Na dravce s podvodním splávkem

Podvodní splávky jsou velmi praktickou pomůckou při lovu dravých ryb. Využívají se nejvíc při chytání sumců, ale fungují dobře i na štiky nebo candáty, dají se v případě potřeby použít i při lovu kaprů a dalších ryb. V čem spočívá jejich výhoda? Umožňují nabídnout živou nebo mrtvou rybku či jinou nástrahu tam, kde by to s běžnou sestavou bylo složité nebo téměř nemožné. To znamená na zabahněném dně, v bezprostřední blízkosti překážek, mezi velkými kameny a podobně. Tak se na tyhle zavalité splávky podívejme a současně si řekněme, jak se s nimi chytá...

Proč některé splávky chrastí?

Některé podvodní splávky vypadají jako zvětšené klasické modely, jiné ale při zatřesení vydávají chrastivý zvuk, podobně jako to známe od takzvaných "zvukových" woblerů. Jedná se o to, že právě vibrace a chrastivý zvuk jsou někdy tím správným spouštěčem, který rybu vyprovokuje k záběru. Někteří rybáři tyto chrastivé splávky vychvalují do nebe, jiní je odmítají, podle mého to chce zkoušet a mít raději po ruce oba, vždyť ryby mají také své nálady a co platilo jeden den, nemusí být už příští den funkční.

Jak je to s gramáží

Běžně se setkáme s podvodními splávky v rozmezí hmotnosti 15 až 40 gramů, občas se v extrémních podmínkách používají větší. Větší splávek má samozřejmě větší nosnost, ovšem zase klade větší odpor vodě, takže vždy je třeba vycházet ze situace. V silnějším proudu použijeme raději lehčí splávky doutníkového tvaru, které se drží u dna a tak dravci kořist nejčastěji vyhledávají. Větší splávky se hodí do stojaté nebo pomalu proudící vody, můžeme na ně zavěsit i velkou nástrahu nebo rybku. Za univerzální gramáž lze považovat splávky o hmotnost kolem 30 gramů. Záleží i na sestavení celé montáže (o tom čtěte dále).

Kutilové se mohou vyřádit

I když podvodní splávky nepatří do kategorie toho nejdražšího rybářského vybavení, někteří šikulové si tuhle pomůcku vyrobí sami, třeba jen pro ten dobrý pocit, že i vlastnoručně zhotovený splávek odvede stejně dobrou práci jako ten kupovaný. Výroba není nijak komplikovaná, jako materiál může posloužit balza, korek nebo pěnová izolační hmota. Co se týče rozměrů, tvaru a hmotnosti, snažíme se kopírovat běžně prodávané splávky, můžeme si ale vyrobit i takový, který bude přesně podle našich představ. Nepoužíváme žádné nápadné barvy, ideální je zbarvení tmavě zelené, modré, šedé nebo černé.

Sestavení montáže

Poměrně důležité je, jak daleko od háčku podvodní splávek umístíme. Jde o to, že když lovíme na proudné řece, nechceme, aby se nástraha zamotala a navíc splávek nesmí působit rušivě. K háčku (pokud jich používáme víc, tak k tomu nejblíž splávku) ponecháme vzdálenost 10 až 15 centimetrů. U sestavení montáže máme k dispozici dvě základní varianty: podvodní splávek může být umístěn před nástrahou na návazci nebo na konci sestavy a nástraha je umístěna před ním. Každá z těchto variant má své přednosti i nevýhody a každá se hodí do trochu jiných podmínek.

• Podvodní splávek před nástrahou používáme hlavně v proudu, především z toho důvodu, že zamotání je téměř vyloučeno a nástraha se díky splávku i pohybuje (hodí se pro nastražení živé i mrtvé rybky, klubka rousnic, rybího cáru a podobně). U této montáže umisťujeme prut nejčastěji špičkou vzhůru, záběr se potom projevuje ohnutím špičky. Je možné použít o rolničku na špičku prutu, za tmy chemické světlo.
• Umístění podvodního splávku až na konec sestavy lze označit jako paternoster a využijeme ho i na pomalu táhnoucí nebo stojaté vodě, kdy snadno nastavíme požadovanou hloubku, v níž se bude nástraha nacházet. Je to vynikající montáž pro lov na živou rybku, používaná především na lov sumců a hodí se do mělkých i hodně hlubokých míst. Používá se často i v kombinaci s trhací zátěží, hloubku nastražení lze i v průběhu lovu regulovat povolením nebo zkrácením kmenové šňůry či vlasce. Prut ve vidličkách nebo ve stojanu může být postaven kolmo nebo šikmo, u tohoto způsobu to není rozhodující, stačí správně vypnout šňůru.

Trhací zátěže je vhodné použít tam, kde hrozí zapadnutí zátěže mezi kameny a její uváznutí napevno, jinak postačí pořádné olovo (150 - 200 gramů). Při vyvážení sestavy loďkou lze použít i důkladnou trhací zátěž, kterou zhotovíme z kamene o dostatečné hmotnosti.

Kolik háčků použít

Záleží v první řadě na tom, zda lovíme sumce, štiku, candáta nebo jinou rybu. Při lovu dravců se jako nástraha nejčastěji používají živé nebo mrtvé nástražní rybky, takže pro větší nástražku (na sumce) je třeba na ni umístit dva nebo i tři trojháčky. Nejvhodnějším materiálem pro zhotovení takového sumcového návazce je pevná návazcová šňůra o nosnosti okolo 100 kg a háčky ve velikosti, odpovídající velikosti nástražní rybky. Proti zamotání je vhodné na návazcovou šňůru navléknout bužírku (vhodný je průměr kolem 1,5 - 2 mm). Háčky lze kombinovat, mezi nejoblíbenější sestavy patří jednoháček a trojháček, dále dva jednoháčky, dva trojháčky, na větší nástražní rybky i jednoháček a dva trojháčky.

Jak nastražit rybku

• Pokud lovíme v proudu, je vhodnější použít nastražení "od hlavy", aby rybka za splávkem přirozeně splavávala a mohla se pohybovat. Platí to i pro použití mrtvých rybek. První háček tedy bývá umístěn na hlavě rybky, většinou protknutím čelisti. Druhý potom je umístěn u hřbetní ploutve, pokud používáme sestavu se třemi háčky, třetí je na kořeni ocasní ploutve. Při opačném nastražení by v proudu docházelo k zamotáváni nástražní rybky a k její nepřirozené rotaci.
• Pro chytání na stojáku nebo ve velmi mírném proudu se osvědčuje obrácené nastražení, kdy první háček je umístěn v zadní části rybky (nejčastěji u řitní ploutve) a druhý na hřbetě. Používáme-li tři háčky, třetí bude na hlavě, opět propíchnutím čelisti.