Inzerovat zde
Inzerovat zde

Amuři na anglický splávek

23. 05. 2017
Za posledních několik vycházek s mým matchovým prutem jsem se měl možnost dokonale seznámit s torpédem jménem amur. Poprvé jsem tuto rybu se splávkem chytil čirou náhodou, ale svým stylem boje a svojí krásou mne zaujala natolik, že jsem se později začal věnovat cílenému lovu tohoto krasavce.

Za posledních několik vycházek s mým matchovým prutem jsem se měl možnost dokonale seznámit s torpédem jménem amur. Poprvé jsem tuto rybu se splávkem chytil čirou náhodou, ale svým stylem boje a svojí krásou mne zaujala natolik, že jsem se později začal věnovat cílenému lovu tohoto krasavce.

V tomto článku bych vám chtěl tedy popsat několik vycházek, během kterých jsem došel k tomu, jakým způsobem přelstít amury na plavanou. Ačkoliv se nejednalo o nějaké obrovské kusy, vždy mi tyto ryby udělaly obrovskou radost. Nikdy jsem se jim naplno nevěnoval a teď už toho dozajista lituji.

Můj první letošní amur to všechno odstartoval…

Základním předpokladem úspěchu je samozřejmě najít revír a místo, kde se amuři zdržují. To já ovšem nikdy neřešil. Tentokrát jsem vyrazil na dvou hektarový rybníček, který mám celkem blízko svého bydliště. Párkrát jsem tu už byl. Vím, že je tu super zábava s kaprama, kteří jsou vždy na matchovém prutu opravdovým zážitkem. Tentokrát když jsem k vodě přijel, čekalo na mě nepříjemné překvapení. Bylo to tu jako na závodech a nejbližší volné místo od parkoviště bylo vzdálené asi dva kilometry. No nic když už jsem tu, budu to muset prostě dojít. Pobral jsem tedy vercajk a vyšel. Po pěti set metrech jsem se třepal jako strongman, který nese sto kilovou krabici plnou cementu. K místu jsem ovšem došel bez přestávky, za což si uděluji veřejně pochvalu.

Zapisuji se do papírů, začínám rozdělávat krmení a chystám si matchový prut. Potom už dělám koule o stejné velikosti, aby mi to lítalo přesně, a začínám krmit. První koule se rozplácává o hladinu a najednou přichází dvě obrovské rány na hladině, přesně tak jako když se ryba lekne a rychle ujíždí pryč. Obvykle to často dělají amuři a tak tomu nevěnuji pozornost, jelikož si stejně říkám, že mi amur zabere, jen v případě, že to bude hodně veliká náhoda. Později jsem však zjistil, že tomu tak úplně není a lze tyto krasavce chytat pravidelně, ale k tomu se ještě dostanu… Do svého místa posílám ještě pět, šest koulí a začínám chytat. Hloubka je tu asi tři metry a sestavu mám vyváženou tak, aby mi návazec jezdil po dně. Tentokrát zkouším samovyvážený angličák a tak mám dole jen dva doprovodné bročky. Má kukuřice na háčku tak padá ke dnu velmi pomalu, což by v dnešním parnu nemuselo být zas tak úplně na škodu. Kukuřice nemá úspěch a tak po několika náhozech napichuji masné červy. Na ty mě zase berou menší ryby a tak přemýšlím nad další alternativou, která by mohla odradit cejnky a plotičky. Nic méně potom co se hrabu v batohu, mi míří prut do vody a tak po něm rychle skáču. Říkám si super první kapřík na masňáčky. Ryba ovšem nejede do strany jak je to typické u kaprů, ale přitahuji ji celkem spolehlivě ke břehu. Zároveň, ale cítím její váhu a vím, že už by to mohl být větší kousek než předchozí plotičky. Pět metrů od břehu už ho vidím, je to amur a ještě k tomu na masňáky. Následuje výpad a po pár minutách souboje už ho mám v podběráku. Krásně stavěné torpédo jménem amur, které měří padesát dva centimetrů. Pouštím ho zpět a chytám dál. Za pár hodinek lovu se mi ovšem už další amur nepodařil a tak jsem cestou domů alespoň mohl přemýšlet jakým způsobem tyto torpéda nalákat do svého místa a potom je pravidelně chytat, když už jsem tedy našel revír i místo, kde se tito krasavci zdržují. A za náhodu jsem to nepovažoval, jelikož jsem jich na hladině viděl pár jezdit. Navíc když jsem tady chytil amura na masné červy, neříkejte mi, že bych je nemohl cíleně lovit, pokud se tomu trochu pověnuji.

Další vycházka

Další týden mám opět možnost se dostat na chviličku k vodě. Tentokrát, ale udělám všechno pro to, abych nachytal víc amurů. Vzpomněl jsem si, jakým způsobem jsem je chytal na feeder a zkusil své krmení vylepšit o pár zajímavých věciček. Do svého kýble s ovocným krmením přidávám mléko a z mixéru, již rozmixovanou kukuřici v krabičce. Opět přijíždím k vodě a opět šlapu tu dálku ke svému místu. Krmení tentokrát dovlhčuji mlékem, které udělá krásný zákal v mém krmném místě, a přidávám do něho rozmixovanou kukuřici, která se bude držet ve sloupci a bude plnit vlastně stejnou funkci jako mléko. Dále pak ještě půlku plechovky klasické kukuřice, aby něco pořádného leželo i na dně a následně zakrmuji. Na háček napichuji kukuřici a čekám. Vidím, že v mém místě je opravdu veliký rozruch a občas chytnu nějakého menšího cejnka, kterému se podaří kukuřice dobrat. Nic méně to není, jako kdybych chytal na masné červy.  Na háček dávám dvě zrnka kukuřice a neustále přehazuji. Potom to opět přichází. Nahazuji za své krmné místo, domotávám až ke značce na navijáku a odkládám prut. Splávek nevidím, vlasec se začíná napínat a já jen přizvedávám matchku. Přichází nekompromisní jízda a ryba je pryč. Vytahuji sestavu a vidím, že můj háček je ohnutý. U kapra se mi to s tímto háčkem ještě nestalo a tak předpokládám, že za ohnutím háčku stojí celkem tvrdá tlama amura. Měním návazec za jiný, který už je vybavený tvrdším háčkem s tlustějšího drátku. Opět napichuji dvě kukuřice a nahazuji. A opět přichází záběr až po několikátém náhozu a to ihned při domotání vlasce na značku. Zkrátka když už záběr příjde, tak jedině z propadu. Nic méně zdolávám amura, který má čtyřicet centimetrů. Žádný velikán, ale je to amur. Následně zmenšuji hloubku ze tří metrů na padesát centimetrů a znovu nahazuji. Tentokrát záběr přichází asi po třech minutách. Dnes moc nefouká a tak se mi daří splávek držet takových pět minutek na mém krmném místě, což je naprostá paráda. Zdolávám dalšího amura, který je o stejné velikosti. Tak ono to přece jenom půjde. U vody jsem až do večera a můj celkový součet je tři amuři a sedm kaprů. Byl to parádní den, ale ještě tomu chyběla třešnička na dortu v podobě amura, který by měřil alespoň šedesát centimetrů.

Amurová vycházka, přesně tak jak má vypadat

Do příště opět chystám několik změn, které by mi mohli pomoci s amury a ještě k tomu třeba vylepšit jejich lovenou velikost. Využívám zahrady a sbírám různé ovoce v podobě třešní, švestek a podobně. Toto ovoce přidávám do mixéru společně s kukuřicí. U ovocného krmení a mléka k dovlhčení zůstávám, ale tentokrát ještě do kýblu dávám strouhanku. U vody všechny tyto věci spojuji dohromady a vypadá to jako amurův ráj. Něco jako kdybyste přede mne postavili pořádný steak. Tak takhle se dnes podle mě musí cítit amuři a já toho musím využít. Koule krmení docela dobře drží a může za to právě zmíněná strouhanka. Vzhledem k tomu, kolik jsem přidal věcí navíc do krmení, můžu být rád, že mi koule v pořádku lítají až do krmného místa. Zakrmil jsem a ještě jsem se rozhodl převázat svojí sestavu. Něco se mi nezdálo u návazce, jakoby byl odřený kmenový vlasec. Místo tak má chvíli klid a já se mohu dokonale připravit. Mám navázáno a dolů připojuji návazec z monofilu o průměru 0,16 mm a 12 háček, který je z dostatečně silného drátku. Samozřejmě, že nemyslím na obrovské amury, ale nechci přijít zbytečně o rybu jako minule, tím, že se mi háček opět ohne. Hloubku rovnou nastavuji na půl metru a jdu na to. Netrvá to dlouho, asi na třetí nához přichází záběr na dvě zrnka kukuřice a já zdolávám amura, který má 55cm. Parádní bojovník a tak mu dávám samozřejmě svobodu. Další nához a další amur, který je o něco menší. Nic méně všechno nasvědčuje tomu, že by to dnes mohlo být úplně o ničem jiném. Během půl hodinové pasáže vytahuji ještě dva další amury, z nichž jeden téměř atakoval hranici šedesáti centimetrů. S matchovým prutem mě dal pěkně zabrat a dobrých pět minut jezdil neúnavně kolem břehu. Následuje hodinová přestávka, v které se mi daří chytit dva kapry. Amuři jakoby na chvíli odjeli. Jelikož kvůli kaprům tu nejsem, zkouším vyměnit kukuřici na háčku za třešeň. Nezapomínám pravidelně dokrmovat a moje místo opravdu žije. Třešeň zůstává půl hodinky bez úspěchu. Pak to střídám a zkouším zase kukuřici, nic méně na ní chytám opět kapra a tak zase přezbrojuji zpět na třešeň. Dělám správně, jelikož na čtvrté proplavání nad mým krmným místem přichází záběr. Žádné pořádné potopení splávku, nýbrž nadzvednutí, tak jak to dělá Cejn. Sekám s domněním, že to bude menší ryba, ale následuje ihned výpad až na druhý konec rybníka. Říkám si „to bude stoprocentně amur nebo alespoň se tak chová“. Zhruba po čtvrt hodinovém boji už vím, že mám pravdu a podařilo se mi podebrat amura o délce 67cm. Třešeň na háčku zabodovala a stejně tak i namíchané krmení. Zbývá mi ještě tak hodinka lovu a tak dokrmuji poslední zbytky a čekám na další záběr. Na konec přichází ještě jeden dorostenec, který měří 40cm. Byl to parádní den a tak odjíždím s úsměvem domů a nálepkou mise splněna.

I přes to, že amur pro mnohé z nás vypadá jako nedosažitelnou rybou a obvykle to bývá velikou náhodou, že se nám toto torpédo podaří ulovit, sami jste se v tomto článku mohli přesvědčit o tom, že když se těmto krásným tvorům nabídne to, co mají rádi, tak to neodmítnou a do vašeho místa se přijedou krmit. Je potřeba nepodceňovat sílu těchto krasavců a i přes to, že to nejsou nějací zbabělci, kteří by hledali různé překážky a bojují spíš na volné vodě, kolikrát vás může jejich výpad překvapit a jednoduše vám tak urvat váš návazec. Zejména je potřeba si dávat pozor při přitahování amura ke břehu, jelikož pak z ničeho nic většinou následuje prudký výpad a pokud na to není nachystaná brzda našeho navijáku, tak to většinou končí velmi špatně.

Snad vás tento článek potěšil a budu se těšit na vaše komentáře a zkušenosti s lovem amurů na plavanou.

Připojené obrázky

Rybostroj Zděněk Řeřucha Šéfredaktor Zachytame.cz

Sdílet tento článek

Inzerovat zde

Komentáře Amuři na anglický splávek

  • Milan Šivic před 6 lety

    Moc pěkné počtení. Dobrá práce Zdeňku.

  • Zdeněk Řeřucha před 6 lety

    Díky Milane!

Vložit nový komentář