Příběhy které si tvoříme
Petrův zdar přátelé, posíláme pár foteček z posledních dnů, které se nám podařilo zachytit na foťák. Vždy když se zpětně dívám na tyto obrázky, tak si v hlavě skládám mozaiku toho, jak všechno probíhalo.
Petrův zdar přátelé, posíláme pár foteček z posledních dnů, které se nám podařilo zachytit na foťák. Vždy když se zpětně dívám na tyto obrázky, tak si v hlavě skládám mozaiku toho, jak všechno probíhalo. Rybaření je koníček, ve kterém naše vzpomínky a zážitky hrají velikou roli. Když chce totiž člověk alespoň na malou chvíli utéct před realitou pracovního dne a zamyslet se nad něčím co mu dělá radost, tak jsou právě nasbírané fotografie tou nejsnadnější možností.
Ne vždy se totiž můžeme sbalit a vyrazit přímo na ryby. Někdy nám prostě musí stačit naše příběhy, které si během svého rybářského života tvoříme. Sem tam se setkám s výjimkou, kdy například jeden můj kamarád z Petrova cechu to dělá tak, že za něj v kanceláři pracuje mikina umístěna přes židli a on přitom zrovna sedí u vody. Prý kolikrát stačí, že se v práci objeví ráno, přehodí mikinu přes židli a po pracovním stole náhodně rozhodí papíry. Poté to vypadá tak, že neustále někde lítá a nemá čas, tím pádem ho v práci ani nikdo nehledá. Takže když má zkrátka všeho dost, bez omezení vyrazí na ryby.
Takový luxus si však nemůže dovolit každý. A mě by zajímalo, zdali také máte nějakou vtipnou příhodu díky níž jste se zbavili povinností, abyste mohli vyrazit k vodě? Pokud ano, nestyďte se a podělte se s námi. Ať vám to jezdí, ahoj!
Komentáře Příběhy které si tvoříme