Splávky do detailu

Splávek to je zkrátka věc, se kterou začínal každý z nás a je to takový symbol rybolovu, který zná opravdu každý. Splávek dokonce pozná oproti ostatní rybářské výbavě i široká veřejnost, která nemá s rybařením nic společného. A dokonce podotknu, že bude vědět, k čemu tato věc slouží.

Rozhodl jsem se, že by si tento skvost plavané zasloužil zvláštní a obsáhlý článek, který bude pojednávat o tom, jaké mohou být tvary a jednotlivá provedení splávků včetně toho, do jakých podmínek se jednotlivé druhy splávků hodí.

I přes to, že se budu v tomto článku snažit popsat co nejvíce, určitě to nebude stačit, jelikož o samotných splávcích by bylo možné napsat celou knihu. Takové knihy dokonce existují, ale ještě jsem žádnou, která by byla v češtině nezaznamenal, proto je potřeba se podívat v zahraničních eshopech. Jedna z těchto knih se mi do rukou dostala a bylo to velmi příjemné počtení, jelikož zde bylo popsáno snad více než třicet anglických splávků. 

Nejprve si popíšeme jednotlivé části splávku

Popis jednotlivých částí splávku je taková příprava na rozdělení typů splávků. Základními částmi samotného splávku jsou anténa, tělo splávku, spodní dřík a očko, které slouží k provlečení vlasce. Některé splávky se samozřejmě z těchto všech částí neskládají, například waglery nejsou vybaveny spodním dříkem a navíc anténa splývá přímo s tělem splávku. Zajímavostí může být jistě také to, že umístění očka na provlečení vlasce nemusí být u všech splávku ve stejných místech. Ve většině případů je toto očko umístěno přímo na těle splávku, ale můžeme ho mimo jiné najit také ze spod splávku v tomto případě se jedná například o anglické splávky.

Početná osádka je také v materiálech použitých při výrobě splávků. Tělíčka jsou ve většině případů vyráběna z balsového dřeva nebo pěnové plasty. Tenčí antény jsou vyrobeny z plastu a antény s větším průměrem z pavího brka. V extrémních případech se můžeme setkat také s anténkou, která je vyrobena z lakované slámy. Já osobně ovšem poslední možnost nepovažuji za efektivní, jelikož tyto anténky velmi málo vydrží a rychle se lámou.

Nyní se dostáváme také ke spodním dříkům, které dříve byly vyráběny z bambusu, ale nyní se již přešlo na výrobu z ocelových drátů nebo plastových či grafitových tyčinek. Očka, která jsou umístěna na těle nebo zespodu splávku jsou vyrobena z tenkého drátku nebo z přímo zabudovaného obratlíku. Mohou existovat také splávky na kovové bázi, které jsou vyrobeny z nerezové oceli či mosazi. 

Jednotlivé druhy splávků

Aby to nebylo tak jednoduché, tak je možné splávky rozdělovat dle různých specifik. Pro nás rybáře, ovšem bude největším přínosem to, když si splávky rozdělíme logicky dle typů vod, na které se hodí.

• První varianta jsou splávky, které jsou určený pro lov na tekoucích vodách. Tato varianta má i podkategorie a to konkrétně pro chytání s bičem, bolognesovým prutem a děličkou. 
• Druhá varianta jsou splávky, které jsou určeny pro lov na stojatých vodách. Tato varianta má následující podkategorie a to lov s bičem a lov s matchovým prutem.
• Třetí varianta jsou splávky, které jsou určeny pro lov dravých ryb. Zde ovšem nemám žádné podkategorie. 

Splávky, které jsou určeny pro lov na tekoucích vodách

Začneme rovnou s odkládacím bičem, což je ta nejjednodušší varianta. V případě, že se rozhodneme chytat v menších hloubkách a proudech, potom nám bude bohatě stačit splávek kapkovitého tvaru a velikosti do pěti gramů.

V případě, že by bylo nutné použít těžší zátěž, bude pro nás efektivnější šáhnout po lízátku, což je splávek, který je opatřen kulatou plackou, ta se v proudu natáčí tak, aby kladla co nejmenší odpor. Na šikmo umístěná anténa nám efektivně pomůže v rozpoznávání záběrů. Lízátka máme možnost zakoupit v největší nosnosti až 50 gramů, což na naše revíry bude asi zbytečnou záležitostí. Nic méně jen pro zajímavost chci říct, že takové splávky existují a někde mají uplatnění. U nás se ve většině případů používají lízátka do max. 25 gramů. Musíme si uvědomit, že v případě lovu s děličkou sestavu zadržujeme a tak proud působí na zátěž. Logicky také proud klade nápor na vlasec v celé výšce sloupce ve vodě. Z toho důvodu musíme použít mnohem větší zátěže, abychom dokázaly udržet nástrahu u dna. Oproti lovu s prutem a navijákem je to tedy úplně něco jiného, jelikož v případě lovu s prutem a navijákem nám splávek běží souběžně s proudem.

Nyní přecházíme ke klasickému biči a zde platí téměř stejná pravidla jako je tomu v případě odhozového prutu. V případě, že budeme chtít sestavu v proudu zadržovat, musíme zvolit splávek kapkovitého tvaru, který nám umožní přidržení sestavy, aniž by došlo k vibraci nebo nevhodnému pohybu splávku. Naopak při způsobu kdy necháváme nástrahu vláčet po dně společně s proudem, tak je efektivnější obrácený kapkovitý tvar. Tedy jednoduše řečeno tvar kapky, akorát obráceně. Nosnost samotného splávku volíme dle síly proudu a hloubky.

Stručná poučka

• Do slabého proudu spíše štíhlejší splávek 
• Do silného proudu zavalitější tvar 

Teď už se dostávám k lovu s prutem a navijákem, kde se prakticky řídím stejnými pravidly jako je tomu v poučce výše. Při tomto stylu lovu ovšem z pravidla používám těžší splávky ve větších gramážích nežli v případě rybolovu na bič. Jednak je to způsobeno tím, že chytám na větší vzdálenost i ve větší hloubce a silnějším proudu, který zkrátka větší gramáž splávku vyžaduje. Při rybolovu na bolognesový prut se v extrémních případech používají například splávky až okolo třiceti gramů.

Novinkou a docela žádaným kusem je také tzv. surfový splávek Cralusso, který díky svému asymetrickému tělu působí v proudu jako lopatka, která využívá odporu proudu a vede splávek proti proudu. V případě, kdy prut odložíme do vidličky, tak nám splávek zůstane viset v jednom bodě. Negativem může být to, že splávek nemůžete popustit po proudu dolů, ale na druhou stranou s tímto stylem lovu máme mnohem vyšší šanci na větší ryby. U tohoto splávku lze vyměnit dřík i anténku a vždy je nutné individuálně sestavovat splávek také podle toho, na jakém břehu sedíme a kam směřuje proud.

Splávky, které jsou určeny pro lov na stojatých vodách

Začneme s bičem. Splávky jsou z pravidla mnohem štíhlejších tvarů a ve své podstatě se nejvíce používají tyčkové splávky, které jsou vyrobeny ve většině případů z dutých trubiček. Nosnosti jsou velmi nízké a to z toho důvodu, že zátěž tu je vlastně především jen z toho důvodu, aby se nástraha dostala rychle ke dnu. Není potřeba řešit žádnou zátěž a nějaké gramy navíc pro delší nához.

Nyní se dostáváme k lovu s odhozovým prutem, což už je zase trochu jiná káva. Pro lov s odhozovým prutem používám pouze anglické splávky nebo waglery, právě díky těmto splávkům dokážete naplno využít přednosti matchových prutů. Při tomto způsobu lovu je dobré se zaměřit na potopení vlasce pod hladinu, vznikne nám tak situace kdy minimalizujeme nežádoucí pohyb splávku. Další nespornou výhodou je, že tyto splávky se vyrábí i těžších gramáží a umožní nám tak chytat i dále od břehu, například na třicet, čtyřicet i padesáti metrech od břehu. V případě kdy tyto splávky s celou sestavou máme dobře seřízeny, tak nám nabídnou velmi dobrou a citlivou signalizaci záběru.

Jak se samotné waglery rozdělují? Jednoduše... Waglery jsou předváženy, takže je ve své podstatě můžeme používat při lovu z propadu a nemusíme ve většině případů přidávat olůvka k vyvážení sestavy.

Do první skupiny zařadím úplně předvážené waglery. To jsou splávky, díky kterým na naší sestavu nemusíme přidávat žádné další zátěže a celá sestava už je ve své podstatě správně vyvážena.

Do druhé skupiny zařadím waglery, které jsou částečně předváženy. V případě, že mají rozebíratelné spodní záteže, můžeme splávek jednoduše konfigurovat podle podmínek. Lze tak jednoduše oddělat nebo i přidat zátěž a například, kdy bychom lovili na veliké hloubce tak ze splávku s označením 10+2 gramy můžeme jednoduše udělat 8+4 gramový splávek a použít více koncových olůvek, aby nám sestava klesala rychleji ke dnu. Obecně se dá říct, že na jeden metr hloubky přísluší jeden gram zátěže.

Kromě způsobu jakými jsou waglery předváženy je můžeme také rozdělit dle jejich tvaru. Jsou tyčkové tvary bez klasického těla anebo splávky se zavalitým tělem, které jsou dobré při horších povětrnostních podmínkách. Tvarů těchto waglerů je ovšem celá spousta a některé se od sebe odlišují jen malinkými změnami a já osobně tyto splávky nedokážu dopodrobna popsat. Každopádně jsem výše popsal ty nejpoužívanější.

Doufám, že vám tento článek napověděl jakým způsobem některé splávky používat a jaké druhy se hodí do různých podmínek. Věřím, že se do budoucna k tomuto tématu ještě vrátím a zaměřím se například jen na určitý splávek, který rozebere dopodrobna. Aktuálně ovšem nejsou mé znalosti natolik dobré, abych si to mohl dovolit. Těším se na vás u dalšího článku.