Tloušťům v zimě chutná

Pro některé rybáře je jelec tloušť tak trochu přehlíženým nebo dokonce podceňovaným druhem, což mi přijde poněkud trochu nespravedlivé a zaujaté. Tihle rybáři, kteří nad tloušti ohrnují nos, totiž nejspíš nikdy nenarazili na velkého, ostražitého a bojovného tlouště, setkali se pravděpodobně spíš jen s všetečnou tlouští drobotinou. A to je o něčem úplně jiném. Velký tloušť dokáže být sportovnímu rybáři opravdu rovnocenným soupeřem, který často ze vzájemného měření sil vyjde úspěšněji než jeho soupeř na břehu. A právě zimní čas je tou pravou dobou, kdy stojí za to se na tlouště vypravit.

Při chuti jsou po celý rok, ale...

Takhle ryba je známá svým velkým apetitem a menší exempláře máme šanci ulovit po celý rok s využitím všech dostupných rybolovných technik. Cíleně je nebudeme pochopitelně lovit v době hájení (tedy od poloviny března do půli června), výjimkou jsou pstruhové revíry, kde tloušť hájen není. Nepřestává ale projevovat zájem o potravu ani s nástupem zimního období, kdy většina kaprovitých ryb svou aktivitu omezuje nebo přijímá potravu jen velmi zřídka, což z tlouště dělá zajímavou cílovou rybu. Navíc pokud chytáte ryby s tím, že si občas nějakou vezmete i do kuchyně, má v zimě maso tlouště mnohem lepší chuť, je pevnější a zdaleka ne tak blátivé jako v létě. Ale s tou konzumací tloušťů vždycky napřed zapřemýšlejte, kde a čím se asi ulovená ryba živila. Konzumaci ryb, ulovených u výtoků kanalizace, odpadních potrubí a na podobných nepříliš vábných místech se raději vyhněte. Ovšem je nutno podotknout, že právě na takových místech se tloušti s oblibou zdržují a můžeme si tam pěkně zachytat. Najdeme je ale hojně i v čistých řekách, v potocích a také v přehradách, slepých ramenech nebo v zatopených pískovnách. Tloušť se prostě dokáže zabydlet téměř všude, kde najde dostatek potravy.

Ví o nás dřív, než my o něm

Větší tloušť bývá poměrně plachý, o jeho přítomnosti často ani nemáme tušení. Kromě těch největších kusů, které žijí mnohdy jako samotáři, se běžně zdržují tloušti v početných hejnech a v teplejším období je často můžeme pozorovat kousek pod hladinou. Lze si ale povšimnout toho, že když nás zpozorují menší tlouštíci a pomalu se ztrácejí v hloubce, jsou velké ryby už dávno mimo náš dohled. Jakmile totiž ti malí znejistí, je to pro větší ryby varovným signálem k útěku a proto je neopatrný rybář často ani nezaregistruje a jde kolem vody s tím, že větší tloušti se zde nejspíš vůbec nevyskytují. Koncem podzimu a v zimě se tloušti drží ve větší hloubce a tudíž ani přítomnost rybáře nezaregistrují tak brzo, přesto je ale zapotřebí věnovat správnému pohybu a krytí na břehu dostatečnou pozornost, pokud chceme ulovit i větší kusy. S ochlazením se stahují z mělčin do hlubší vody a na tekoucích vodách se zdržují často ve vývařištích pod jezy, ve vracácích a za přírodními překážkami. To jsou totiž místa, kam jim proud stále přináší potravu a tloušť přitom nemusí vynakládat moc sil na to, aby se na místě udržel.

Jsou ale i dny, kdy je pravděpodobnost na záběr tlouště opravdu hodně nízká a tehdy nemívá vycházka konkrétně na tlouště velký smysl. Jedná se o období, kdy už po delší dobu trvají mrazy výrazně pod nulou (navíc mnoho vhodných míst bývá pokryto ledem), při výrazných změnách teplot (především při prudkém rychlém ochlazení o více stupňů) a při velkých výkyvech tlaku či kolísání hladiny. Ostatně v těchto podmínkách moc neberou v zimě ani další druhy ryb.

Plavaná je dobrá volba

V chladnějším období dávám při lovu tloušťů osobně přednost lovu na plavanou, ačkoli záběru se můžeme dočkat i při jiných rybolovných technikách. Na plavanou je vhodnější mírně táhnoucí voda, která nám umožní nabídnout rybě nástrahu tak, jako by ji přinášel proud, tedy co nejpřirozeněji. Použijeme (podle charakteru revíru) spíš delší lehoučký prut (s většími očky) se smekacím navijákem a vlasec o síle 0,14 - 0,16 mm, případně odpovídající pletenou šňůru. Tu bych ale za teplot kolem bodu mrazu (nebo nižších) moc nedoporučoval, má totiž mnohem větší tendenci namrzat v očkách i na navijáku, než je tomu u tenkého vlasce. Na menších vodách můžeme s úspěchem lovit i "na bič", čímž problémy s namrzáním eliminujeme, ovšem jsme zase omezeni délkou odhozu.

Za jednu z nejlepších nástrah považuji larvy chrostíků, vytažené ze schránek (pokud jsme si předvídavě udělali zásobu), hnojáčky a drůbeží střívka. Výtečnou a snadno dostupnou nástrahou je i kousek napařeného pečiva, úspěchu se můžeme dočkat i s bílými červy, kterých na jemný háček z tenkého drátu napíchneme větší množství.

Při lovu na plavanou je třeba lehce prokrmovat menšími dávkami, kdy základ tvoří šrot, hlína nebo antuka a strouhanka. Do směsi přidáme to, na co budeme chytat, postačí malé kousky. nepotřebujeme přece ryby zasytit, chceme je jen přilákat a udržet jejich pozornost.

Záběr bývá občas pomalý, vláčný, může se nám může zdát, že jde o vázku. I při zastavení a váhavém přitopení splávku je tedy třeba zaseknout, jinak při popotažení už jen zahlédneme zablesknutí stříbřitého těla pod hladinou a ryba je pryč.

Lov na střívka je kapitolou sám pro sebe

O lovu na drůbeží střívka (pro lidi z města sice hůře obstaratelná, ale když se chce, dá se i tohle zvládnout) se toho dost napovídalo a napsalo, ale ve skutečnosti není moc lidí, kteří tento způsob úspěšně praktikují. Ono to, řekněme si upřímně, není nic idylického. Tlouště bezesporu přitahují tím, čím člověka spíše odpuzují, tedy svým obsahem, jeho složením a výrazným odérem. No, prostě tahle nástraha smrdí, co to budeme nějak opisovat vzletnými slovy. Ovšem co by rybář neudělal pro větší počet záběrů, že?

Střívka necháme zmrznout (ne, rozhodně ne v ledničce, ale pokud mrzne venku, stačí je dobře zabalit do folie nebo sáčku a dát někam mimo dosah koček a ptáků), před lovem nám trochu rozmrznou v krabičce a to postačí. Jinak by zbytečně vytékal "drahocenný" obsah a samotné střívko už přitažlivé pro tlouště není. Kdo se na to cítí, může si dvou až třícentimetrové kousky nastříhat poté, co je podvázal na obou koncích nití. Získáme tak jakési "balíčky", které po napíchnutí na háček pozvolna uvolňují svůj aromatický obsah a jsou funkční do té doby, dokud v nich je alespoň trochu původní "náplně". Kousky střívek v průběhu lovu také průběžně vnadíme. Pokud v okolí nějací tloušti jsou, téměř stoprocentně přijedou a budou se o "lahůdku" zajímat. Střívka použijeme nejlépe ze slepic, kachen, hus, perliček, bažantů a podobné drůbeže, fungují prakticky nastejno. Záběry bývají důrazné a poctivé, zásek jde málokdy mimo. Ovšem jak říkám, není to chytání pro každého...

Ani na položenou nejsme bez šance

Doporučil bych hlavně použití jemného a citlivého feederu, s nímž často opatrné a jemné záběry rozpoznáme snáz, než při použití čihátka nebo akustického signalizátoru. Pokud se rozhodneme chytat na dva pruty, je dobré do každého krmítka použít trochu jinou směs a stejně tak různorodé nástrahy. Podle zájmu ryb potom zjistíme, co jim nejvíc chutná. Vystačíme s vlascem o síle 0,16mm a návazci 0,14mm, nepotřebujeme žádné velké krmítko, spíš zvolíme víc aromatickou směs než v létě a na podzim. Hlavně je nutné myslet na to, že dipy a příchutě na olejové bázi se ve studené vodě šíří mnohem pomaleji než ty na bázi vodní, tedy použijeme právě ty vhodnější, i když třeba nám ty olejové připadají výraznější. Ve studené vodě totiž olej tuhne a tudíž je šance na rozšíření pachové stopy nižší než u těch ingrediencí, které se rozpouštějí jen ve vodě.

Požít můžeme pelety i bolies. Ale jejich účinnost bude i po nadipování přece jen o něco nižší, s tím se musíme smířit. Ale ryby si je najdou. Dále dobře fungují červi všech velikostí (hnojáčci asi nejlíp, i v kombinaci s dalšími), menší rybí filety, rozmražené krevety (ale nezapomeňme je přidat i do krmné směsi!), případně napařený a slisovaný chléb nebo veka. Krmnou směs je dobré obohatit i o patentky nebo bílé červy, pokud je máme k dispozici, jakákoli "masová" složka zvyšuje naši šanci na upoutání pozornosti ryb.

Důležité je najít to správné místo, často rozhoduje i pár metrů. O volbě lovného místa platí to samé, co jsem uváděl výše při lovu na plavanou, na stojácích vyhledáváme spíš hlubší partie a místa poblíž terénních zlomů.

TIP:

V zimě je trochu problém nacpat správně krmnou směs do krmítka, aby při náhozu hned nevypadla. Prokřehlýma rukama to moc dobře nejde, rukavice si zbytečně umažeme. Takže použijeme buď jednorázové gumové rukavice, nebo ještě lépe prostě kus pleny či starý kapesník.

Přívlač funguje do nástupu mrazů

Koncem podzimu jsou tloušti ještě ochotní vzít i pomaleji vedenou menší vláčecí nástrahu (rotačku, gumu nebo wobler), ale s nástupem mrazů už zabodujeme jen s pomalu vedenou mrtvou rybkou nebo raději sáhneme po plavané či položené.

Mušku za každou cenu?

Muškaři sice jsou nadšenci, kteří dokáží lovit za každého počasí, ale správně nabídnout v ledové zimní vodě je opravdu problém a šanci máme jen v úsecích pod přehradami (kde vypouštěná voda je o něco teplejší než voda v řece) a i tak bývá záběr spíš ojedinělý. Počkejme tedy (podle toho, jak se bude chovat počasí) do konce února nebo raději do března, pak už budou mít zase tloušti o naše mušky mnohem větší zájem.