6. vázací seminář Tommi Fly

Jaro, léto uteklo jak voda na Jihlavě a opět se vracíme na místo činu a to poblíž již jmenované řeky. Tomáš Sýkora (Tommi fly) zde pravidelně pořádá semináře pro vyznavače muškaření a pro jak začínající vázače, tak i pro ostřílené pardály z řad muškařů a vázačů. 

Místo bylo stejné a to v malebném prostředí Vysočiny ve vesnici Rouchovany. Semináře se účastnilo přes 20 vyznavačů této královské disciplíny. Rozdíl mezi nejmladším účastníkem a nejstarším, byl více než 50 let, což značí krásný průřez generacemi a předávání zkušeností mladší generaci. Rady, které se dozvíte na tomto semináři by jste hledali na internetu marně. Na semináři se jak vázalo, tak chytalo na revíru Jihlava. No a teď k semináři a jeho pohodovému průběhu.

1. Den

Účastníci se začali sjíždět na místo v odpoledních hodinách, odpoledne i večer panoval nad sklenkou dobrého pití a ve vzájemném klábosení mezi sebou. Někteří šli rovnou na věc a ze svěráčků padaly první výtvory mušek. Tom nás všechny přivítal, řekl co nás čeká a nemine. Večer pomalu plynul v přátelské atmosféře, vyměňoval se materiál a všichni se chystali na hlavní den a to sobotu. Někteří vydrželi až do ranních hodin, jelikož pivo bylo jako křen.

2. Den

Pro všechny to byl ,,den D“. Brzká snídaně a hurá za svěráčky a k vodě. Účastníci se rozdělili na dvě skupiny, jedna vázala a druhá jela k vodě. Aby bylo co chytat, Tom pro nás vysadil přes metrák pstruha duhového a místní organizace nám na víkend uzavřela celé pásmo Jihlavy. Tomovi za tohle patří velké poděkování, jelikož sadit do svazového revírů pstruhy jako soukromý subjekt, nikoliv jako organizace, která to má zaplaceno je opravdu skvělý přístup.

První skupina vázala pod dohledem Toma a Petera Vrablece (SK) na plátno. Aby se všichni nemuseli koukat pod ruky hlavního vázače, dělali jsme live přenos na plátno. Takto si každý mohl uvázat mušku u jeho svěráčku a dívat se na celkový postup vázání jednotlivých vzorů. Peter Vrablec je opravdu nestorem muškařiny ještě z dob Československa. Velkým dílem pomohl k rozmachu muškařiny, vázacích materiálů, vývoji nití pro tyto účely a celkově přinesl muškařině u nás a na Slovensku opravdu hodně. Tímto bych chtěl Peterovi poděkovat za veškeré rady, skvělý přístup a za to, že si udělal čas za námi dorazit a podělit se s námi o zkušenosti, které Vám opravdu jen tak někdo nepředá. Kvůli takovýmto lidem, stále budeme muškařská velmoc a umísťovat se v mezinárodních závodech na předních příčkách. Druhá skupina, která navázala, odjela hromadně na revír Jihlava, kde ryby braly opravdu úchvatně. Počasí bylo skvělé a to 19 stupňů, začínající podzím – no, co více si přát.

Muškaře měly u vody pod dohledem další dva lektoři a to Luboš Koudela a Mira Podlucký. Vysvětlovaly techniky lovu muškařením od lovu na francouze až po streamrování. Pstruzi brali jako o život a nachytalo se jich určitě přes 60 kusů, všichni byli spokojení. Po obědě se role otočili a k vodě jela první skupina, která vázala. Tato skupina nachytala ještě více ryb pod vedením Petera a Toma. Celkem se za sobotu mohlo chytit přes 140 ryb. Po večeři se i nadále vázalo a panovala skvělá atmosféra. Zážitky od vody se střídali s neustálým prolínáním myšlenek a poznatků o vázání mušek všech účastníků, pomáhalo se začínajícím a stále se promítalo vázání na plátno. Vázalo se až do ranních hodin, kdy po pár pivech se začaly vymýšlet mušky jako chlebová kůrka v UV gelu apod. No, hurá spát…

3. Den

Poslední den semináře, ráno bylo pro některé velmi těžké i já patřil k nim. Ráno proběhla přednáška od Honzy Knapa (spolek Zachraňme lipana a pstruha potočního), který nám ukázal, jak se dají dělat věci dobře a jak chránit rybí populaci původních pstruhů, lipanů a jak k této problematice přistupovat jinak, než když svaz nasype hromadu pstruhů duhových a mutantů, kteří záhy končí v mrazácích a rybáři si potom stěžují, že nemají co chytat. Honza ukázal jejich skvělou práci ohledně prahování vodních toků, udržení populace pstruha potočního, lipana a jejich průzkumné odlovy. Musím říct, že hodně lidem tímto otevřel oči a čím dál více lidí tuto problematiku začíná řešit na republikové úrovni. Honzovi se posledních dnech podařilo i založit pstruhařský odbor při radě ČRS. Věřím, že se začíná blýskat na lepší zítřky, pokud si i další svazy z tohoto vezmou ponaučení. Lipan a pstruh pomalu z našich toků mizí a nelze vše připisovat vydrám a kormoránům, ale největší problém je člověk a svazové hospodaření. Dopoledne se ještě uvázaly nějaké mušky a po obědě se všichni přeživší přemístili k vodě. Jelikož vysazené ryby dostaly v sobotu na frak, záběrů už tolik nebylo. Mne se povedlo pár potočáků a dva lipani, což mne mile potěšilo. Oba dva dny se nesly ve stylu ,,Chyť a pust“ takže všechny ryby mají možnost udělat radost i dalším rybářům. V podvečer jsme se všichni pomalu rozloučili a rozjeli se do všech koutů republiky, Slovenska a dokonce i severního Irska. V březnu 2019 proběhne i další seminář pod taktovkou Toma Sýkory a věřím, že bude stejně vydařený jako tento ročník. Příští rok dostane číslovku 7. takže tradice bude i nadále pokračovat.

Autor článku: Džoncek