedení nástrahy a současně i výběr té vhodné tak, abychom ji mohli vést tím nejlepším možným způsobem.

Lov ve sloupci

Většinu umělých vláčecích nástrah můžeme vést ve vodním sloupci tak, aby byly pro cílovou rybu co nejdráždivější. Ovšem to znamená pracovat s nástrahou tak, aby se pohybovala přirozeně a její pohyb byl přitom dostatečně provokativní. V mělké vodě tedy volíme lehčí plandavky, rotačky s oválným listem a woblery, které se při tažení ponoří do požadované hloubky. To samé platí i pro další nástrahy, jejich výčet nechci znovu opakovat. Pomalejší navíjení dává dravci poměrně velkou šanci prohlédnout si před atakem nástrahu, ovšem stále platí to, že čím mělčí místo, tím lehčí nástrahu zvolíme. I tak se vyplatí navíjet střídavou rychlostí, případně chod nástrahy ovlivnit přizvedáváním a skláněním špičky prutu. Tak dosáhneme trochu nepravidelného chodu, čímž napodobujeme chování zraněné, slabé nebo zmatené rybky. Na tekoucích vodách používáme k vláčení po proudu všeobecně lehčí nástrahy a pokud vláčíme proti proudu, sáhneme to těžších, abychom je mohli vést dostatečně hluboko.

Když je potřeba lovit u dna

Chceme-li dostat umělou vláčecí nástrahu až ke dnu, v hlubších partiích použijeme těžké nástrahy, u woblerů sáhneme po modelech, které bývají označeny jako "Deep Runner", jejichž provedení i tvar lopatky zaručuje rychlé ponoření do větší hloubky i při běžné rychlosti přitahování. Existují i woblery pro vláčení na opravdu hlubokých místech, které jsou těžší než voda a hodí se pro chytání zejména na hlubokých údolních nádržích a pískovnách. S těmito těžkými potápivými woblery vláčíme výrazně pomaleji a s pauzami, kdy se tažený wobler vždy jen trochu zvedne nad profil dna. Další variantou je montáž se zátěží, umístěnou na konci sestavy a plovoucí nástrahou. Závěs se zátěží děláme ze slabšího vlasce, takže i když zátěž uvázne, ztratíme maximálně jen levnou zátěž a samotnou nástrahu většinou dokážeme zachránit. Výhodou je i to, že pokud lovíme v místech, kde je minimum vázek, můžeme zátěž táhnout přímo po dně a pokud její pohyb kalí písek nebo bahno, právě to občas dravce na možnou kořist upozorní. Z loďky lze lovit i technikou vertikálního (svislého) vláčení, kdy nástrahu spouštíme a nadzvedáváme. K tomu slouží výborně pilkery a marmyšky.

Z hladiny je to velice vzrušující

U hladiny můžeme vést rychle běžné rotačky nebo plandavky, případně sáhneme po plovoucích woblerech, které necháváme přerušením tahu vystoupat až ke hladině. Existují i speciální hladinové nástrahy, které se neponoří, jen čeří hladinu a právě ten vyvolaný rozruch mnohdy i třeba jinak netečného dravce vyprovokuje k záběru. Tyto nástrahy se označují nejčastěji jako "poppery" nebo zkráceně "popy" a místo náběhové lopatky jsou opatřeny jen korýtkem nebo zářezem v hlavové části, takže je taháme přímo po hladině. Fungují v hodně zarostlých místech a hodí se do "ok" mezi porostem vodních rostlin tam, kde klasické vláčení není dost dobře proveditelné. U této techniky není rozhodně nouze o pořádnou porci adrenalinu, protože nástrahu můžeme sledovat i zrakem a když člověk vidí, jak nástrahu sleduje pěkný okoun nebo dokonce štika, je to hra nervů. Setkal jsem se s doporučením, aby rybář v takovém okamžiku zavřel oči a čekal, až v prutu ucítí kontakt, ale kdo by tomu pohledu odolal! Ze začátku nejspíš několika dravcům předčasně "utrhneme" nástrahu od tlamy, ale časem se to naučí každý.

Propadající guma

Při lovu na měkké plastové nástrahy se občas dočkáme v hlubších místech záběru během klesání nástrahy (poddajný "ocásek" se i při propadu lákavě a dráždivě vlní), ale i při vedení se vyplatí zrychleným navíjením jig nebo smáček nechat vystoupat až ke hladině a potom na pár sekund přitahování přerušit, právě při strmém klesání nástrahy totiž váhající dravec, který nástrahu sleduje, často zaútočí. Funguje to především na okouny.

A jak vláčet konkrétně na určité druhy ryb? O tom si něco řekneme příště....

Připojené obrázky

Rybostroj Zděněk Řeřucha Šéfredaktor Zachytame.cz

Sdílet tento článek

Inzerovat zde

Komentáře Blíží se podzim - čas přívlače

Zatím nebyl vložen žádný komentář. Buďte první!

Vložit první komentář