Nadchází čas vyrazit na mníky

12. 11. 2017
Koncem podzimu a v zimě je ten pravý (a vlastně jediný) čas, kdy se můžeme vydat na lov jediné ryby z čeledi mníkovitých (dříve treskovitých, v zoologickém dělení došlo k další změně), která se u nás vyskytuje. Nejprve je ale třeba vyřešit trochu zapeklitou otázku, zda na daném revíru tuhle rybu vůbec můžeme cíleně lovit.

Koncem podzimu a v zimě je ten pravý (a vlastně jediný) čas, kdy se můžeme vydat na lov jediné ryby z čeledi mníkovitých (dříve treskovitých, v zoologickém dělení došlo k další změně), která se u nás vyskytuje. Nejprve je ale třeba vyřešit trochu zapeklitou otázku, zda na daném revíru tuhle rybu vůbec můžeme cíleně lovit. Mník je totiž v současné době celoročně hájen, ale v mnoha revírech jsou vyhlášeny vyjímky s povolením k lovu. Jaký je to rozdíl vůči situaci z let minulých, kdy byl naopak prohlášen spolu s vrankou a úhořem za největší škůdce na pstruhových revírech a nelítostně pronásledován. V současné době je jeho umělému odchovu věnována velká péče a je dosazován do vhodných lokalit. Za mníky můžeme vypravit i do zahraničí, kde jej jejich lov mnohem populárnější než u nás. Vyskytuje se především v severních zemích, vcelku hojný je ale i v sousedním Polsku.

Mníka poznáme snadno

Vzhled této ryby je natolik charakteristický, že ji pozná snad každý rybář, pokud bude mít příležitost se s mníkem setkat. Ovšem něco jiného je mník na obrázku a něco jiného živá, právě ulovená ryba. Svým hadovitým pohybem a neustálým svíjením může v někom evokovat na první pohled úhoře, od toho se ale liší výrazně mramorovaným zbarvením. Na obrázcích trochu občas připomíná i malého sumce, ovšem charakteristickým poznávacím znakem je u mníka typický jeden vous na spodní čelisti lehce zašpičatělé hlavy. S žádnou další rybou si mníka nesplete ani naprostý laik.

Často o výskytu mníků ani nevíme

Mník je aktivní především v noci, denní čas tráví vždy v bezpečném úkrytu mezi kořeny nebo v kamenitém závalu, teprve se setměním začíná být aktivní a vydává se hledat potravu. Tou bývají nejčastěji drobní vodní živočichové (larvy hmyzu, korýši, drobné rybky) a červi i brouci, spláchnutí deštěm nebo spadlí do vody. Přes léto je úlovek mníka spíš raritou, jedině při zatažené obloze a rychle stoupající vodě máme navečer určitou šanci, pravý čas mníků ale nastává až s výrazným ochlazením na přelomu podzimu a zimy. Mníka je dokonce možné lovit i v mrazech, při částečně zamrzlém toku, ovšem v takovém počasí se zpravidla ani rybářům k vodě moc nechce, co si budeme povídat. Takže se o jeho výskytu mnohdy dozvíme jen velmi obtížně, spíš náhodně od někoho, kdo se lovu této ryby věnuje. Mník si vyhledává bezpečný úkryt, na volném dně se nevyskytuje, vždy se cítí nejbezpečněji v blízkosti překážek a vázek. Vyhovují mu malé toky, vytahuje často i do skutečně nepatrných potůčků, setkat se s ním ale můžeme i na přehradách a údolních nádržích, ovšem téměř výhradně v blízkosti přítoků.

Výběr vhodné nástrahy

Jako spolehlivá nástraha při lovu mníků mohou dobře posloužit žížaly, ať už běžné kopané, rousnice přetržené na dva kousky nebo klubko aromatických, čiperně se svíjejících hnojáčků. Ovšem zásoby červů na mníky bylo vždy třeba si udělat včas. Když kamarádi chodili chytat tyhle mramorované krasavce, já jsem pracně sháněl nějakou přijatelnou nástrahu. Vhodným řešením je bezesporu i použití mrtvé rybky, pokud bude příliš velká, použijeme jen ocásek, podobně jako při lovu úhořů. Zbytek ale rozhodně není třeba zahodit, když totiž mníci mají svůj den a jsou při chuti, postačí i zbylá přední část rybky, rozříznutá na několik podélných cárů, případně filety z větší rybky. Při použití menších rybiček je vhodné nástrahu naříznout nebo částečně zbavit kůže (sice to snad zní trochu surově, já vím, ale tohle prostě funguje), vůně krve i vnitřností totiž rozhodně zvýší přitažlivost nástrahy a přiláká ryby i z větší vzdálenosti.

Abychom rozpoznali záběr

Použití čihátka nebo hlásiče je tradiční řešení při lovu na položenou (jinak mníky prakticky nelovíme), ovšem při lovu mníků se jeví jako téměř zbytečné a málo účinné. Tenhle hltoun se totiž většinou nehne z místa, než do sebe nástrahu nenasouká. Při záběru tedy vlascem často ani nepohne a tak záběr zaregistrujeme mnohdy stejně dobře podle třepající se špičky prutu. Pro lov za šera je výbornou pomůckou zvoneček nebo rolnička na špičce prutu. U takové sestavy nám proud zbytečně nevytahuje vlasec a nezvedá čihátko, můžeme tedy lovit i v místech, kde voda rychle proudí a přináší tak rybám potravu, právě tady většinou mník číhá. Počítejme s tím, že nástrahu pozře zpravidla rychle hodně hluboko, nejvhodnějším řešením je potom odstřihnutí vlasce. Ovšem navázání nového háčku zkřehlými prsty člověka naučí nosit s sebou několik hotových návazců a pomocí karabinky s obratlíkem prostě provést rychlou výměnu koncové části udice. Podběrák s hustou síťkou je pro snadnější vylovení ryby velmi vhodný, tahat rybu po břehu by mohlo způsobit její oděrky a následné zaplísnění, v ruce ji neudržíme, to ani nezkoušejte. Mníky podle mých zkušeností nijak neruší přecházení po břehu, rozruch při vylovování ani blikání a svícení čelovkou nebo baterkou, pokud berou a jsou tady, dočkáme se za chvíli pravděpodobně dalšího.

Nebojme se použít silnější vlasec

Nejspíš budeme lovit v kamenitém terénu nebo v blízkosti padlých stromů a dalších možných vázek, proto bych doporučoval raději silnější vlasec (0,20-0,25 mm) a prut raději kratší, s tvrdší akcí. Mník sice nebývá příliš velký, ovšem pokud už by se nám nějakého z těch velikých podařilo "zapřáhnout", byla by škoda ho díky vázce ztratit. A těm vázkám se na místech, která si mník vybírá, občas prostě nevyhneme. Při zdolávání mník neklade příliš velký odpor, spíš se hadovitě kroutí a snaží uniknout do bezpečí svého úkrytu. Stavba těla a uspořádání i tvar a velikost ploutví mu však neumožňuje vyvinout výrazný tah. A nezapomeňte se teple obléknout!

Připojené obrázky

Zděněk Řeřucha Šéfredaktor Zachytame.cz

Sdílet tento článek

Komentáře Nadchází čas vyrazit na mníky

Zatím nebyl vložen žádný komentář. Buďte první!

Vložit první komentář