A jak se změnilo postupem času rybaření u vás?

Petrův zdar přátelé, nedávno jsem při své přívlačové vycházce potkal mladé kluky z Petrova cechu, kteří vyčkávali na záběr od kapřího velikána. Dal jsem se s nimi do řeči a ptal se jich, zdali už ve svém životě zkusili i jiné rybářské techniky, například lov na spláveček, feeder, přívlač či královskou disciplínu jménem muškaření. Bylo mi odpovězeno, že cílí na trofeje a tyto další rybářské techniky je příliš nezajímají. Zkusil jsem jim nastínit, že je to veliká škoda, jelikož právě díky dalším rybářským technikám poznají i další druhy ryb, naučí se nové věci, načerpají hromadu užitečných informací a také jsem jim řekl, že v jejich věku není nutné se honit za trofejemi, nýbrž mít radost z každé ulovené ryby a přítomnosti u vody.

Také si čas od času rád zajdu s kaprovými pruty na pořádného kapra, ale na druhou stranu mám rád téměř všechny rybolovné techniky a tak bych si sám nedokázal představit, že chytám jen jedním způsobem. Pamatuji si, že jsem jako dítě s brčkem a trochou nakopaných žížal běhal kolem vody a nikdy nevěděl co ulovím. Nebo jak jsem poprvé poznal feeder, jehož ohýbající se špička signalující záběr mě ohromila na pěknou řádku výprav. Taky nezapomenu nikdy na to jak jsem s dědou vázal mušky a po pás ve vodě švihal vodu s tehdy pořádně těžkým muškařským prutem.

Těch zážitků z dětství mám několik a jsem rád za to, že jsem je mohl načerpat v různých odvětví našeho milovaného koníčku. Asi je to dobou, která se posunula do bodu, kde se za každou cenu počítají jen trofeje. Já si však myslím, že nejdůležitější je užívat si ten přítomný okamžik u vody a to jestli se člověku povede ulovit nějaká ryba nebo ne, to už není tak důležité. Jak jste na tom byly v mládí přátelé vy? Také vás to táhlo k rybím velikánům, nebo jste zkoušeli co se dá? Ať vám to jezdí, ahoj.